„ČIN A SLOVO – Kniha o Jakubu Demlovi je souborem mých prací věnovaných Jakubu Demlovi, které vznikaly v letech 1968–2008,“ píše o tomto svazku jeho autor, spisovatel, editor a vysokoškolský pedagog Vladimír Binar (* 1941). „Soustřeďuje texty různého charakteru a podob – vedle rozsáhlejší monografické studie se zde objevují články, přednášky, doslovy, studie, komentáře, ediční návrhy, průvodce životopisným

Studie, publikovaná poprvé v italštině v roce 1999, sleduje několik klíčových tendencí v procesu utváření moderní české kritiky a literární historiografie na přelomu 19. a 20. století (1883–1918). Poukazuje na vzájemné působení estetického myšlení, literární kritiky a historického studia literatury především ve vztahu k problému realismu. Interpretace dějin české literatury, kterou na přelomu 19. a

V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů, vzpomínky jsou detailnější, čím bližší vztah autorka s danou osobou má.

Nová kniha esejí etablovaného spisovateľ Igora Daniša precízne analyzuje postavenie spisovateľa v súčasnosti. Je spisovateľ slobodný alebo len otrokom svojej doby?

Monografie sestává ze dvou hlavních a dvou doplňkových částí. První část přináší nejstarší lingvistické, epigrafické a archeologické informace o raných uživatelích germánských jazyků.

Publikace představuje první syntetické zpracování dějin hlaholského písemnictví, které vznikalo ve druhé polovině 14. a na počátku 15. století v pražském klášteře Na Slovanech, známém později pod označením Emauzy. Po obsahové stránce se práce věnuje hlaholským textům v církevní slovanštině a staré češtině.

Výskum kázňovej prózy, ktorý sa v minulej dobe – až na výnimky – nepociťoval ako zásadný a dôležitý, sa po roku 1989 znovu naštartoval a sľubne rozvinul. Pretože výskumné podlžnosti sú stále značné, k ich vyrovnaniu má prispieť rad monografií, venovaných kázňovej próze ako autonómnemu literárnemu dielu a dokumentu doby.

Cílem kolektivní monografie Pokušení neviditelného: Myšlení moderny není podat komplexní zprávu o veškerých hnutích mysli mezi modernisty, ale ukázat na vybraných případech proměny tohoto myšlení, jeho transformace či případný kolaps. Jednotlivé studie pokrývají zejména období první poloviny dvacátého století, kde jsou tyto radikální proměny nejviditelnější.

Almanach shrnuje čtyřiadvacet příspěvků z konference a čtenářského setkání v tasovské sokolovně 16. a 17. září 2016 a tři přednášky zahraničních slavistů Xaviera Galmiche, Josepha Normona Rostinského a Alexandera Wölla, kteří se poetikou Demlova díla zabývají dlouhodobě a na jaře 2017 vystoupili na toto téma v Ústavu pro českou literaturu v Praze. Kniha se neobrací pouze k odbornému publiku.

Jiří Pechar patří k osobnostem narozeným na konci 20. let, které jsou dnes nositeli kontinuity se vzdělaností druhé poloviny 40. let (kdy studoval), s 60. léty (přeložil mj. C. Léviho-Strausse a napsal monografií o francouzském \"novém románu\") a s působením v následném dvacetiletí (přeložil Proustovo Hledání ztraceného času a zveřejňoval samizdatově své odborné práce). Publikace je syntézou autorova

Obsáhlý výbor, jehož název i podtitul vychází z úvahy Františka Halase, je ojedinělým pokusem podat širší čtenářské obci podrobnou zprávu o proměnách vnímání tématu české lidové a zlidovělé písně v literatuře a publicistice posledních dvou staletí. Kniha se skládá ze třinácti oddílů, od obecných úvah, esejů a statí, definujících pojem lidové písně (Erben, Kolár, Kuba, Hostinský), přes články věnující

Kniha literární historičky Hany Šmahelové je sestavena ze studií a glos, jež vznikaly v průběhu let 2001-2015. Ve svém souhrnu představují homogenní celek, jehož těžiště spočívá v metodologických otázkách literární historie.

Zborník obsahuje štúdie z dvoch pracovných stretnutí slovenských literárnych historikov, ktoré boli zamerané na odborné problémy súvisiace s interpretáciou literárnych textov domácej (uhorskej) proveniencie z obdobia stredoveku a renesancie. Príspevky sa dotýkajú stereotypov v doterajších interpretáciách konkrétnych literárnych textov, inšpirácií literárnohistorických výskumov pri ich výklade a významu

Kniha je malým dárkem těm čtenářům, kteří si zamilovali příběhy královského prokurátora a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu. Autor v ní vypráví, jak pracuje s historickými prameny a spolu se svou ženou Alenou poodhalují zákulisí jejich autorského života.

Pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827 směle předestírá základy nového žánru založeného nasvobodě inspirace a formy. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu

Kniha odkrývá komplikované vztahy českých a slovenských komunistických spisovatelů se stranickým establishmentem v letech 1963-1968. Autor se zaměřuje na jednotlivé kauzy, jež je možno považovat za neuralgické body tehdejší oficiální kulturní politiky i za neoddiskutovatelné předpoklady reformního procesu Pražského jara 1968.

Ludevít Štúr - Nauka reči Slovenskej II - Komentáre, bibliografia.

Výber z literárnovedných štúdií, esejí a rozhovorov z rokov 1991 až 2007 poprednej literárnej vedkyne a prekladateľky z nemčiny svedčí o jej zorientovanosti v súčasných tendenciách vo svetovej literatúre a v uvažovaní o nej. Zároveň podáva aj obraz o jej postojoch, historickej podmienenosti textov a o jej osobnejľudskej situácii.

Publikácia venovaná slovenským prekladom Williama Shakespeara vychádza pri príležitosti 450. výročia narodenia veľkého anglického dramatika. Popredný prekladateľ a literárny historik Ján Vilikovský v nej sleduje, ako slovenská kultúra reagovala na tohto jedinečného tvorcu, a dokazuje, že sa nemusíme hanbiť.

Studie mapuje literárněhistorický vývoj antického mýtu o Pygmalionovi, židovské legendy o Golemovi a beletristických zpracování postdescartesovské představy o automatu jakožto tří verzí \"literárního mýtu o umělém člověku\". Na základě podrobných textových analýz románu Budoucí Eva od Villierse de l´Isle-Adam, patrně nejucelenějšího pojednání na toto téma ve francouzské literatuře, pak propojuje všechny