Publikace Literární studie je komentovaným výborem z díla českého literárního historika, komeniologa a publicisty Jana Blahoslava Čapka, zahrnuje jeho recenze, studie a stati z let 1924-1980, včetně těch publikovaných v zahraničí a v samizdatu. Čapkovy studie přinášejí filozoficky podložené interpretace děl a osobností meziválečné české literatury a literární vědy (V. Dyk, K. Čapek, O. Březina, J.

Kdokoli využije tuto knihu jako průvodce k tomu, aby mohl rozlišit bizarní pseudovědecké spisky o Duté Zemi od sci-fi beletrie či filmové tvorby na toto téma, neudělá chybu. Do první kategorie patří “nauky” Johna C. Symmese, Karla Bendera, Karla Neuperta a řady dalších – vědeckých podivínů I dobrodruhů, o kterých se zmiňují jedni z průkopníků fantastického realismu J. Bergier a L. Pauwels ve svém již

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec interpretuje slovenského básnika, folkloristu, prekladateľa, jazykovedca a predstaviteľa mesianistickej línie v slovenskom romantizme Sama Bohdana Hroboňa. V Hroboňovej poézii dominujú mystické ambície a unikátna slovotvorba.

Pisateľovo \"málobranie\" (slovo je z názvu jednej moravsko-prírodno-vinárskej básne J. Skácela) chce byť drobnou poctou autorom, ktorých texty roky sprevádzali jeho čítanie slovenskej literatúry, resp. aj prácu s ňou. Cez zvolené synekdochy kritického písania A. Matušku a M. Hamadu, ako aj umeleckého a kritického písania D. Tatarku má ambície \"mikrologicky\" priblížiť niektoré z peripetií modernej,

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů.

Na začiatku ľudského poznania, v rannom veku ľudstva,potreboval človek odpovede na niekoľko základných bytostných otázok, aby dospel k predstave jedinečného, systematického, kozmického poriadku. Pravda, odpovede na základné otázky jeho vlastnej existencie mohli byť len také, aký bol stupeň jeho poznania sveta rozprestrierajúceho sa okolo neho.

Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.

Kafka je virtuozem dvojité negace: nejistotu obsaženou již v každodenním úzu – co není nepravda, nemusí ještě být pravda – opakovaně využívá jako součást lstivé strategie. Podrobný rozbor Kafkova jazyka, východisek zvolených pro vyprávění, ale i soukromých dopisů ukazuje, jak tento autor nenápadně buduje nejistý svět tvořený pravidly, výjimkami a výjimkami z výjimek.

Překladatel a literární historik Dušan Karpatský ve svém obsáhlém Listáři navazuje na tradice epistolární literatury a výběrem dopisů, jež mu během jeho bezmála šedesátileté literární činnosti napsali jeho kolegové, přátelé a zejména spisovatelé naši i jihoslovanští, chce připomenout, že dopisy stále ještě mohou tvořit pozoruhodný doplněk k dílu svých tvůrců, neboť podávají živé svědectví o pisatelích

Kniha přibližuje a kriticky interpretuje dílo Jana Huse prostřednictvím čtyř různě zaměřených oddílů. V prvním je zkoumáno dílo Jana Husa, ve druhém proces, odsouzení a upálení, ve třetím recepce, tedy druhý život, ve čtvrtém přijdou ke slovu různé interpretace.

Čtení o T. G. Masarykovi zahrnuje devětatřicet textů z období 1910–1938, kdy byly identifikovány důležité masarykovské otázky a výzvy. Podtitul Literatura – člověk – svět upozorňuje na komplexnost Masarykova estetického myšlení, na jeho mezioborovou souvztažnost.

The presented monograph introduces the processes of vocabulary and grammar (primarily morphology) acquisition in one Czech child over a long time span. The research is based solely on the analysis of authentic material (the corpus of transcriptions of audio recordings and the parental diary), and it covers the period from the onset of speech until three and half years of age in the target child’s

Predkladané úvahy vychádzajú z pôvodne široko koncipovaného (a postupne precizovaného) vzťahu textu a tváre druhého človeka a sú pojednaním o etike čítania, ktorou sa myslí nie technika, nie hermeneutická metóda, ani akékoľvek moralizovanie ohľadom hodnoty čítania, ale základný étos ako súbor fundamentálnych postojov a očakávaní spojených s čítaním. Mgr.

Marek Nekula připravil soubor studií o tom, jak Praha formovala Kafkovu osobnost a dílo. Kniha začíná kritickou diskuzí o problematickém přijímání Franze Kafky v Československu, které začalo na konferenci v Liblici v roce 1963.

Způsob fungování literární kritiky v éře tzv. normalizace česká literární historie dosud spíše opomíjela, anebo ji paušalizovala jako jednolitý celek, který je přímým a prvoplánovým důsledkem společenské „deformace“. Autor monografie Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v období normalizace od pojmu „deformací“ vychází.

Angelika Corbineau-Hoffmannová (1949), profesorka srovnávací literatury na univerzitě v Lipsku, je uznávaná komparatistka, která zvláštně v posledních letech vydala četné a významné publikace. Cílem je seznámit začínající studenty srovnávací literatury s nejdůležitejšími otázkami a koncepty oboru.

Rozbor ranej poprevratovej tvorby Jána Hrušovského v širšom kontexte európskeho modernizmu pôsobí popri doterajšom obvyklom expresionistickom posudzovaní Hrušovského tvorby objavne a novátorsky.

Životopis slavné anglické spisovatelky Jane Austenové (1775–1817) vychází v době zvýšeného zájmu o její dílo i díky filmovým přepisům románů Rozum a cit a Pýcha a předsudek. Austenová se narodila v 18. století, čtrnáct let před Francouzskou revolucí, v rodině venkovského pastora a na rodině byla až do své smrti zcela závislá, protože se nikdy neprovdala.

Svazek Josef Florian a Stará Říše shrnuje veškeré práce Andreje Stankoviče o staroříšském vydavateli Josefu Florianovi (1873–1941). Jeho základ tvoří původně čtyřsvazkový spis Význam Josefa Floriana pro vývoj krásné knihy, který autor předložil v roce 1975 jako diplomovou práci na Katedře knihovnictví a vědeckých informací Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. První svazek tvořila monografie

Publikace Julius Zeyer a jeho vztah k francouzské kultuře přináší mnoho nových poznatků zejména z oblasti autorovy inspirace francouzskou literaturou, ale také z jeho života. Široké téma jsme zúžili na několik okruhů, a to na Zeyerovy cesty do Francie, kontakty s tamějšími umělci, četbu francouzské literatury a francouzské genetické prameny jeho děl.