V pořadí šestý román Jany Poncarové. Hedvika Adlerová se vrací do poválečného Československa po sedmi letech, které prožila v Londýně a ve vojenské službě v Africe.

Doktorandka Malvína Velehorská musí kvůli neblahému duševnímu stavu přerušit studium v Oxfordu a vrátit se domů na severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec je politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik.

Záchrana zraněného francouzského partyzána sudetskými dětmi, další dva osudy politických vězňů, příběh ze šumavského pohraničí, kde na tradici pašeráků navázali převaděči uprchlíků před komunistickým režimem. Čtyři povídky zasazené do období od konce druhé světové války až do nedávně minulosti připomínají pohnuté momenty českých dějin, jsou však díky optimistickému pohledu i nadhledu Jiřího Stránského,

Šlépěj, Ukradený kaktus, Čintamani a ptáci, Modrá chryzantéma… Povídky, které vyšly poprvé v roce 1929, baví čtenáře dodnes a nepřestávají udivovat bohatostí jazyka, jemným humorem, svěžestí vyprávění i hloubkou zamyšlení nad lidskými slabostmi, morálkou a spravedlností. Karel Čapek své detektivní povídky zaplnil zástupem lidových postaviček, od zlodějíčků, podvodníků či pošmistrů po sběratele zná

Známý fotograf Tomáš Třeštík, trošku frajírek, trošku plachý introvert, hvězda i outsider, piják i abstinent se v knize Po povrchu zavrtal sám sobě pod kůži a konečně se podíval na své přátele zblízka a na sebe naopak z nadhledu… Ve svém debutu líčí dětství, kariéru, a především všechny ty, kteří ho ovlivnili na jeho cestě provázené úspěchy i přešlapy. „Dojímá mě, když se starý páry držej za ruce,

Představte si, že vaše kůže je křehká jako motýlí křídla. I šev na oblečení vás poraní.

Rozvod spravidla so sebou príliš humoru neprináša. Určite sa ním však niečo končí a niečo začína.

Kniha obsahuje autorova krátká zamyšlení nad základními věcmi člověka. Cesta ke štěstí, nutnost respektu k jinakosti druhých, problém zabíjení zvířat, odbourávání vnitřních bloků, poslední věci člověka, víra v Boha.

Milena Slavická se ve své třetí prozaické knize (po Povídkách jamrtálských a Hagiboru) rozhodla v sedmi povídkách pohlédnout na témata slavných románů mužských autorů s hlavními mužskými hrdiny jakoby z boku, pohledem vedlejších, „nevýznamných“ ženských postav. A tak tytéž problémy můžeme sledovat „neprivilegovanýma“ očima.

Úplný soubor básnického a povídkového díla pozoruhodné české spisovatelky, dcery novinářky Mileny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara, autorky knihy „Adresát Milena Jesenská“. Kniha přináší ranou erotickou poezii „Honzy“ Krejcarové ze čtyřicátých let, jež vyvolala čtenářský a kritický zájem i v překladech do cizích jazyků, její dopisy Egonu Bondymu, povídkové knihy „Hrdinství je povinné“, „Nebyly

Autobiograficky laděné povídky Matka vzala roha volně navazují na knihu U útulku 5, v níž Edgar Dutka ztvárnil své zážitky z dětského domova, kde strávil dva roky poté, co jeho matku zavřeli na podzim roku 1948 komunisté. Právě její útěk z vězení a zanedlouho i z Československa zachycuje úvodní a nejrozsáhlejší próza, podle níž je pojmenován celý soubor.

Dielo jedného z najznámejších súčasných českých prozaikov, ktoré predstavuje príbeh celkom obyčajného mladého muža za zvláštnych okolností vo zvláštnom svete. Trpký humor a skvelé rozprávanie autora.

Dvacet uvedených povídek nepopisuje jen dvacet zvířecích osudů, ve kterých se ústředními postavami děje stávají hroch, slon, tygr a řada dalších zvířat, chovaných v pražské zoologické zahradě. Podmínky pro život ve volné přírodě se pro drtivou většinu těchto dokonalých tvorů rok od roku zhoršují.

Nová próza zlínského básníka Jaroslava Kovandy (1941) je sérií poetických deníkových zápisů, v nichž autor svérázným jazykem a osobitým stylem medituje o věcech lokálních i globálních, přízemních i nadzemských, dávných i aktuálních. Portrét jednoho roku sice rámují čolci a horák, nafouklé žáby a prezident Bush, písíčko a klofání - ale jeho těžištěm není nic menšího než existenciální trojčlenka život,

Autor (čierna sci-fi \'Maso\') portrétuje vo svojej novej knihe mladého českého udavača, jeho vzostup do vyšších poschodí ŠtBaž k zamatovému koncu.

V beletrii posledních let se najde jen málo knih, které by se zabývaly naší nedávnou minulostí, tím méně obdobím kolektivizacevesnice v 50. letech. V novele Selský baroko se o takovou historickou reflexi pokouší Jiří Hájíček (1967), autor patřící ke generaci, která vyrůstala až dlouho po tomto temném období selských procesů.

Středostavovská holandská rodina se s obavami vydává na prázdniny do neznámé země, aby v malé vesničce kdesi na Vysočině s problematickým názvem Žebrákov strávila měsíční dovolenou selském gruntě. Jejich počáteční obavy ze země bývalého východního bloku se ale rozplývají, když nachází příjemný kemp na statku, na kterém je přivítá sedlák Franta, jeho žena Květa a jejich rozsáhlé domácí zvířectvo.

Sbírka povídek a fejetonů populární spisovatelky Haliny Pawlowské, které jsou prodchnuté laskavým humorem a neutuchajícím optimismem. S ilustracemi Eriky Bornové.

Po několika letech přichází nakladatelství Torst s novým prozaickým debutem zásadního významu. Román Smrt Múz Marie Michlové (* 1989), studentky historie na pražské Filozofické fakultě, je skvěle napsanou prózou založenou na mimořádně zručně utkané kombinaci fikce a skutečnosti.

Autorka žije na Korfu přes deset let se svým řeckým manželem a dvěma dětmi. Její postřehy jsou prodchnuty láskou a obdivem k novému domovu, což jí umožňuje vnímat jak krásu a poezii celého ostrova či vlídnost a pohostinnost jeho obyvatel, tak i méně příjemné stránky zdejšího života.