Francúzsky spisovateľ a filozof v diele Rozprava o vedách a umeniach (za ktorú mu Dijonská akadémia v roku 1750 udelila prestížnu cenu) rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými mysliteľmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo

Príbeh kultúry, tak ako ho podáva autor tejto knihy osloví aj širšie vedecké i laické spoločenstvo, a to svojou dôslednosťou a zmyslom pre detail. Vychádzajúc z antropologických predpokladov kultúry a jej historicky zakotvených koncepcií, interpretuje ju ako rámec pre ľudské bytie-vo-svete, skúma variácie spoločenskosti a genézu kultúrnych noriem.

Ako vznikol vesmír? Čo je pravda? Existuje Boh? Ako sa dá prežiť dobrý život? Už celé veky si ľudia kladú tieto a mnohé ďalšie principiálne otázky o zmysle a povahe našej existencie – a veľkí myslitelia prichádzajú s odpoveďami a riešeniami, ktoré pomáhajú formovať náš svet. Kniha obsahuje krátke výstižné vysvetlenia filozofických pojmov i prehľadné schémy, ktoré objasňujú zložité teórie. Nájdete tu

Filosoficko-esoterická studie. Symbolika svatého grálu zahaluje i odkrývá tajemství Cesty dolů a nahoru. Ve smyslu cesty dolů, stezky zrození,lze obraz svatého grálu chápat jako zřídlo, z něhož vyvěrají bytostné proudy vytvářející skutečnost. Z hlediska cesty nahoru, stezky poznání, je možno sv. grál vnímat jako zdroj a pramen tohoto vesmírného sebenahlížejícího děje, jenž se odehrává na půdě lidského

Ha valami újat akarsz tanulni, tanulmányozz valami régit! Robinson százéves gondolatai még a mai világban is előrehaladottnak számítanak, és segítenek saját elménk megértésében azáltal, hogy történelmi betekintést nyújtanak gondolkodásmódunk kialakulásába. Egy jó alapot készít elő elménk fejlesztéséhez, mely mindennemű tényleges siker és boldogság legfőbb alapja. \"Robinson A Kiforratlan Elme (Mind

Čas, časovost a smrtelnost příslušejí k základním konstitutivním určením lidství a přiměřeně tomu mají i své místo v tradici západního metafysického myšlení, ze kterého vyrůstá i náš dnešek určovaný vědou a technikou. K základní fenomenální bázi časovosti, smrtelnosti a dalších souvisejících fenoménů se koncentrují studie obsažené v této publikaci.

Unitářská tradice disponuje řadou možností, jak pomáhat člověku na jeho duchovní cestě a jak mu asistovat ve zkvalitňování života. V této knize (sborníku z teologického semináře) se editoři soustředí postupně na tři témata: vztah k Bohu, vztah člověka k sobě samému a vztah člověka k druhým.

Dialektika, počínaje Zénónem – přes Marxe a Hegela – a Slavojem Žižekem konče, má za rámcový cíl uchopit myšlení v jeho utváření a zrodu. Jejími typickými tématy jsou tudíž pohyb a spor.

Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy proto teoreticky nahlíží hned z několika teologicko-estetických perspektiv, aby tyto poznatky mohly být následně aplikovány do současné nábožensko-edukační praxe.

Dílo ze sklonku autorovy kariéry patří ke knihám, v nichž autor rekapituluje a shrnuje. Dává prostor tomu, aby završil své celoživotní názory.

Předkládaná kniha je první kolektivní monografií, která si klade za cíl postihnout nejpodstatnější aspekty díla jednoho z nejoriginálnějších českých myslitelů druhé poloviny 20. století, filosofa Egona Bondyho (1930–2007). Záběr Bondyho myšlení byl velmi široký: vedle zkoumání ontologické problematiky a formulování tzv. „nesubstančního modelu v ontologii“ se celý svůj život zajímal i o mimoevropskou

„Přistupuji k dílu, jaké nikdy nemělo příkladu a vůbec nenajde napodobitele. Chci ukázat lidem mně podobným jednoho člověka v jeho pravé povaze; a tím člověkem budu já.

Kniha přináší novou, v českém prostředí první monografickou interpretaci myšlení Friedricha Schleiermachera prostřednictvím kategorie zprostředkování. Tuto kategorii ukazuje u Schleiermachera jako svorník (pohybu) myšlení a bytí, logiky a ontologie, uchopený jako fundament dialektiky.

Kolektivní monografie Jazyky reprezentace tematicky i autorsky navazuje na stejnojmennou knihu, vydanou v roce 2012. Prezentuje dvacet českých či anglicky psaných studií, které se z různých úhlu pohledu zabývají tématem vyznačeným podtitulem Reprezentace nacionality jako mocenská strategie v literatuře a popkultuře.

Tato kniha se zamýšlí nad velice intimním tématem lidského zrození a smrti. Každý z nás se totiž zrodil a každý z nás jednou umře.

Tato kniha je unikátní z toho hlediska, že nevznikla v hlavě žádného slovutného vědce či badatele, a přesto se dotýká nejhlubších otázek existence kosmu. Adelma Vay, žena bez jakéhokoli speciálního vzdělání, obdařená však vysokou senzitivností, byla schopna zaznamenat poselství ducha vrhající paprsek světla na záhadu lidského i kosmického bytí.

MUDr. Pavol Strauss (1912 - 1994) vynoril sa ako nový, pozoruhodný autor po druhej svetovej vojne. Svojimi originálnymi knihami sa hneď zaradil medzi slovenskú literárnu a mysliteľskú elitu.

Šestnásta kniha latinsko-českého vydania základnej stredovekej encyklopédie vedomostí pojednáva o drahých kameňoch, kovoch a horninách.

Autor o svojej knihe hovorí: Chcem v nej všetkým hľadajúcim opísať svoje videnie celostného obrazu sveta na základe poznania teoretických, ale aj experimentálnych prác mnohých vedcov svetového mena a poukázať na ďalšiu neudržateľnosť v spoločnosti dominujúcej paradigmy vedy. Paradigma (zjednodušene povedané) je východisková konceptuálnaschéma, prístup k formulácii a riešeniu problémov.

V Jungově duchu vymezuje paradigma páté, paradigma přechodu, paradigma duchovně intuitivní. Psychospirituální krize, které v dnešní době v adolescentním věku bují jako houby po dešti, chápe jako zákonitý proces iniciace, jako přibližování se silovému poli virtuálního Já v nejstarším anejmocnějším paradigmatu.