Publicista a historik Josef Nitra zaujal zájemce o dějiny českého hasičství už v roce 2020, kdy vyšla jeho kniha Pompiéři, požárníci, hasiči zatím nejobsáhlejší dílo o vzniku a vývoji požární ochrany na našem území. Nyní přichází s encyklopedií, která na tuto knihu volně navazuje. V abecední posloupnosti v ní najdeme největší soupis požárů, od prvních písemně doložených až po ty zaznamenané v novodobých

Kniha vycházející z unikátní sbírky Paměť národa přibližuje skrze svědectví pamětníků a jejich konfrontaci s historickými prameny moderní dějiny a podstatu nedemokratických režimů 20. století, nacismu a komunismu. Každá kapitola se váže k jednomu měsíci v roce a je uvozena kalendáriem nejdůležitějších výročí. Publikace může pomoci k pochopení významných epoch a přelomových událostí a je vhodná i pro

Český stát píše svoji historii již více než jedenáct století. Před sto lety však došlo ke zlomové události v našich dějinách. Původní státní forma - monarchie - se po jednom tisíciletí změnila na republiku. Posledních sto let množstvím událostí a dějinných zvratů překonává valnou část ostatních epoch našich národních dějin. Znalost vlastních dějin, zvláště pak událostí bezprostředně předcházejících

Záznam jednání mimořádného sjezdu Komunistické strany Československa, který se sešel následující den po sovětské okupaci 22. srpna 1968 v jedné z budov továrenského komplexu ČKD v Praze-Vysočanech. První řádné české vydání tohoto veřejně prakticky nedostupného textu vychází ze stejnojmenného souboru dokumentů publikovaného ve Vídni v roce 1970 Jiřím Pelikánem. Pelikán doplnil svou edici řadou souvisejících

Čachtické panstvo a jeho obyvatelia prežili mnohé pohromy: tatársky vpád, husitské vojny, turecké rabovanie, lúpežných rytierov, Kurucov aj Labancov, prírodné katastrofy aj morové epidémie. Čachtický hrad sa spomína už krátko po vpáde tatárov v listine kráľa Ladislava IV. z roku 1276. V priebehu stáročí panstvo a hrad menili majiteľov. Najznámejšou bola grófka Alžbeta Báthoryová-Nádasdyová, jedna z

Jedenáctý díl, který je rozvržen do dvou svazků, zaplňuje poslední mezeru v chronologické řadě Velkých dějin zemí Koruny české a je vymezen jednak počátkem válek s revoluční a napoleonskou Francií, jednak definitivním nastolením konstituční monarchie v rámci habsburské monarchie. V období let 1792–1860 se v českých zemích utvářelo novodobé národní vědomí a emancipovala se svébytná kultura nejen v českém,

Rohanové patřili k nejvýznamnějším francouzským šlechtickým rodům. Z jejich řad vzešli významní vojevůdci i podporovatelé umění, čtyři štrasburští biskupové a několik vychovatelek královských dětí. Po vypuknutí Velké francouzské revoluce opustili Francii a vstoupili do vojenských služeb Habsburků. Roku 1820 zakoupili zámek Sychrov, který se stal jejich hlavním sídlem. V severních Čechách vybudovali

Životice: malá vesnice uprostřed Těšínského Slezska. Po Mnichovu zabrána Polskem, po 1. září 1939 se jako dobyté území stává součástí Říše. Během války zde tudíž panovaly zcela jiné poměry než v protektorátu. Probíhala tu největší germanizační akce v Evropě. Kdo se nepodvolil, byl vysídlen nebo skončil v lágru. Účast na veřejných popravách byla povinná. Stanný soud zasedal téměř nepřetržitě – často

- Anton Lisjak: Ranostredoveký základ panónsko-slovanskej identity - Bohuš Klein: Vojensko-historické a geografické aspekty začlenenia Slovenska do Uhorského kráľovstva v 10.-11.storočí - Bobák Ján: Slovenská liga v Amerike a Slovenská republika 1939 – 1945 -3.časť - Ján Kačala: Obraz jazykovej situácie na Slovensku v 30.rokoch 20.storočia v diele Ľudovíta Nováka - Martin Vančo: Písomné pramene k patrocíniám

Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání. Od této události odvíjí v retrospektivním pohledu a několika dějových rovinách spádně koncipovaný příběh protihabsburského odboje českých stavů v letech 1618–1620, uzavřený jejich porážkou 8. listopadu 1620 na Bílé hoře.

Kniha se věnuje vztahům zahraničních majitelů půdy a československého státu v období mezi oběma světovými válkami. Protože cizinci povětšinou šlechtického původu vlastnili v Československu po první světové válce zhruba pětinu veškeré půdy, šlo o skupinu, se kterou bylo třeba počítat při provádění pozemkové reformy.

Studie o osudech českého devětaosmdesátého nabízejí historický a teoretický základ pro kritická zamyšlení nad zobrazováním listopadu 1989 ve veřejném prostoru. Třicetileté výročí sametové revoluce bylo příležitostí znovu promýšlet nejen zakladatelské mýty postkomunistického českého státu, ale také současného stavu zemí středoevropského regionu či evropského projektu jako celku.

Kronika augustiniána-kanovníka Ondřeje z Řezna (1380–1438) představuje jeden z nejbarvitějších protihusitsky zaměřených textů. Autor v něm, především formou historek a karikatur, líčí počátky husitství a husitských válek.

Cesta třináctého dílu Erbovní mapy začíná na severním pomezí Čech, kde se zvedá mohutná silueta hradu a zámku Frýdlant. Po mocných pánech z Bibrštejna zde vládli Redernové, kteří se aktivně zapojili do stavovského povstání.

Deviaty zväzok edície Dejiny Slovenska v príbehoch a desiatich zväzkoch. Rozpráva o porážke Osmanov a vyhnaní posledného Turka zo Slovenska.

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku.

Tradice udílení doktorátů honoris causa, na západoevropských univerzitách počínající už koncem 15. století, se na pražské univerzitě ujala poměrně pozdě a navíc z poněkud odlišných podnětů. Poprvé hromadně poctila řadu významných osobností čestnými doktoráty a čestným členstvím v doktorských kolegiích v roce 1848, aby dodala většího lesku jubilejním oslavám pětistého výročí svého založení.

Kniha \"VIA MEDIA. Studie z českých náboženských a intelektuálních dějin\" vychází jako 8. svazek ediční řady Europaeana Pragensia, a to u příležitosti 85. narozenin Zdeňka V. Davida, významného českoamerického historika zabývajícího se problematikou české reformace a českých intelektuálních dějin.

V nesčetných průvodcích po bojištích a monografiích o významných bitvách našich dějin je formulována touha jejich autorů po „historické skutečnosti“, po odhalení toho, jak bitvy skutečně probíhaly. V knize si autor klade otázky zcela jiné (dá se říci opačné), tj. jak bylo a je konstruováno historické povědomí, potažmo historická paměť válečných událostí, a jak vypadal obraz oné „historické skutečnosti“

Územie Bratislavy zasiahlo počas druhej svetovej vojny až šesť náletov amerických a dvoch náletov sovietskych leteckých síl. Najznámejšie je hneď to prvé americké: dňa 16. júna 1944 lietadlá USAAF zbombardovali rafinériu Apollo, pričom zasiahli aj viaceré ďalšie oblasti mesta.