Hrdinom legendárneho románu Gilberta Keitha Chestertona (1874 – 1936) z roku 1925 je Michael Herne, hĺbavý knihovník na panstve lorda Seawooda, ktorému dcéra jeho zamestnávateľa zverí úlohu kráľa Richarda Levie srdce v divadelnom predstavení s názvom Trubadúr Blondel. Herne berie svoju postavu nesmierne vážne, dôkladne skúma stredovek a po skončení hry si na zdesenie ostatných spoluúčinkujúcich odmietne

Sedmiletý klučina, který není schopen mluvit, pokud do toho nepočítáme nekonečné opakování předpovědi počasí a echolalické odpovědi… Roztomilá holčička, kterou její biologičtí rodiče týrali, a proto má poškozený mozek a nedokáže číst… Desetiletý „drsňák“, který na vlastní oči viděl, jak jeho nevlastní matka zabila jeho otce, a který putuje od jedněch pěstounů k druhým… A nakonec plachá dvanáctiletá

Duch Llana Estacada je považován za jeden z nejlepších románů Karla Maye. Jde o detektivní příběh odehrávající se v nehostinné poušti, drama dávného zločinu a jeho spravedlivé odplaty.

Každou středu v poledne skupina starých žen přichází protestovat k japonskému vyslanectví v Soulu a dožaduje se omluvy od japonské vlády. Přicházejí v lijáku, v štiplavém chladu i vlhkém dusnu.

Hlavná hrdinka románu sa na francúzskej Riviére zaľúbi do príťažlivého a zámožného Angličana Maximiliana de Winter. Ľúbostný vzťah zakrátko spečatia manželským sľubom a zdá sa, že mladá manželka si rýchlo zvykne na nový domov na romantickom anglickom pobreží.

„Být panem Hydem je snadné, stát se doktorem Jekyllem ne.“ K tomuto poznání dospěje Pietro Vella, středoškolský profesor a později celkem úspěšný literát, který je celý život vázán důvěrným poutem ke své bývalé studentce Terese, s níž v mládí prožil tři roky vášnivého a výbušného vztahu. Jejich pouto je založeno na kompromitující informaci, kterou si vzájemně svěřili.

Krása jí zachránila život – a odsoudila ji. V roce 1942, když bylo Cilce pouhých šestnáct let, odvedli ji do koncentračního tábora Osvětim -Březinka.

Sexuální touha nás vzrušuje i znepokojuje. Ovládá naše myšlenky, vítězí nad rozumem, občas někomu z nás zničí život.

Serhij Žadan (1974) je ukrajinský básnik, prozaik, performer, esejista, organizátor literárnych festivalov a rockových koncertov a akcií občianskej neposlušnosti. Je autorom niekoľkých románov, zbierok básní a poviedok.

Hvězdné nebe nade mnou, seřízený motor pode mnou a zenový klid ve mně, nabízí se poznamenat po přečtení této knihy. Pirsig se svým Zkoumáním hodnot (jak zní podtitul svazku) vlétl do rozčarovaných 70. let jako sršeň do vosího hnízda a způsobil na literární, filosofické i vědecké scéně menší zemětřesení.

Jostein Gaarder, autor Sofiinho sveta, aj vo svojej knižke pre dospelých hýri príbehmi. Tentoraz ich rozpráva hlavný hrdina Jakop, vážený akademik a vášnivý lingvista, ktorý je natoľko osamelý, že navštevuje pohreby cudzích ľudí a dáva sa na smútočných hostinách do reči s pozostalými.

Komický román o žene, ktorá až do svojich tridsiatich ôsmich rokov hovorila nie, a teraz chce zrazu všetko dobehnúť. Excentrická anglická učiteľka Rosie sa rozhodne prijať miesto v bohatej newyorskej rodine Wilder-Binghamovcov, kde bude robiť vychovávateľku osemročným dvojčatám.

Román v pěti povídkách Paměti antisemity je neskrývaně autobiografi cký. Jeho autor zvláštně poetickým, mnohdy až básnivým jazykem líčí svůj život i osudy lidí, s nimiž se setkává, a čtenářům tak předestírá nesmírně složitý a propletený svět na území tehdejší habsburské monarchie, nejen v rodné Bukovině, nýbrž i v Bukurešti a ve Vídni, rozporuplný, a přece podivuhodně soudržný, který defi nitivně zmizel

Román Tišitel (1964) je druhou částí volné „trilogie čekání“ Antonia di Benedetta (1922—1986), jednoho z nejoriginálnějších argentinských spisovatelů 20. století. Leitmotivem prózy, jejíž děj se odehrává, jak Di Benedetto říká, „v jakémsi městě v Jižní Americe, v pozdní poválečné době“, je hluk, který bezohledně prostupuje všemi a vším a tvoří tak jistý řád reprezentující svět.

Román z prostředí Vídně 19. století mistrně vykreslující neblahé osudy a charaktery postav, kterým do života zasáhl příjezd perského šáha. Šáh ve Vídni zatouží po noci s jednou z vdaných žen a tuto společensky nepřijatelnou situaci pomůže vyřešit baron Taittinger, dragoun, přidělený do Vídně ke zvláštní službě.

Otec dvoch detí jedného dňa spadne v lese z bicykla a zrazu zacíti pokoj a harmóniu. Už ho neotravujú nekonečné detské pesničky zo synových rozprávok, myšlienky na novú kúpeľňu a výber správnej záchodovej misy.

V historii dvanácti let, po které existovala „Tisíciletá Třetí říše“, bylo nedlouhé období, kdy se zdálo, že německému vítězství v celosvětové válce nestojí nic v cestě. Toto období trvalo přibližně jen sto dní – od září 1941 do prosince téhož roku, tedy do porážky před Moskvou a následného ústupu do té doby stále vítězících německých armád.

Příběh je rozprostřen do dlouhého období pětadvaceti let i velkého prostoru - dějištěm je nejprve kraj Chaco na severu Argentiny, potom se přesouvá do metropole Mexika. Formálně je vyprávěním v první osobě k nepřítomnému posluchači, ústřední postavou je bezejmenný emigrant, který v době vojenské diktatury v rodné Argentině žije v mexickém exilu.

Román najvýznamnejšieho a najprekladanejšieho autora tureckej postmodernej literatúry je románom o hľadaní. Hlavný predstaviteľ si prečíta Knihu a tá ho podnieti hľadať nový svet a nový život.

Kniha přibližuje svět viděný očima malého chlapce, žijícího po odloučení rodičů s otcem, nepříliš úspěšným spisovatelem. Tatínkův návrh, aby jednou napsal román, přiměje syna pozorovat svět kolem sebe, vidět a poznat každou maličkost.