S postupujícím věkem se však před člověkem otevírá nová cesta – cesta, jež zahrnuje omyly, ztráty, bezmoc, utrpení, všechno to, co nás vytrhuje z našeho dřívějšího pohodlí. Tato nová fáze vyžaduje změnu pohledu na sebe sama, v němž se odvážíme dát volnější průchod samotnému životu. Tento „pád“ – který ale ve skutečnosti míří vzhůru – je odkazem světových náboženství, jemuž se lidé nejvíce vzpírají

Jednáme, nebo chtě nechtě (také) přihlížíme tomu, co se (nám) děje? Můžeme svůj život plně sdílet s druhými? A jsme-li herci na jevišti světa, kdo nám píše scénář? Takové otázky se vynořují v souvislosti s Kierkegaardovou recepcí Antigony. Dánský myslitel opakovaně promýšlel některé motivy Sofoklovy tragédie a dále je rozvíjel. Nejvýznamnějším příspěvkem je esej Reflex tragična antického v tragičnu

Prvořadý literární historik Giulio Ferroni (* 1943) se Machiavellimu věnuje již od počátku sedmdesátých let, kdy publikoval monografii o motivu životního zvratu a střetu s osudem v Machiavelliho divadelních hrách. Po třiceti letech promýšlení pak své úvahy k Machiavellimu shrnul v útlé, ale obsažné knize Machiavelli aneb o jistotě z roku 2003. Ferroni poměrně ostře odmítá představu o Machiavellim coby

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do \"zednářského\" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Az élet ismeretének kézikönyve az \"emberszeretet tanának\" ókori mesterétől. Tatiosz tiszta és nemes gondolatai - a szeretet nyelvén. \"Mindig tudd, hogy ember vagy, és sose feledd, hogy ez mit jelent, és mennyit ér. Ha azt mondod, amit érzel, és azt teszed, amit gondolsz- boldog ember vagy. A kis problémák sokszor nagy gondot okoznak a mindennapokban, míg a valóban nagyok fájdalma szentté avatja

Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře. První část knihy se z teoretické perspektivy soustředí na vztah literární reprezentace

Jadrom tejto práce je pokus o rozpracovanie termínu banálne zlo, ktoré po prvý krát použila Hannah Arendtová v súvislosti s Adolfom Eichmannom. Z interpretácie Arendtovej chápania zla sa pozornosť presúva na skúmanie konformizmu, vstupu kritéria efektivity do ľudského konania a absolutizácie jednej hodnotovej perspektívy. Novosť banálneho zla a základný odklon od tradičných výkladov spočíva v tom,

After Socrates is sentenced to death by the Athenian court, his friend Crito comes to the prison to help him escape and go to another country. Socrates responds by saying that he would accept Crito’s offer only if he can be convinced that it is right and just to do so. This dialogue is not only about Socrates’ particular choice but also about the very essence of law and community.

Relativismus příliš lacině naznačuje, že opouštíme všechny verze projektu osvícenství a nemáme k němu žádnou alternativu. Kniha Raymonda Boudona brání tu verzi sociální vědy, jež neústí v pesimismu či nihilismu, částečně také proto, že Boudon oživuje ideu morálního cítění a obhajuje ideu vědění zdravého rozumu. Shrneme-li argumentaci této knihy do jedné věty, bude znít takto: Sociální vědy přinesly

Studie na téma vztahu člověka a prostředí, které obydluje, vychází z poznatků kulturologie a kulturní a sociální ekologie, ale směřuje spíše do oblasti environmentální filozofie a etiky. Je rozdělena do tří celků: první shrnuje a hodnotí dosavadní vývoj v oboru ekologické etiky (antropocentrické versus neantropocentrické koncepce) a ústí ve formulaci postoje nazvaného pokorný antropocentrismus; druhý

Kniha o filosofiích abecedních médií podává přehled hlavních problémů, které podněcovaly rozvoj filosofií médií od biblických sporů o písmo až po dnešní filosofické diskuse o internetu. Výraz abecední média připomíná, že jiná média, která by prostředkovala mezi lidmi, zatím nevznikla: na dně každého současného média komunikace mezi lidmi je abeceda. Co je DNA pro život obecně, to je ABC pro život

RYAN HOLIDAY dokázal nadchnout pro moudrost starověku již mnoho čtenářů. Ve své nové knize Klíčem je klid ukazuje na nadčasových základech stoické a buddhistické filosofie, jak se vnitřní klid může stát naší tajnou zbraní. Všichni velcí myslitelé, umělci, sportovci a vizionáři mají jednu nepopiratelnou společnou vlastnost. Je jí schopnost nepodléhat náladám; schopnost nenechat se rozptýlit a vidět

Problém empatie a empatického vcítenia sa do umeleckého diela síce nie je v dejinách estetického uvažovania nový, ale v posledných desaťročiach môžeme vo svetovom a európskom umenovednom a estetickom diskurze sledovať opätovné oživenie tohto problému. Toto „znovuoživenie“ už existujúceho nadobudlo vďaka veľkému záujmu mnohých humanitne orientovaných disciplín (psychológia, sociológia, pedagogika, kognitívne

Druhá publikace z řady Časovost a smrtelnost. Studie k časové konstituci lidské existence, s podtitulem Časovost v dějinných proměnách je tvořena pěti samostatnými studiemi k problémům času, věčnosti, temporálních charakterů lidské existence či ohledu celistvosti lidského života.

Kniha obsahuje cvičení a eseje od Gurdžijeva a jeho žáků a pokračovatelů. (G. I. Gurdžijev, P. D. Uspenskij, J. de Salzmann, J. G. Bennett, W. Segal, M. de Salzmann, R. Daumal, I. McFarlane, C. Blundell, A. R. Orage, W. Segal, M. Lass, A. B. Rovner, M. de Salzmann, J. Hlaváček, P. Macsovszky).

Toto jsou pro demokracii nebezpečné časy. Celá desetiletí se propast mezi vítězi a poraženými ve společnosti prohlubovala, ovlivňovala politiku a vzdalovala nás od sebe.

Predmetom knihy je realizmus vo filozofii 20. storočia a jeho tri varianty. Konkrétne, neorealizmus, kritický realizmus, intuitívny realizmus, s cieľom priblížiť, predstaviť filozofické koncepcie najvýznamnejších reprezentantov jednotlivých variantov realistickej platformy, ku ktorým bezpochyby patrí A. N. Whitehead, N. Hartmann, N. O. Losskij a poukázať na ich prínos do filozofického myslenia 20.

Maďarská filosofka Ágnes Hellerová (nar. 1929) patří ke světově uznávaným představitelům tzv. Budapešťské školy, kterou založil její učitel György Lukács.

Na rozdiel od osvojovania poznatkov v podmienkach školskej výučby (didaktika) existuje aj osvojovanie poznatkov v podmienkach samoučenia (autodidaktika). Teda samoučením rozumieme tú zložku osvojovania poznatkov, ktorá na rozdiel od skupinového vyučovania v škole prebieha v podmienkach individuálnej mimoškolskej (spravidla domácej) prípravy autodidaktov. Záujem odborníkov o túto problematiku sa zvyšuje

Vydání zahrnuje některé nově identifikované zlomky, které ještě nebyly publikovány v dosavadních souborech zlomkú o megaricích. Řecko - české vydání.