Uspořádání společnosti i záruka práv skupin a jednotlivců procházejí v historii vývojem. Obdobně je to i s jejich vnímáním a ideologickými či politickými (i vojenskými) boji za jejich změnu.

Cílem knihy je na dostupných datech ukázat proměňující se podmínky života naší společnosti zhruba od začátku milénia. Vedle vývoje v čase kniha přináší řadu mezinárodních srovnání a také mapky ukazující diverzitu mnoha jevů uvnitř ČR.

Publikace pojednává o profesní etice policie. V první části seznamuje čtenáře se základními pojmy, filosofickými východisky a myšlenkovými souvislostmi, v jejichž kontextu byly a jsou kladeny v evropské tradici ty nejzákladnější etické otázky.

V Konspiračních teoriích (Conspiracy Theories, 2019) autor rigorózně a přitom srozumitelně objasňuje, jaká je povaha těchto teorií, proč jsou tak populární a v čem tkví příčiny jejich škodlivosti. Quassim Cassam je profesorem filosofie na University of Warwick; předtím učil v Cambridge, na University College London, a téměř dvacet let v Oxfordu.

Masa a moc sú kľúčové pojmy našej epochy. Bol nimi fascinovaný aj Elias Canetti, ktorý ich skúma ako fenomény, pre ktoré možno nájsť v dejinách ľudstva množstvo príkladov.

Kniha Jerryho Z. Mullera, profesora historie na Americké katolické univerzitě ve Washingtonu, si bere na paškál naši posedlost metrikami. Ty se začaly používat v sedmdesátých letech k efektivnímu řízení podniků, ale postupně pronikaly do všech oborů lidské činnosti.

Kniha představuje témata, která stojí v centru zájmu Miloše Havelky, významného českého sociologa, filosofa a doyena oboru historická sociologie. Původní příspěvky domácích a zahraničních historiků, sociologů, filosofů, antropologů a umělců originálním způsobem přispívají do diskuze o badatelsky aktuálních problémech, jako jsou symbolická centra české kultury a politiky, spory o smysl českých dějin,

Kniha je příspěvkem k obecné sociální teorii. Argumentace je vedena dvojím zájmem.

The methodology of science is of a crucial importance for the building of science as a whole as well as for the forming of the different scientific branches. That is, it seeks (among other things) to find out what is the nature of the “scientific image of the world,” what is the substance of the “scientific law,” what methods and procedures could and should be used within scientific research.

Životní osudy žen žijících v islámu. Kromě reportáží tu nacházíme obecnější zamyšlení i osobní vzpomínky, mezi autorkami jsou vedle žen pocházejících přímo z islámských zemí také Češky, např. známé novinářky P. Procházková a P.

Fašista je podle autorky ten, „kdo tvrdí, že mluví jménem celého národa nebo skupiny obyvatel, naprosto ho nezajímají práva ostatních a je ochoten použít k dosažení svých cílů násilí a veškeré další nezbytné prostředky“. V takto širokém pojetí pak pod pojem fašismus autorka zahrnuje i další totalitní hnutí a ideologie.

Když mají lidé odpovídat na jednoduché otázky o stavu světa například zda ubývá extrémní chudoby, jaká je na Zemi průměrná délka života nebo jak násilný je náš svět dostáváme systematicky špatné odpovědi. Tak špatné, že kdyby měli zcela náhodně odpovídat šimpanzi, dosáhnou lepších výsledků než učitelé, investiční bankéři i nositelé Nobelovy ceny.

Kniha představuje dnešní české prarodiče v kontextu současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace. Mapuje i historický vývoj role prarodičů v rámci československé/české rodiny a zabývá se vlivem rostoucí různosti rodinných forem na roli a pozici prarodičů v rodině.

Všichni mluví o vzdělání. Stalo se sekulární naukou spásy, od níž si slibujeme řešení všech problémů – od potírání chudoby až k integraci migrantů, od změny klimatu až k boji proti teroru.

Spoločnosť rozdeľuje ostrá hranica. Leží medzi bezprostrednými susedmi, medzi obyvateľmi jedného mesta i jednej krajiny.

V každodenním laickém vědění je vztah inovací a institucí chápán jako protikladný. Inovace sledují změnu a instituce stabilizují sociální poměry.

Kniha nepredstavuje učebnicu ani jednoliaty monografický text. Je výberom štúdií a esejí o každodennosti.

Dosud chybějící příručka k dějinám české a slovenské sociologie v letech 1918-1948. Jedná se o období, v němž nebývalé velké množství vyškolených sociologů působilo v politickém životě a významných správních funkcích československého státu.

Kniha přináší úvod do sociologického pohledu na rodinu. Vychází z autorovy monografie Sociologie rodiny (1999 a 2002), alepodstatně rozšiřuje a aktualizuje její text - a především ho orientuje jako učebnici s propracovanou didaktickou podporou.

Studie je chronologicky dělena kolem témat - Religiozita svobodné společnosti a její studium, Kořeny české sociologie náboženství, Akademická sociologie zkoumá náboženství, Sociologie náboženství pod knutou marxismu, Období tkz. vědeckého ateismu...