Berlín, Steglitzer Park, podzim 1923 Na lavičce v parku sedí holčička a pláče. Ztratila panenku.

V horské vesnici na konci světa, ztrácející se pod závějemi sněhu, beze stopy zmizí Marie Chazottesová. Utekla?

Sedmiletý klučina, který není schopen mluvit, pokud do toho nepočítáme nekonečné opakování předpovědi počasí a echolalické odpovědi… Roztomilá holčička, kterou její biologičtí rodiče týrali, a proto má poškozený mozek a nedokáže číst… Desetiletý „drsňák“, který na vlastní oči viděl, jak jeho nevlastní matka zabila jeho otce, a který putuje od jedněch pěstounů k druhým… A nakonec plachá dvanáctiletá

Donna Tartt je výrazným a ojedinelým zjavom súčasnej americkej literárnej scény, literárna kritika hodnotí každý jej román ako výnimočnú udalosť. Za román Stehlík dostala v roku 2014 prestížnu Pulitzerovu cenu.

Strhující příběh šílenství, síly krevních pout a lásky v kulisách rozpadající se Evropy. Viktor Juhl je etnický Němec z mnohonárodnostní Bukoviny, který během druhé světové války musí narukovat k jednotkám SS.

Na jaře roku 1930 musela dvanáctiletá Taki jako většina chudých venkovských děvčat jít do služby. Nyní téměř devadesátiletá píše své vzpomínky na dobu strávenou v maloburžoazní domácnosti pana Hiraie v „malém domě“ na předměstí Tokia, od optimistických třicátých let do počátků války.

Slovensky vychádza táto Hesseho novela po prvý raz. V diele s výrazne autobiografickými črtami bankový úradník Friedrich Klein spreneverí peniaze, sfalšuje doklady a je na úteku nielen pred políciou, ale aj pred konvenciami meštiackej morálky.

Dějištěm tohoto románu je Livonsko, území dnešního Lotyšska a Estonska, patřící carskému Rusku. Na pozadí bojů Lotyšů a Litevců proti germanizačním snahám zdejší německé menšiny líčí Verne osud profesora Dimitrije Nikoleva, jenž je neprávem nařčen z loupežné vraždy bankovního sluhy Pocha.

Kniha Na konci cesty (1958) bývá v díle amerického spisovatele Johna Bartha zařazována do „existencialistické fáze“, jež předcházela autorovu radikálnímu přestupu k vyhroceným postmoderním postupům. Hlavní hrdina novely Jacob Horner na radu doktora uniká před svou nerozhodností a nihilismem tak, že si v určitých životních momentech nasazuje masky: Před školním výborem se chová jako idealistický a práci

O ostatních lidech nevím nic, zjistí Alice už jako malá. Celé dny se cítí osamělá, matka mizí do práce a babičku, která ji hlídá, nesnáší.

Autorka, známá britská televizní producentka a scénáristka, čerpá ve svém románu ve velké míře z vlastních zážitků z dětství. V únoru 1939 ji totiž její rodiče poslali ve věku devíti let samotnou do Anglie, a tím jí vzhledem k jejímu židovskému původu zachránili život.

Mládí je jiný světadíl a jiná je i kniha, kterou si vysnil dvacetiletý autor. Jeho intuitivní, vytušený román o ztrátě nevinnosti, hledání ztraceného ráje a útěku před štěstím se vymyká žánrům.

I Pánbůh někdy potřebuje dovolenou, aby si odpočinul nejen od ďábla a jeho zlotřilých intrik, ale také od nevděčného a neustále válčícího lidstva. Bůh se ale nemůže jen tak sebrat a někam odjet nebo odletět - musí za sebe najít náhradu.

Pozoruhodná sbírka třinácti povídek, tak zvláštních, že je velmi obtížné vypudit je z mysli. Zasahují do světa fantasy, magického realismu, science fiction i severských lidových pověstí s imaginárními bytostmi.

Plující město je román s autobiografickým nádechem a je vyprávěn v první osobě. Mísí se v něm autorovy skutečné zážitky s fikcí.

Komický román o žene, ktorá až do svojich tridsiatich ôsmich rokov hovorila nie, a teraz chce zrazu všetko dobehnúť. Excentrická anglická učiteľka Rosie sa rozhodne prijať miesto v bohatej newyorskej rodine Wilder-Binghamovcov, kde bude robiť vychovávateľku osemročným dvojčatám.

Marie-Laure žije s otcom v Paríži neďaleko Národného prírodovedného múzea, kde otec pracuje ako kľučiar a zámočník. Ako šesťročná prichádza o zrak, a tak otec postaví dokonalú repliku štvrte, kde bývajú, aby sa dcéra naučila orientovať hmatom a trafila domov.

Príbehom Petra Camenzinda – umelca, hľadača a milovníka prírody PETRUS pokračuje vo vydávaní kompletného diela Hermanna Hesseho v slovenskom jazyku. Román vychádza v mimoriadne kvalitnom preklade Ľudmily Rampákovej s iba malými redakčnými úpravami v kvalitnom dizajne a grafickej úprave edície TERRA.

Válečný román zčásti inspirovaný skutečnými událostmi . Pavel a Ennelise Bauerovi se spolu se svým synkem Pepíkem rozhodnou v roce 1939 prchnout před německou okupační mocí, protože jim jako židům hrozí deportace. Odjedou do Prahy, kde vyhledají chlapcovu chůvu Martu.

Deník o Čarnojevićovi – stěžejní román srbské avantgardy, poprvé vydaný v roce 1921, patří v evropském kontextu k nejpozoruhodnějším prózám s tematikou první světové války a byl přeložen i do francouzštiny a němčiny. V asociativním, lyricky laděném vyprávění, v němž se mísí deziluze s nadějí a nihilismem, hlavní hrdina zobrazuje prožitky a výjevy z haličské a italské fronty, vrací se ke studentským