Ivan Gálfy (1933 - 2011) sa po úspešnom horolezeckom „štarte“ vo Vysokých Tatrách zameral na výškové horolezectvo. Bol prvý v bývalom Československu, kto zorganizoval (roku 1969) expedíciu na himalájsku osemtisícovku.

Autor knihy Bohemia a Albion, Milan Jakobec, sloužil čtyři roky ve Velké Británii jako český diplomat, v roce 1997-1998 jako vedoucí zastupitelského úřadu v Londýně ve funkci chargé d´affaires. Kniha je psaná neobyčejně čtivým a lehkým jazykem a dala by se nazvat causerií - tedy sledu příhod a situací, se kterými si člověk na místě musí umět poradit.

Zpěvák Václav Neckář slaví v říjnu 2023 osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti vydáváme jeho autobiografii Všechny moje války, na které pracoval více než pět let.

Kto je najbohatší muž všetkých čias? Mark Zuckerberg?

Jeden z nejmocnějších mužů v dějinách zločinu v Americe Joseph Bonanno, jenž se stal pravděpodobně předlohou pro postavu Dona Corleona v knize Kmotr od Mario Puza, v těchto upřímných a senzačních memoárech uvádí čtenáře do světa skutečné mafie. Odhaluje, jak to uvnitř pěti newyorských „rodin“ – Bonannovy, Gambinovy, Profaciovy, Luccheseovy a Genoveseovy – fungovalo, a odkrývá nejen způsob, jakým mafie

Madeleine Albrightové nebylo ještě ani dvanáct, a už na vlastní oči viděla několik dějinných dramat — nacistickou okupaci rodného Československa, bombardování Londýna, kam se její rodina uchýlila do exilu, vítězství Spojenců ve druhé světové válce, vzestup komunismu a počátek studené války. V Pražské ziměnyní Madeleine Albrightová líčí právě těch bouřlivých dvanáct let.

„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi. Její dceři jsou dva roky, patří k nejmenším dětem v koncentračním táboře, je vyhladovělá k smrti a velmi vážně nemocná.

15. července 1942, středa Pamatuj si tenhle den; pamatuj si ho dobře. Budeš o něm vyprávět budoucím generacím.

Antonín Fojtů se narodil v roce 1930 v Pržně u Vsetína. Po válce si ho vzal k sobě jeden z bratrů, který pracoval v Praze, aby tam mohl vystudovat obchodní školu.

Koláž rozhovorů, fotografií, dopisů i vzpomínek na Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře je nejen mozaikou humoru a poetických obrazů, ale i galerií toho, co se v domácím i exilovém kulturním prostoru v minulém století odehrávalo. Kniha zábavným způsobem naznačuje zřejmé příbuzenství vizuální a verbální poezie obou básníků.

Životopis velikána talianskej renesancie z pera skvelého ruského autora. Leonardo, maliar, sochár, vynálezca, architekt, filozof, prírodovedec, fyzik, ktorý chcel ovládnuť prírodu, génius, čo o niekoľko generácií predstihol dobu, lákal spisovateľov všetkých čias a národov.

V červnu 1944 nacisté zavřeli osmnáctiletého Davida Hersche do železničního dobytčáku a přepravili ho do koncentračního tábora Mauthausen, nejtvrdšího a nejkrutějšího tábora v Říši. Po deseti měsících úmorné dřiny v žulových lomech v nedalekém táboře Gusen, který byl pobočkou Mauthausenu, vážil méně než třicet šest kilogramů.

Rok sem, rok tam je svěže napsaný záznam „malých osobních dějin“ básnířky a překladatelky a autorky knih pro děti a mládež Jany Štroblové. Vzpomínkovou knihu uvádějí dvě vzpomínky z dětství: před očima devítiletého děvčete ubili příslušníci Národní gardy pažbami několik Vlasovců, bojujících v květnu 1945 v Praze na Pankráci s ustupující německou armádou a pozdější zrušení milovaného skautingu.

Kniha investigativního novináře Jaroslava Spurného přináší osobní pohled na několik klíčových politických a hospodářských kauz, které ovlivnily a ovlivňují život v České republice a její směřování v posledních 29 letech. Vedle faktů a hypotéz v ní nalezneme i osobní vzpomínky na setkání s aktéry těchto kauz, vlivnými českými politiky a jejich poradci, byznysmeny, bankéři, státními zástupci, policejními

Zmrzačený veterán druhé světové války přichází s nejmladším synem na matčin hrob. Syn si znenadání povšimne, že otci kane po tváři slza, a svět se mu obrátí vzhůru nohama.

Jána Smreka (1898–1982) pozná celá slovenská kultúrna verejnosť predovšetkým ako významného básnika, menej ako publicistu, napriek tomu, že celý aktívny život robil novinára či novinového redaktora. Viac ako dve desaťročia viedol kultúrno-spoločenský mesačník Elán, ktorý sám založil.

Kniha Kam až mě nohy donesou líčí trpký osud válečného zajatce Clemense Forella, který byl v zajetí odsouzen na pětadvacet let a transportován na Sibiř do dolů. První pokus o útěk mu nevyjde, podruhé však mizí v nekonečnu tundry a tajgy, vydán na milost a nemilost lidem i přírodě…

Autorka knihy o cíli, který ve své práci sledovala v úvodu ke knize sama uvádí: „Skutečnost, že nevidím a že je zrak obecně považován za nejdůležitější zdroj informací při poznávání světa i v interakci s druhými lidmi, v každodenním životě a téměř ve všech oborech lidské činnosti, mě vedla k rozhodnutí položit si otázku, jak člověk od narození prakticky nevidomý ustavuje svět jako viditelný, leč neviděný.

Vzpomínky Egona Morgensterna, českého Žida, který při útěku před nacismem skončil v Pobaltí, kde byl zatčen sovětskou NKVD a následně deportován do tábora gulagu. Pět let lágru při budování železnice z Kotlasu do Vorkuty přežil, ale ani po válce a propuštění se nesměl vrátit a dodnes žije ve Vilniusu.

Monografia zoceľujúca skutočný obraz florianovského fenoménu, je tou najdôkladnejšou a najzasvätenejšou prácou, aká bola o J. Florianovi napísaná.