Kniha doplňuje tradiční výklady vědecké revoluce 17. století novým pohledem, jenž vychází z detailní analýzy jazyka vědy. Na příkladu fyzikálních děl Galilea Galileiho, René Descarta a Isaaca Newtona se ukazuje, že významné vědecké objevy jsou často spojeny se zásadní změnou jazyka.

Vedecká monografia Dimenzie slovenskej etymológie prináša autorove etymologické interpretácie viac ako 60 výrazov zo súčasného spisovného slovenského jazyka, starších období vývinu slovenčiny i slovenských nárečí. Skúmaná lexika (slová zachované v slovenčine z praslovanského obdobia, výrazy utvorené počas vývinu slovenčiny ako samostatného slovanského jazyka, lexémy prevzaté z iných jazykov) sa etymologizuje

Předkládaná publikace •obsahuje přes 900 nejfrekventovanějších jednoduchých a přes 800 složených sloves; •při výběru sloves vychází z požadavků ke zkoušce Japanese Proficiency Test - úroveň 1; •přehledně a v praktických příkladech ukazuje valenci sloves - základních stavebních prvků japonské věty; •u každého jednoduchého slovesa uvádí informace o jeho tranzitivitě a flexi, což přispívá k pochopení

Kniha přináší soubor personálních medailonků českých lingvistů v oboru bohemistiky a slavistiky, výběrově též reprezentantů oborů jiných, pokud mj. přispěli teoreticky nebo prakticky k poznání a obohacení češtiny nebo některého ze slovanských jazyků. Personální medailonky volně navazují na kolektivní dílo s názvem Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, které vyšlo roku 2007.

Co lze z telefonických dotazů jazykové poradně vyčíst o tazatelích a jejich vztahu k jazyku? Devět tematických kapitol představuje laické i lingvistické vnímání jazyka, pohledy na jazykovou změnu, laická pravidla, kodifikaci, užívání příruček, chápání stylové příznakovosti, postoje k přejímkám v češtině, podoby nesouhlasů tazatelů s odpověďmi a představy o roli Ústavu pro jazyk český.

Ačkoliv jsou čeština, angličtina a němčina jazyky indoevropské a mají některé shodné rysy, každý z nich má svůj specifický gramatický systém. Existence různých koncepcí gramatických kategorií v těchto třech indoevropských jazycích dost často komplikuje proces jejich učení.

Kniha je výborem z autorových textů z posledního desetiletí, které se zabývají českou literaturou 19. a počátku 20. století. Pokouší se obhlédnout, popsat a klasifikovat některé oblasti, jež dosud zůstávaly stranou pozornosti literární historie nebo byly v minulosti z různých příčin marginalizovány: např. obrozenská historická povídka, humoristická produkce okolo roku 1848, fantazijní a fantastická

Kniha je koncipována jako vysokoškolská učebnice syntaxe současné španělštiny a je určena především studentům španělské filologie. Interpretační postupy jsou vyústěním dlouhodobé snahy autorů aplikovat na španělský jazykový materiál výsledky práce českých a moravských syntaktiků od poloviny 20. století a s přihlédnutím k pracím současných autorů španělských vytvořit aparát umožňující syntaktickou interpretaci

Východiskem dosavadních popisů syntaxe češtiny jsou převážně psané texty; syntax mluvených projevů (zejména těch nepřipravených a polopřipravených) byla zkoumána jen výjimečně. Členové autorského týmu vycházejí z přesvědčení, že lze popsat určité obecné charakteristiky běžně mluvené češtiny, které nepředstavují žádné „nepravidelnosti“ či „odchylky“, na pozadí textů samých.

Monografie Syntactic and FSP Aspects of the Existential Construction in Norwegian demonstruje aplikaci Firbasovy teorie aktuálního členění na norských psaných textech a zkoumá norskou existenciální konstrukci („presenteringskonstruksjonen“) z hlediska syntaxe, statické sémantiky, dynamické sémantiky a aktuálního členění větného.

Najnovšia kolektívna práca Jazykovedného ústavu Ľ.Štúra, ktorá je určená lingvistom, učiteľom slovenského jazyka a cudzích jazykov na všetkých stupňoch škôl, prekladateľom, študentom a všetkým záujemcom o korpusové a jazykové databázy. Opisuje tvorbu, štruktúru a možnosti využitia zdrojov Slovenského národného korpusu.

Monografie Literární onomastika s podtitulem Antroponyma si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků

Cílem práce je podat přehled perifrastických konstrukcí s významem fázovosti v současné evropské portugalštině. Při jejich klasifikaci jsme vycházeli z modelu vytvořeného pro španělštinu Bohumilem Zavadilem, jenž navazuje na koncepci E. Coseria a Nelsona Cartageny.

Hlavním hrdinou knihy je „fenomén hlavy“, kterou autor představuje v širokém spektru různých jazykových a kulturních souvislostí. Autor Jaroslav Malina vyšel z předpokladu, že v každém z jazyků světa existuje slovo označující hlavu a s tímto pojmem spjatá různá úsloví, přísloví a fráze, což autor vyjadřuje prostřednictvím makarónské poezie (básnický útvar humoristické, ironické nebo satirické povahy,

Tieto prednášky zo štylistiky sú určené predovšetkým pre študentky a študentov slovakistiky. Koncepčne sa odvíjajú z Mikovej teórie štýlu, zakladajúcej sa na výrazovej sústave, ktorú tento charizmatický vedec odkryl ešte v česko-slovenskom vedeckovýskumnom kontexte sedemdesiatych rokov minulého storočia, hoci v školskej praxi sa u nás väčšinou uplatňujú iné koncepcie.

Jerzy Bartmiński (1939) je dnes jedním z nejvýznamnějších polských i evropských lingvistů, předním představitelem moderní etnolingvistiky a zakladatelem lublinské školy kognitivní etnolingvistiky. Objevil a spolu se svými kolegy uplatňuje originální metody zkoumání sémantických struktur jazyka, jež v mnohém připomínají kognitivní lingvistiku americké provenience, zároveň však navazují na nejlepší filologické

Titul se zabývá vysvětlením termínu pojem. Populární formou dokazuje, že nejlepší ex- plikace je procedurální.

Kolektivní monografie přináší podrobný pohled na dosud málo známou a nedostatečně zpracovanou oblast pračeštiny a staré češtiny: zápisy českých slov a frází hebrejským písmem v 11.-13. století. Korpus lexikálních jednotek je poměrně malý, dosahuje počtu asi dvou stovek, přesto podává jedinečné svědectví o vzdělanosti českých, zejména pražských Židů té doby.

Kapitoly zo synchrónnej a diachrónnej analýzy ruštiny, štruktúra spisovnej ruštiny, morfológia, nárečovépozadie spisovnej ruštiny, vývoj jazyka, historické pozadie a základné etapy vývoja spisovnej ruštiny...

Kniha komplexně představuje práci nejstarších gramatiků českého jazyka v 16. a 17. století na pozadí tradic, které formovaly jejich myšlení. První kapitola sleduje vznik gramatografie v rámci starověké filologie.