Ve svazku Nemožnost člověka autor uvažuje nad tím, co se to s moderním člověkem vlastně děje a kam směřuje, jak se proměnily hodnoty jednotlivce a celé společnosti, co způsobuje rozvoj techniky a kam se poděly tisícileté tradice. Rozsáhlá práce literárního historika Františka Kautmana reflektuje změny, k nimž došlo v Československu a vůbec v Evropě na přelomu 80. a 90. let. Upozorňuje na proměny, k

Cyklus přednášek z letního semestru r. 1931 na universitě ve Freiburku s podtitulem ”Bytnost a skutečnost mohoucnosti”, v nichž autor analyzuje Aristotelovy pojmy dynamis a energeia. Přeložil I. Chvatík. Kniha, kterou dostává čtenář do ruky, patří k nejzasvěcenějším a nejsrozumitelnějším úvodům do celé Aristotelovy filosofie a je také dokladem toho, že to byl právě Heidegger, kdo naučil dvacáté století

Personalistická filosofie se v Buberově díle neustále prolíná s psychologickými tématy s mnoha přesahy do psychoterapie. Věnoval se jim nepřetržitě od dob studií a zejména od počátku 20. století, kdy se začal seznamovat s psychoanalýzou. Buberův vztah k této metodě byl posléze kritický, přičemž jej charakterizoval nesouhlas s Freudovými redukcionistickými postoji nejen ve vztahu k náboženství a důraz

Večný svár - medzi Darwinom a jeho práci O pôvode druhov a výkladom Biblie ako kreacionistickej \'vedy o stvorení\'...

Tuto knihu sepsali v americké emigraci na konci války klasičtí autoři frankfurtské školy a kriticky se v ní vypořádávají s německým nacismem. Jejich analýza však daleko přesahuje tematiku nacismu a fašismu a je dodnes provokativním podnětem k hledání ekonomických, sociálních a kulturních příčin rúzných deviací, jež s sebou přinášejí dějiny lidstva.

Aurelius Augustinus (354–430) není jen největším teologickým učitelem západního křesťanství, ale zároveň originálním filosofickým myslitelem, který v mnohém navázal na antické zdroje platonské, stoické a částečně aristotelské a v zajímavé křesťanské syntéze je zprostředkoval středověkému i novověkému myšlení. Stěží bychom našli téma evropské filosofie, pro něž by Augustin nebyl jednou z hlavních inspirací,

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného

Devatenáctý svazek Sebraných spisů Jana Patočky obsahuje filosofovy zápisky na nejrozmanitější témata, kterými se zabýval v letech 1946–1950. Sám k tomu říká v zápisu ze dne 14.

V oslnivě produktivní badatelské kariéře PETERA DRONKA (1934–2020), britského filologa německého původu, vznikaly dantovské publikace takřka jen příležitostně: náš svazek – jehož základem je monografie Tradice latinského písemnictví a Dantova Komedie z roku 1986 – shromažďuje v zásadě vše, co Dronke v rozmezí let 1966–2015 k Dantově Komedii napsal. Jeho dantovské interpretace spojují suverénní znalost

V čem spočívá lidská blaženost? Jakou roli v našem úsilí o zdařilý život má ctnost, slast, přátelství, láska a vztah k bohu či bohům?

V úvaze na pomezí filologie, filosofie a básnictví Klossowski Nietzscheho představuje jako pisatele, který promýšlí i sebe sama – své iluzivní já – coby pole pudů, myšlenek a jejich vzájemných střetů. Nietzscheánské teze typu „věčného návratu“ či „vůle k moci“ jsou u Klossowského znovu vpleteny do tkáně souvislostí a rozporů, z nichž se nikdy nemohou zcela osvobodit: odtud „bludný kruh“ v názvu.

Kniha Rozhovory o mnohosti světů (1686) francouzského filozofa Bernarda de Fontenella (1657–1757) je považována za jedno z prvních děl orientovaných na popularizaci vědy. Text je stylizován do podoby galantních rozhovorů mezi zvídavou markýzou a učeným filozofem.

Jedná se o jedinečnou tetralogii, která je dosud jediným komplexním dílem o Platonově životě a filozofii v českém jazyce. Autor nám zanechal nejen velmi čtivý text, ale i dílo, které poskytuje řadu odkazů do knih samotného Platona.

Fenomenologie animality, jejíž východiska představuje kniha Florence Burgatové, neusiluje o etická řešení týkající se statusu zvířat v západní společnosti. Cílem knihy Svoboda a neklid zvířecího života je analyzovat způsoby, jakými k životu zvířat přistupovali dědici karteziánského myšlení, odprostit se od vnímání zvířete jako protipólu lidství a položit základy skutečné ontologie animality.

Může být manželství něco jiného než svazek, závazek, slib, pouto? Proč ještěvlastně existuje a nenahradil ho volný vztah?

Mezi pozitivistickým filosofickým přístupem a Masarykovým realismem nacházíme mnoho shod, ovšem i mnoho zásadních odlišností, které nelze bez zevrubnějšího zkoumání jednotlivých etap vývoje Masarykova myšlení náležitě určit a zařadit. Důkazem toho jsou až extrémně odlišné výroky hodnotící Masarykovu filosofickou pozici z řad předních pozitivisticky i jinak filosoficky zaměřených myslitelů.

„Vedecká ideológia je evidentne nepochopením metodologických požiadaviek a pracovných možností vedy,“ píše v knihe Ideológia a racionalita v dejinách vied o živote francúzsky filozof vedy a lekár Georges Canguilhem, žiak Gastona Bachelarda a učiteľ Michela Foucaulta. Popritom si kladie aj ďalšie otázky: Čo sú vedecké ideológie a ako sa líšia od antivedy, povery či pseudovedy?

Platónov dialóg Faidón sa v Ebertovej interpretácii stáva kritikou teórie anamnése a nesmrteľnosti duše.

První řecko-české vydání Platónova dialogu Gorgias. Platónův řecký text je převzat z Burnetovy kritické edice (1903), český překlad, který vychází v šestém a opraveném vydání, pochází z pera Františka Novotného (1936). Součástí knihy je překladatelův úvod, vysvětlující poznámky a seznam literatury.

THOMAS HOBBES (1588 – 1679), anglický filozof, ktorého dielo výrazne ovplyvnilo celú európsku morálnu a politickú filozofiu. Prečo ľudia proti sebe bojujú a prečo žijú spolu v mieri, pričom ani boj, ani mier nie sú trvalé? Odpoveď na túto otázku vyžaduje, podľa Hobbesa, pochopiť ľudskú prirodzenosť. Človek je svojou podstatou egoista a je racionálny. Egoizmus nás núti proti sebe bojovať a racionalita