Tato kniha je tvořena ze dvou částí, a to spisu imáma ibn Hanbala Základy sunny (základy tradice islámského proroka Mohameda) a spisu imáma Barbahárího Vysvětlení sunny (vysvětlení tradice islámského proroka Mohameda). Tímto překladem zpřístupňujeme spisy, které jsou základními teologickými spisy dnešního náboženského fundamentalismu sunnitských muslimů salafistické orientace, kteří jsou dnešní největší

Předkládaná monografie zkoumá povahu a význam kultury mučednictví (farhang-e šahádat) v současné íránské společnosti se zvláštním důrazem na delimitaci nábožensko-politické dimenze tohoto fenoménu a určení příčin a důsledků poměrně nedávné reinterpretace, která tuto kulturu radikálně posunula ze sféry nábožensko-spirituální do politicko-ideologické. Autor se snaží předložit pádné argumenty založené

Dvouhodinový korán se ve zhuštěné a zestručněné podobě zabývá nejdůležitějšími částmi koránu, které se týkají nemuslimů. Umožňuje čtenáři pochopit základy koráno za dobu, jakou trvá sledování jednoho sportovního utkání. Klasický korán je uspořádán podle délky kapitol, nikoli chronologicky. Není v něm obsažen životní příběh Mohameda, který je nezbytný k pochopení kontextu. Proto je těžké mu porozumět.

Každý den jsme svědky, jak je západní civilizace připravena podrobit se islámu. Do značné míry je za tím nevědomost. Mnozí vůbec netuší, čemu se podrobují. Pronikání islámu do naší západní kultury nelze odbýt povrchním přístupem s odkazem na toleranci náboženství. K zaujetí postoje vůči islámu je třeba dokonale znát to, co islám definuje a jak se islám historicky projevuje. Autor čtivě a přehledně

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely? Proč pro muslimského učence může být nebezpečná srážka s islámským fundamentalistou? Z jakého důvodu si hluboce věřící muslimka na sebe nevezme burkini? Jsou muslimové, kteří jedí vepřové? V čem je muslimská komunita v Česku jiná než jinde v Evropě? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá tato kniha, která se

Patrně ještě nikdy se v moderním českém společenském diskursu tak často nehovořilo o islámském náboženství a islámské kultuře, jako je tomu v posledních letech. Sdělovací prostředky přinášejí zprávy, články a analýzy, obsahující (snad neúmyslně) dezinformace a polopravdy, politici vydávají bohorovná prohlášení, intelektuálové a aktivisté, politologové, ba dokonce církevní představitelé se s neuvěřitelnou

V médiách sa objavuje množstvo názorov na doktrínu islamu, ale len minimum faktov. Nikto totiž neštuduje dva základné zdroje znalostí o skutočnej povahe islamu – Mohameda a Alaha. Tento samoštudijný kurz vychádza z troch esenciálnych zdrojových textov islamskej doktríny – Koránu, Síry (Mohamedov životopis) a Hadísu (Mohamedove tradície). Keď budú vaše znalosti vychádzať z týchto pôvodných textov, vaše

Autor tejto publikácie sa snaží vysvetliť v stručnosti otázku podstaty života, existencie a podoby života po smrti s odvolaním sa na niektoré verše Koránu - základného prameňa islamského náboženstva, ktoré obsahujú informácie spojené s touto témou. Niektoré závery nemusia byť úplne totožné s výkladom niektorej z autorít islamského náboženstva, ale skôr sú to závery autora, ku ktorým dospel v dôsledku

Kauza dánských karikatur z roku 2006, která rezonuje našimi médii do dnešní doby, vražda nizozemského režiséra Thea van Gogha či vyvraždění hinduistů během muslimské nadvlády v Indii mají jednoho společného jmenovatele – a tím je zakladatel islámu Mohamed. Ve jménu jeho a jeho učení se odehrávají dobré i zlé činy a ve jménu ochrany jeho cti jsou rukou muslimů vražděni ti, kteří si dovolí Mohameda kritizovat

Korán opakovaně nařizuje každému muslimovi, aby následoval dokonalý příklad Mohamedova života. Jeho slova a činy se souhrnně nazývají sunna. Tu můžeme poznat mimo jiné na základě tradic ustavených Mohamedem, které se nazývají hadísy. Pro muslimy jsou hadísy mnohem směrodatnější než korán. Nám pak o Mohamedovi zprostředkovávají úchvatné záznamy. Víme, jak vypadal, jaký měl smysl pro humor, jakým pověrám

Arabský a islámský svět v minulosti i v současnosti. Jeho dějiny, filosofie, náboženství, literatura, hudba, architektura, rodinné vztahy, tradice, kuchyně, oblékání, řemesla a další rozličné lidské činnosti. Na to vše soustřeďují autoři svou pozornost. Vycházejí z přesvědčení, že je dobré vědět více o světě, jehož vztahy s křesťanskou Evropou jsou pevnou součástí dějin. Zvláštní pozornost pak věnují

SÍRA - ŽIVOT MOHAMEDA je zhuštzěnou verzí životopisu muže, který se stal prvním vládcem sjednocené Arábie a položil základy islámské říše. Síra není jen biografie, je to také posvátný islámský text, určující, jak by měli oddaní muslimové vést svůj život. Mohamedův život je impozantní příběh. Byl sirotkem, který vyrostl v chudobě, aby se nakonec stal vládcem celé Arábie. Vytvořil nové náboženství, přišel

První část překladu významného díla islámsko-arabské civilizace – kniha ?abaqat al-Mutazila (Generace mutazilitů – tj. popis jednotlivých generací a výrazných představitelů islámského směru mutazila) od předního muslimského teologa Ahmada bin Jahji bin al-Murtady, který žil přibližně v letech 1363 (nebo 1374) až 1436 křesťanské éry. Pokud je mi známo, je překlad do češtiny prvním překladem tohoto díla

Posolstvo knihy Záhrada Pravdy prekračuje nielen hranice jazyka akademikov, historikov, religionistov, teológov a filozofov, ale i samotný súfizmus, keďže sa dotýka kľúčových otázok zmyslu existencie človeka. Oslovuje každého jednotlivca na Ceste a nabáda ho, aby sa stal tým, kým v skutočnosti, vo svojej najhlbšej podstate je, a obnovil zmysel pre posvätné vnímanie sveta a prírody.

Text je komplexní prací, která mapuje teoretická východiska a praktické formy islamismu. V první části se soustřeďuje na západní reflexi pojmu, hlavně ve frankofonním prostředí, kde se poprvé objevil, a v anglofonním světě, kde se v pozdější době tento termín nejvíce rozšířil a významově posunul.

Publikace se zabývá tradicemi sunnitských muslimů spjatými s narozením, svatbou, smrtí a pohřbem. Obřady a zvyky provázané se třemi vybranými životními etapami člověka jsou omezeny na sunnitské muslimy žijící v Sýrii, Jordánsku, Izraeli a na území Palestinské autonomie.

Co je hidžáb, když to není ženský šátek? Smějí se v islámských zemích stavět kostely?

Esej francouzkého historika a odborníka na islám Gabriela Martineze-Grose pojednává o průniku radikální formy islámu do Evropy. Rozebírá příčiny tohoto jevu, hledá historické paralely a předkládá řešení.