Ďalší zväzok Antológie z diel filozofov – Humanizmus a renesancia – zahrnuje obrodu antickej epochy, t. j. 14. a 15. storočie, obdobie, pre ktoré je typické nielen množstvo neprekonateľných umeleckých výtvorov, ale s ktorým sa spája aj ideový prerod človeka a spoločnosti. Z obsahu: Pietro Pomponazzi, Mikuláš Kuzánsky, Bernardino Telesio, Giordano Bruno, Francis Bacon, Niccolo Machiavelli, Desiderius

V tomto nevšedním díle autor ověřuje hypotézu, že pokrok společnosti souvisí s její otevřeností vůči tzv. iracionalitě - idejím inspirovaného a paranormálního původu. Kniha líčí dramatickou historii moderního spiritualismu (a spiritismu) od jeho vzniku až do současnosti. Čtenář s překvapením zjistí, jak významně duch iracionality zasáhl do moderních dějin a jak studium spiritualismu nabízí netradiční

Az ember minden korban a múlt és a jövő közötti átmenetben él, s ritkán adatik meg számára, hogy a jelent tartós élményként élje át. Az átmenet érzése azonban különösen jogos akkor, amikor történelme, civilizációja valóságos korszakváltáshoz érkezik. Az pedig kétségtelennek látszik, hogy az európai emberiség a maga újkorának, a modernitásnak a végéhez ért. A szerző ennek a felismerésnek a jegyében

Kniha s podtitulom: Filosofie pro záškoláky. Kniha si kladie hlavnú otázku - ako sprostredkovať filozofiu dnešnému mladému človeku tak, aby to nebola len \'vznešená nuda\'?

Se svrchovanou znalostí sepsaný úvod do Aristotelova politického myšlení, jež dodnes zůstává neotřeseným základem západní politické kultury.

Studie nabízí čtenáři alternativní čtení základního textu tradiční logiky. Jejím cílem je, kromě předvedení původního analytického postupu a myšlenky výkazu, hledat v hloubce odborných logických výrazů a zručného kalkulu slova prosté řeči a jimi se pokusit odpovídat na otázky, které studium logiky provázejí: Jak přistupujeme k myšlenkám?

Na Modrovousově hradě je rozsahem nepříliš dlouhý, myšlenkově ovšem nesmírně hutný a po jazykové i argumentační stránce strhující esej, jímž se George Steiner zařadil mezi přední filozofy kultury své doby. Tematicky navazuje na studii T. S. Eliota z roku 1948, jež zkoumá podstatu kultury a její postavení v západní společnosti.

Plútarchos zasadil svůj spis O Sókratově daimoniužánrově na pomezí historické novely a filosofického dialogu, do rámce skutečných událostí konce roku 378 př. Kr. v Thébách, kdy místní demokraté spolu se skupinou exulantů svrhli oligarchy vládnoucí krvavě a krutě pod ochranou spartské posádky.

Jaké jsou základní principy správného logického usuzování? Ve snaze odpovědět na tuto otázku vykrystalizoval v průběhu devatenáctého století sytém, který je dnes znám jako klasická logika.

Príspevok tematizuje problematiku ľudských práv z hľadiska filozofie. Skúma otázku, či možno definovať pojem ľudských práv tak, aby bol racionálne platný a univerzálne záväzný.

Kniha je příspěvkem k aktuálním debatám o sociálním poznání a sdílené intencionalitě u lidí a někerých dalších živočichů. Autor propojuje filosofickou perspektivu se současnými poznatky na poli psychologie a výzkumu chování zvířat.

Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv.

V dobe Niccola Machiavelliho sa na politickej scéne diali neustále zmeny, ktoré prinášali jeho mestu a štátu Florencii mnohokrát pokoru. Počas svojho života sa Machiavelli snažil o zveľadenie svojho mesta a samostatnosť a nezávislosť Florencie od iných mocností.

Štúdie J. Habermasa uverejnené v zväzku Vorstudien und Ergänzungen zur Theorie des kommunikativen Handelns boli napísané v rokoch 1970 až 1982 a predstavujú východisko pre práce, ktoré uverejnil v 80. a 90. rokoch minulého storočia v oblasti teórie komunikatívneho konania, diskurzívnej koncepcie etiky a diskurzívnej koncepcie práva. Význam týchto štúdii je daný predovšetkým tým, že bez nich nie je

Dielom Rétorika završuje Aristoteles skúmanie spoločenských javov, politického systému, vzťahov vytvárajúcich sa v obci, štáte. Väzby v obci, štáte sa prejavujú navonok medzi jednotlivcami individuálnym konaním, ktorého najvýraznejším vonkajším prejavom je ľudská reč.

Přestože studie H. L. Dreyfuse a P. Rabinowa je jednou z vůbec prvních knižních publikací věnovaných Michelu Foucaultovi, stále patří k těm nejdůkladnějším a nejoriginálějším knihám, které byly tomuto filosofovi kdy věnovány. Autoři systematicky zkoumají Foucaultovo – v době vydání jejich textu dosud neuzavřené – dílo, přičemž základním výchozím bodem se pro ně stává Foucaultův „metodologický“ spis

Původní monografie uvádějící do myšlení německého filosofa a literárního kritika Waltera Benjamina prostřednictvím interpretace jeho filosofie jazyka.

Kolektívna monografia sa sústreďuje na štyri modely morálnej filozofie, štyri podoby reflexie bytostne vzťahového charakteru ľudskej existencie: existencialistickú verziu etiky S. de Beauvoirovej, koncepciu človeka ako sebainterpretujúcej sa bytosti Ch. Taylora, etickú koncepciu V. Hösleho zohľadňujúcu širšie spoločenské, politické a prírodné kontexty ľudského života, a environmentálnu etiku H. Rolstona.

Kniha je prehľadne a funkčne rozčlenená na deväť relatívne samostatných častí, ktoré spolu vytvárajú ucelený obraz o tvorbe I. Hrušovského. Ako zakladateľskú osobnosť modernej slovenskej filozofie ho predstavuje V. Bakoš, ktorý precízne spracoval aj jeho iniciatívy rozvíjané na pôde Vedeckej syntézy. V. Bakoš presvedčivo exemplifikuje nielen ambivalentnosť reflexií logického pozitivizmu v danej tvorbe

Jak lze dobře vidět, Tomáš nepostupuje přísně od přirozené etiky k nadpřirozené morální teologii. I když obě perspektivy rozlišuje, tak se u něj v jistém smyslu prolínají. Přirozeně získané ctnosti a nadpřirozeně vlité Boží dary mají sice jiný původ, ale týkají se stejného člověka, který je povolán k následování dobra nejen na rovině přirozené, ale i k otevřenosti vůči nadpřirozené pomoci shůry. Trojice