Kniha se věnuje tématu transformace firemní kultury v českém prostředí, konkrétně v tuzemských pobočkách zahraničních korporací, jež byly nově zakládány po roce 1989 a staly se vzorem pro etablování západní firemní kultury v tuzemském kontextu. Oproti jiným publikacím, jež vnímají firemní kulturu jako nástroj řízení a zlepšování výkonu organizace, tato práce reflektuje problematiku firemní kultury

Pressburg po maďarsky Pozsony, po slovensky Prešporok a od roku 1919 Bratislava je viac než len malá sestra Viedne. Niekoľko storočí bola uhorským korunovačným mestom a ležala na jednej z najvýznamnejších obchodných ciest Európy. Spisovateľov, ktorí sa tam narodili a žili, formovala viacjazyčnosť. Patrí medzi nich veľký barokový mysliteľ Matej Bel aj nemecky hovoriaci spisovateľ a prekladal Alfred

Jan Pauer rekonstruuje ve své práci průběh událostí, které vedly k invazi vojsk států Varšavské smlouvy do Československa v srpnu roku 1968 a následně k první etapě nástupu normalizace v Československu. Na základě své spolupráce s bývalou československou vládní historickou komisí pro přezkoumání událostí roku 1968 v Československu měl k dispozici nejen materiály pocházející z archivů bývalého Československa,

Debata o významu narativů v českém mediální prostoru se shodou nepříznivých okolností stala právě v době řešení projektu specifického výzkumu Prameny a historický narativ na Katedře historie FF UJEP až mrazivě aktuální. Užitečnost této rozpravy spočívá především v posunutí akcentu od obsahu vlastního sdělení k tvůrci a zamýšlené funkci komunikované skutečnosti.

Třetí část projektu někdejších „tajných“ cirkulárních instrukcí a informací ministerstva zahraničí z let komunistického režimu – v pořadí již šestý svazek edice – přináší kritické vydání více než 920 dokumentů z let 1981–1985. Z chronologického hlediska jsou tedy publikovány dokumenty z třetí čtvrtiny tzv. normalizace, jejíž atmosféru výrazně poznamenaly vlivy tzv. druhé studené války.

Jaké mýty šíří západní novináři a historici o středoevropském odporu vůči komunistickému státu? Jak se na disent dívá americký historik J. Bolton?

Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti.

Kniha Fenomény dejín je pútavou výpravou do minulosti. Trinásť historikov mapuje v rozhovoroch s Jaroslavom Valentom rôzne epochy ľudských dejín.

Studie o osudech českého devětaosmdesátého nabízejí historický a teoretický základ pro kritická zamyšlení nad zobrazováním listopadu 1989 ve veřejném prostoru. Třicetileté výročí sametové revoluce bylo příležitostí znovu promýšlet nejen zakladatelské mýty postkomunistického českého státu, ale také současného stavu zemí středoevropského regionu či evropského projektu jako celku.

Monografie Řád tvaru na základě analýzy čtveřice periodik, jejichž prostřednictvím vstupovala katolická inteligence v období první Československé republiky do nejenom uměleckých debat, zachycuje vývoj vztahu tradicionalisticky zaměřených autorů k dobové společnosti. Ve středu zájmu se přitom neocitají pouze estetické či společensko-politické debaty, ale také způsob, jak se autoři uvedených časopisů

Kniha Návrat parlamentu je věnována poslednímu československému parlamentu v období od listopadu 1989 po zánik společného státu v roce 1992. Federální shromáždění vzniklo jako produkt Pražského jara 1968, avšak jeho aparát a pravidla se utvářely v normalizačním období.

První svazek čtyřdílné kolektivní publikace věnované dějinám Československé akademie věd (ČSAV) zpracovává první dekádu její existence, kdy v jejím čele stál Zdeněk Nejedlý. Zároveň líčí okolnosti založení této klíčové instituce vědy druhé poloviny 20. století.

Publikace přináší čtenářům nástin klíčových událostí československé politiky po konci druhé světové války, které vyvrcholily komunistickým převratem v únoru roku 1948, jehož důsledkem byla čtyřicetiletá vláda jedné strany. Autor analyzuje příčiny rozpadu demokratického systému v Československu a posléze se zaměřuje na detailní rozbor událostí kritických únorových dní.

Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.

Táto výnimočná a atraktívna publikácia prezentuje kľúčové ikonické dokumenty histórie krajiny. Historické archívy príslušnej krajiny predstavujú najvzácnejšie národné vlastníctvo a ako také by sa mali aj chrániť.Nemožno ich však chápať ako inštitúcie slúžiace výlučne záujmom úzkeho okruhu historikov či amatérskych bádateľov.

Texty z rokov 1967 až 1969 venované nacistickej okupácii a úsiliu českej kultúry o \'nájdenie nového národného povedomia\' tvárou v tvár nebezpečiu.

Kniha Najstaršie dejiny Slovenska v reči obrazov z edície PICTORIA otvára slovenskú históriu svetu prostredníctvom obrazov. Výtvarné fotografie, sprevádzané krátkymi textami v cudzích jazykoch, s ľahkosťou prevedú čitateľa tisícročiami.

Česko-německá edice rukopisné kroniky Mariánských Lázní z doby vzniku a prvotního rozkvětu tohoto lázeňského místa. Otištěno je všech 89 kreseb, jež obsahuje Felbingerův rukopis kroniky a připojen je výběr kreseb z Felbingerova skicáře, uloženého v zámecké knihovně Staré Sedliště.

Karol Sidor /16.7.1901 Ružomberok - 20.10.1953 Montreal, Kanada/ bol slovenský politik, novinár a spisovateľ. V tridsiatych rokoch 20. stroročia bol výraznou osobnosťou slovenskej politiky a žurnalistiky.

V šedesátých a sedmdesátých letech 20. století bylo kvůli povrchové těžbě uhlí zlikvidováno jedno z nejcennějších historických měst severních Čech. Náhradou za starý vznikl nový Most, který vzbuzoval veliká očekávání, ale nakonec stal symbolem úpadku i bezohlednosti československého státního socialismu. Kniha Most do budoucnosti plasticky vypráví o životě ve starém Mostě v dekádách po druhé světové