Ste single a hľadáte romantického partnera? Skúšate zoznamovanie sa online?

Způsobů, jak se pořádně sjet, nabízí dnešní svět opravdu dostatek. Napadlo vás ale někdy, jaký je mechanismus, jímž všechny ty přírodní i umělé substance, legální i ilegální, vlastně působí na naše tělo a mozek?

Nová kniha britské autorky, paliativní lékařky Kathryn Mannixové, je citlivou studií empatie pevně zasazené do každodenní praxe. Může nám pomoci se připravit na nevyhnutelné – na smrt, na ztrátu, na životní změnu, a může nám ukázat, jak tu být pro ostatní.

V odbornej literatúre i v praxi sa stretávame v súvislosti s diagnostikou i liečbou detskej mozgovej obrny prednostne so zameraním na pohybovú zložku, ktorá je dominantným prvkom tohto ochorenia. Podľa niektorých autorov až 50% týchto detí trpí aj poruchami zrakových funkcií.

Nová metoda přináší více psychické pohody a energie do života. Vznikla v Německu a je již dnes mezinárodně uznávána.

Psychológia, ako relatívne mladá vedná disciplína by sa mala jednoznačne držať svojho predmetu, toho, z čoho pôvodne vznikla: biológia- fyziológia- psychika. Na tento fakt poukazujú aj autori knhy Psychobiologie, ktorí vyzdvihujú nutnosť zjednotenia biológie a psychológie (Michel, Mooreová, 1999). Toto smerovanie bude mať jednoznačný prínos, tak pre praktickú oblasť psychológie, ako aj pre sféru základného

Publikace reaguje na palčivé téma v sociálních službách, k němuž dosud chybí informace, metodická podpora i příklady dobré praxe. Vzhledem k rostoucí délce dožití lidí s mentálním postižením roste zájem o problematiku stárnutí a paliativní péče a v ČR se hledá cesta, jak podpořit evropský trend ageing in place, a to v kontextu zmocňování a důstojného zacházení.

Vztahová psychoanalýza je v současnosti nejdynamičtěji se rozvíjejícím psychoanalytickým směrem. Psychoanalytici a psychoterapeuti různých směrů docházejí v poslední době k poznání skutečnosti, že psychoterapeut a klient se navzájem bez ustání ovlivňují, aniž by si toho často byli vědomi.

Význam, který něčemu dáváme, nás může děsit nebo rozesmávat. V psychoterapii bývá základem klientova problému právě význam, který klient dává určité životní okolnosti.

Slovenské vydanie nových diagnostických kritérií psychických porúch a súvisiacich faktorov podľa APA. Zmeny vo vymedzení porúch,ich špecifikovaní a zaradenie nových kategórií súvisí s výsledkami nových výskumov v oblasti duševného zdravia.

Psychiater Irvin D. Yalom sa preslávil tým, ako sa dokázal ponoriť do životov iných.

Je člověk ve své podstatě dobrý či zlý? Rozhodne se v souladu se svou morálkou i v zátěžové situaci?

Publikace se zaměřuje zejména na krizi pramenící ze ztráty (něčeho nebo někoho) a na další krize s tím související. Text čerpá z bohatých praktických zkušeností autorů a prezentuje velké množství příkladů, příběhů a kazuistik.

Autobiografická kniha amerického žurnalisty Scotta Stossela je upřímnou a nic neskrývající zpovědí života s úzkostnou poruchou. Její autor, úspěšný novinář, ve svém nitru skrývá každodenní boj s mnoha fobiemi, jako je emetofobie (strach ze zvracení), astenofobie (strach ze ztráty vědomí), glossofobie (strach z mluvení na veřejnosti) či agorafobie a klaustrofobie, a s neracionálními strachy a obavami,

Takzvané zlo je asi nejznámější a nejkontroverznější kniha Konrada Lorenze, který se v ní zabývá tématem agrese. Dílo neodmyslitelně patří ke klíčovým textům etologie.

V školách, továrňach, spolkoch a rodinách zúri oddávna pravá vojna: rivalita a súperenie. Každý bojuje s každým, každý chce byť lepší, obľúbenejší, úspešnejší, krajší než ten druhý.

Třetí vydání úspěšné publikace bylo rozšířeno o aktuální společenská témata, která přinesl vývoj v posledních letech. Vyžádal si je rostoucí zájem odborné i širší veřejnosti o problematiku nežádoucích jevů.

Autorka ponúka čitateľom vodítka, ako včas rozpoznať faktory pracovnej nespokojnosti a prekladá celý rad preverených možností, cvičení a podnetov, ako túto problematiku riešiť.

Len málo kníh zanechá v čitateľovi taký silný dojem ako kniha Hľadanie zmyslu života. Autor, svetoznámy neurológ a psychiater Viktor E. Frankl, ju napísal po prepustení z koncentračného tábora a hoci sa mu zážitky z neho stali hlavným podkladom, nejde o vyratúvanie krutostí, ale o originálnu psychoanalýzu vychádzajúcu z autorovho prístupu k hľadaniu zmyslu vlastnej existencie a života.