Praha jinak, Praha „jinohledem“. Praha poskládaná jako noviny z éry mezi dvěma válkami. Dramaticky i vesele. Informačně a zábavně. Slovem i obrazem. Kolážovaný dokument doby, kdy se dělaly moderní česk(oslovensk)é dějiny. Co se tehdy o městě psalo, co se tady dělo, jak se měnila řeč, jak se měnila vizualita míst? To všechno přehledně ve dvanácti třaskavě nabitých kapitolách: první strana, z domova,

Autor vstupuje do společenské diskuse o rozdělení Česko-Slovenska knihou, kterou lze řadit do žánru kontrafaktuální historie, tedy: Co by se stalo, kdyby… Palán se ohlíží za dobou před dvaceti lety a zkoumá, jak se stalo, že tehdy \"byla\" válka. Vychází z této myšlenky: kdyby v závěru roku 1992 fungovala česká média tak jako dnes, rozdělení Česko-Slovenska by se neobešlo bez konfliktů. Odehrála by

Osobnosť ruského spisovateľa a pravoslávneho kňaza Rarevského sprevádza veľký paradox česko-ruských vzťahov 19. storočia. Edícia prináša všetkú jeho dostupnú korešpondenciu.

Druhýí svazek knihy navazuje na předchozí autorovu práci Ekonomie přírodních národů, tentokrát se však zaměřil na „Český lid“, což je nejen historické vymezení předmětu zájmu, ale také hold etnologickému časopisu s tímto názvem, který vychází od roku 1891. Jestliže v ekonomii přírodních národů šlo především o řešení vztahů mezi přírodou a kulturou v malých společnostech, potom jejich početnější následníci

Druhé, upravené a rozšírené vydanie, kde v jednotlivých kapitolách autori rozoberajú a hodnotia pramene Štúrových sociálno-politických názorov, základné otázky jeho národnej filozofie a jej aplikácie na slovenské podmienky. Ďalej sa venujú miestu štátu v programovom koncepte Ľudovíta Štúra, miestu a významu práva v myslení Ľudovíta Štúra.

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti.

V bratislavskej Astórii na jeseň roku 1942 napísal Ján Kostra slávnu skladbu Ave Eva, Milo Urban svoj román Živý bič, U Michala Rudo Sloboda rozdával svoj Rozum, Mitana tam dostal riadne po papuli. Básnici, spisovatelia, novinári, mladé redaktorky miestnych vydavateľstiev a ďalší spolustolovníci bohémy sa presúvali medzi Metropolkou, Luxorkou a Grandkou, Astorkou či Štefánkou, od rána vysedávali v

Súbor pramenných textov súvisiacich s cyrilo-metodskou misiou na našom území a s jej bezprostredným pokračovaním sprístupňuje slovenskému čitateľovi v jednom zväzku základné, ale aj menej známe písomné pamiatky, ktoré poukazujú na korene našej duchovnej a kultúrnej tradície a sú neoddeliteľnou súčasťou prvej písomne zaznamenanej fázy našich národných dejín. Mnohé z nich boli naposledy publikované pred

Ve dvacátých a třicátých letech 20. století masivně vstoupil do veřejného prostoru měst, městeček a vesnic českých zemí nový typ memoriálních staveb – pomníky připomínající oběti první světové války. Patřily mezi ně jak drobné křížky či nevelké kamenné stély, tak i pohledově dominantní a nejednou i významově vrstevnatá sochařská díla.

Málokdo tušil, jak dramaticky se Československo změní, když v roce 1927 v prezidentských volbách zvítězil Bohumil Němec, Rudolf Beran se stal ministerským předsedou a izolacionisté převzali v zemi vládu. Poznejte zevnitř to, co je dnes označováno za nejrozsáhlejší sociální experiment, a seznamte se s osudy lidí, kteří pocítili dopady Krumlovského programu na vlastní kůži.

„Vídeň, nebo Bory?“ Tak zněla osudová otázka pro všechny, kdo se nechtěli vzdát své svobody. Pohnuté osudy, v nichž se zrcadlí jednotlivé éry našich dějin, se v mnoha ohledech dotýkají i dneška.

V knihe Arona Grünhuta, bratislavského rodáka a záchrancu Židov, sú uchované spomienky na tragické udalosti z obdobia druhej svetovej vojny, keď bratislavská židovská komunita bojovala o holú existenciu. Grünhut ako člen ilegálnej siete zohrával jednu z kľúčových úloh pri záchrane Židov.

Monografia mladej historičky na základe analýzy obsiahleho pramenného materiálu vytvára celistvý obraz o historickom vývoji evanjelickej cirkvi v Uhorsku v druhej polovici 19. stor. a ďalej až po zánik Rakúsko-Uhorska, o zmenách v zákonnom postavení, vnútornej organizácii a správe ev. cirkvi v Uhorsku, o vplyve politickej situácie na postavenie a život evanjelických veriacich slovenskej a maďarskej

Druhý svazek čtvrtého dílu velké historiografické práce. Tento díl je věnován čtrnáctému století, které bychom mohli s jistou nadsázkou nazvat stoletím lucemburským, dobou vlády Jana Slepého, Karla I. (IV.) a první polovinu panování Václava IV.

Málokterá kniha byla ještě před samotným vydáním tak očekávána i zatracována, jako právě tato. Je výsledkem dvacetiletého úsilí čerstvého nositele vysokého ruského vyznamenání Legenda ruské žurnalistiky.

Na Slovensku vychádza málo pekných kníh. Ako keby kniha bola iba slovami popísaným zviazaným papierom.

Kniha zahŕňa všetky mestá a mestečká v Čechách, na Morave a Sliezsku. Prehľadne členené texty sprevádzajú mapy zo stabilného katastra z druhej štvrtiny 19. storočia, prípadne novšie mapy a plány a iné ilustračné materiály.

Tato kniha od Jiřího Kuchaře přibližuje specifickou část Hitlerova vidění a chápání nejen uměleckého světa. Obsahuje plastiky a busty, které podivuhodným příběhem dějin zůstaly na konci druhé světové války v Čechách.

Za samozřejmou součást moderní evropské společnosti dnes považujeme sociální vymoženosti, jakými jsou podpora v nezaměstnanosti, důchodový systém, veřejná ochrana zdraví, bezplatné vzdělání a řada dalších. Již jsme si zvykli na sociální a přerozdělovací funkci státu, od něhož očekáváme, že nám tyto služby zajistí. Přitom tato role státu, stejně jako související otázka společenské solidarity, je a byla