Svazek přináší šest souborů studií, v nichž Macura postupně cizeloval své pojetí modernistické a socialistické kultury. První čtyři oddíly obsahují práce o světové literatuře a teorii (např.

Kniha sa zamýšľa populárno-vedeckou formou nad fenoménom čítania na Slovensku v dlhom 19. storočí. Analyzuje čitateľov, preferovanú i zakazovanú literatúru, spôsoby, miesta i funkcie čítania a nakoniec i dôvody, ktoré viedli ľudí, že siahali po knihe.

Kniha komplexně zkoumá proces pronikání humanismu a renesance do české knižní kultury a kriticky se staví proti převažující interpretační linii, vedoucí od národního obrození až po marxistickou literární vědu, která se snažila uchovat velkolepý obraz 16. století jako „zlatého věku“. Ve sledovaném období žila česká převážně reformačně orientovaná společnost v sebestředném náboženském mesianismu a stavěla

Jadro publikácie tvorí autorova nepublikovaná dizertačná práca pod názvom Štruktúra perspektív v komunikačnom modeli naratívnych textov, obhájená v Ústave svetovej literatúry SAV v Bratislave. Teoretické časti obidvoch prác sú až na menšie úpravy a doplnenia identické.

Předkládaná monografie představuje síť textů směřujících od pojetí ruské literatury v dílech dvou zakladatelů slavistiky, zejména literárněhistorické, přes Karamzinovo budování novoruské literatury k podílu „cizinců“ na utváření ruského písemnictví klasického i moderního, jež se týkají jak koryfejů ruské klasiky, jako jsou A. S. Gribojedov, F. M. Dostojevskij, M. Gorkij nebo i dlouho pozapomínaný N.

Ján Zambor, básnik, prekladateľ a literárny vedec interpretuje slovenského básnika, folkloristu, prekladateľa, jazykovedca a predstaviteľa mesianistickej línie v slovenskom romantizme Sama Bohdana Hroboňa. V Hroboňovej poézii dominujú mystické ambície a unikátna slovotvorba.

O japonském spisovateli Haruki Murakamim se občas soudí, že se beze zbytku zhlédl v západní literatuře a následně píše „nejaponské“ texty. Pokud ovšem podrobíme rozboru příběhy, které se odehrávají v jeho literárních dílech, musíme podobné soudy odmítnout jako neopodstatněné.

Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosudnetištěné.

Výbor Tanec mezi hroby představuje čínskou povídku 20. a 30. let 20. století. Povídky vznikaly v době, která byla v mnoha ohledech přelomová.

Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině.

Nová, žánrově mnohotvárná publikace hudebního skladatele a esejisty Petra Kofroně. Překvapivá kompozice knihy, jdoucí od hudebně-teoretického výkladu „Jednoduchost a naivita v hudbě“ k finální hříčce „Nebeský Ferda Mravenec“, navádí čtenáře ke hře: jaká pravidla asi bude mít příští kapitola?

Maďarský bohemista, literární vědec, estetik a vysokoškolský pedagog István Vörös je především básník, třebaže doma i v zahraničí jsou oceňovány i jeho prózy a dramatické texty. A básník je to nápaditý, hravý, nekonvenční.

Příručky literární vědy nám obvykle tvrdí, že vznik zábavné a populární literatury souvisí se vznikem moderní společnosti, kterou charakterizuje značné množství volného času, že její existenci umožnil až novodobý rozvoj gramotnosti a že je pro ni typický zejména konvenční, jednoduchý a nenápaditý literární tvar. Kniha, kterou držíte v ruce, se pokouší představit jiný pohled na věc.

Súbor textov Meandre je venovaný synekdochicky slovenskej literatúre od prelomu 40. a 50. rokov po prelom 80. a 90. rokov. Jeho rozpätie evokačne možno vymedziť na jednej strane situáciou povojnovej emfázy a komemorácie „staviame ti máj\" (názov dobovo príznačnej krátkej prózy D. Tatarku) a na strane druhej melancholickou situáciou „sochy v meste sú zahalené, /už dlho\" (verše Š. Strážaya fixujúce

Čechovova tvorba a jeho početné listy nám umožňujú len letmé a protirečivé nahliadnutia do jeho vnútorného sveta a skúsenosti. Mnohí jeho životopisci sa na základe zachovaných zdrojov pokúsili vykresliť život svätca – človeka, ktorý sa v živote, skrátenom chronickou chorobou, vlastnými silami prepracoval zo dna až na vrchol, ktorý sa stal lekárom a staral sa o utláčaných, ktorý sa preslávil ako popredný

Stále aktuálne eseje a kritiky slovenskej spoločnosti a literárneho spoločenstva, ktoré autor začal uverejňovať už na začiatku 30. rokov minulého storočia.

Slovník predsatavuje ruskú literatúru od najstarších čias do začiatku 21. storočia.

Pro mnoho čtenářů je Austenová nejtypičtější anglickou spisovatelkou. Kniha zkoumá dějiny této identifikace Austenové s angličanstvím a poukazuje na to, že kulturní ikonu z ní udělaly především formální kvality jejích děl a její pokrokové literární techniky.

Výbor z textů Martina Hyblera o literatuře. Svou svobodu a kreativitu čerpají Hyblerovy texty, zahrnuté do výboruKolem dokola, i z předpokladů, které by mohly být považovány za autorovu nevýhodu.

Chcel byť obyčajným záhradníkom, ale nakoniec prešiel toľkými odbormi, toľkými profesiami a povolaniami, že sa jeho život podobá ruským matrioškám, z ktorých každá, od najväčšej po najmenšiu, skrýva tisíc a jedno tajomstvo. Antoine de Saint Exupéry tak prežil mnoho skvelých osudov, o ktorých prináša svedectvo toto dielo, bohato doložené väčšinou dodnes nepublikovanými dokumentmi, uloženými v archíve