Tvorba básníka, prozaika a esejisty Jaroslava Durycha (1886-1962) je často oceňována za jazykové kvality, ale nebyla zatím po této stránce podrobněji interpretována. Kniha Básnický jazyk Jaroslava Durycha je pokus o soustavnější výklad z tohoto hlediska.

Soubor textů Úvahy o mýtu zahrnuje mýty starozákonní, řecké, středověké, novověké a současné, tj mýty počátku třetího milénia. Autor popisuje pojem mýtu, všímá si těch, které se tradují v literární, v divadelní, filmové a dnes už i internetové podobě: Stvoření světa, prvotní hřích, potopa, typicky české legendy, legendy nacionální, zrod mediálních hvězd, budování obrazu politiků… Jednotlivé pasáže

Táto kniha rekonštruuje slovenskú literárnu kritiku v medzivojnovom období, predovšetkým v jeho druhej polovici. Je venovaná štyrom osobnostiam: Jánovi E. Borovi, Michalovi Chorváthovi, Jánovi Igorovi Hamaliarovi a Alexandrovi Matuškovi.

Série studií českobudějovického germanisty Jürgena Edera se zaměřuje na prostor střední Evropy, na vztah literatury a politiky a na střetávání mezi českou a německou kulturou. Historické rozpětí studií sahá od Výmarské republiky až po naši současnost, přičemž významná pozornost je věnována tématu exilu — ať už vnějšímu, nebo „vnitřnímu“. Kniha jako celek nabízí pohled na velkou část 20. století, ovšem

Napriek rôznorodosti osobných dôvodov, východísk, motivácií, kontextov a peripetií, ktorými štyri memoárové koncepty štyroch spisovateľov čitateľa oslovia a zaujmú, spája ich (a práve to považujem za cenný prínos tohto projektu) zreteľná správa o opakujúcich sa frustráciach, tlakoch a obsesiách 20. storočia v jeho historických, sociálnych, ale aj širších kultúrno-politických súvislostiach. Ak by som

Kniha je výberom z autorových interpretačných esejí od 60. rokov až po súčasnosť. Marčokove prvolezecké čítania i konfrontácie s čítaním iných nás presviedčajú, že si nevystačíme s jedným spôsobom čítania či interpretácie.

Literárnoteoretická monografia Od estetiky k poetike chvenia je výsledkom teoretickej práce, smerujúcej počas posledného štvrťstoročia od estetiky tvorivosti cez estetiku pulzácie k estetike chvenia. Monografia Od estetiky k poetike chvenia dovršuje tento proces prechodom k poetike chvenia.

Daniel Domorák ponúka čitateľsky zaujímavú monografiu, ktorej dominantami sú dva základné pojmy: pojem existencie a pojem rekonfigurácie. Práca s tým prvým ho vedie k poetike existencie, ktorá je založená na predstave existencie ako samého ľudského životného diania a symbolické imaginovanie tohto pohybu je potom výrazom tohto diania v ricoeurovskej verzii ,bytia ako\'. Práca s pojmom rekonfigurácie

In his book Josef Hrdlička opens the question of what exactly constitutes Exile Poetry, and indeed whether it amounts to a category as fundamental as Romantic or Bucolic lyricism. He covers the intricately complex and diverse topic of exile by exploring selected literary texts from antiquity to the present, giving due attention to writers that have influenced the exile discourse; from Ovid, Goethe

Detektivka byla po celé dvacáté století nejoblíbenějším oddechovým žánrem českých čtenářů a její popularita neklesá ani v současnosti. Čeští literární detektivové se přitom dost liší od anglosaských suverénů: bývají nenápadní, skromní, neohromují okolí svými dedukcemi ani tvrdými pěstmi či přesnou muškou.

Kniha přibližuje jeden z fenoménů narativní strategie, který ruský literární vědec Boris M. Ejchenbaum na počátku 20. století pojmenoval termínem „skaz“ a spojil s oblastí spontánního mluveného vyprávění. Výklad je rozdělen do dvou částí: první část přináší teoretické uchopení problematiky, zatímco druhá se zabývá interpretacemi konkrétních uměleckých textů.

Publikace nabízí pedagogické i nepedagogické veřejnosti se zájmem o problematiku německého jazyka a literatury nové podněty a inspiraci. Jednotlivá témata byla vybrána na základě profesního zaměření autorů.

Slovenskú literatúru a kultúru nemožno skúmať a interpretovať izolovane od medzinárodného kontextu. Táto kolektívna publikácia poskytuje predstavu o fungovaní, zameraní a problémoch domácej a zahraničnej literárnovednej slovakistiky.

Publikace zahrnuje více než 300 podrobných hesel samizdatových edic, časopisů a výběrově i neperiodických sborníků, jejichž vydávání bylo spontánní reakcí etablovaných i začínajících tvůrců na zákonná i nezákonná omezování svobody uměleckého projevu v období komunistického režimu. Autoři se nezabývali jen těmi nejznámějšími vydavatelskými podniky, ale shromáždili mnoho dosud neznámých údajů o řadě

Tato monografie je koncipována jako pomůcka pro vysokoškolské studenty, učitele a další zájemce, kteří hledají poučení o římské metrice. V první části seznamuje čtenáře s hlavními prozodickými zásadami, v části druhé pak se všemi důležitějšími veršovými a strofickými útvary.

Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho. Ačkoli byla z maďarské poezie daného období přeložena do češtiny tvorba pouze těchto autorů, lze říci, že tito básnícipředstavují dostatečně reprezentativní výběr.

Predkladané úvahy vychádzajú z pôvodne široko koncipovaného (a postupne precizovaného) vzťahu textu a tváre druhého človeka a sú pojednaním o etike čítania, ktorou sa myslí nie technika, nie hermeneutická metóda, ani akékoľvek moralizovanie ohľadom hodnoty čítania, ale základný étos ako súbor fundamentálnych postojov a očakávaní spojených s čítaním. Mgr.

Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.

Ústav pro českou literaturu AV ČR představuje od svého založení v roce 1947 ojedinělé vědecké centrum, které se zaměřuje na teorii a dějiny české literatury od nejstaršího období až po současnost. Současně plní funkci informačního a konzultačního střediska v oblasti literárněvědných informací.

Jubilejný zborník na počesť Ľubomíra Ďuroviča.