Ide o zbierku nepopísaných textov, ktoré nikdy neboli zhudobnené. Ku každej básni je ilustrácia ktorá dáva iný pohľad na danú myšlienku. Autor túto knihu nazval malou zbierkou básní.

Vo výbere z básnickej tvorby Árpáda Tőzséra ožívajú kľúčové motívy života a smrti, ubiehajúceho času, ale rovnako intenzívne rezonujú aj filozofické úvahy, autobiografické spomienky, antická mytológia, či kultúrne odkazy najrôznejšieho druhu. Verše citlivo reflektujú premeny Tőzsérovej poetiky v spoločensko-kultúrnom, no tiež osobnom, empirickom kontexte, a to v posledných tridsiatich rokoch jeho života.

Posledná prekliata poetka, Alejandra Pizarnik (1936-1972), bola argentínskou spisovateľkou, ktorej sa napriek krátkemu a tragickému životu podarilo získať status výnimočnej poetky. Je autorkou básnických zbierok Najvzdialenejšia zem (1955), Posledná nevinnosť (1956), Stratené dobrodružstvá (1958), Práce a noci (1965), Odstraňovanie kameňa šialenstva (1968), Mená a podoby (1969), Hudobné peklo či Malé

- „Erik Markovič... je najmä básnikom, a to básnikom bytostným, rýdzim, bez ochoty robiť kompromisy či už voči čitateľovi alebo literárnej prevádzke. (...) je jeden z najpozoruhodnejších zjavov na súčasnej literárnej scéne, (...) Ikonickosť-Prestupovanie Slnka ... patrí medzi trvalé hodnoty slovenskej literatúry..“, napísal o debutovej knihe Erika Markoviča básnik Daniel Hevier. Mila Haugová: \"Tento

O svých memoárových textech básník říkával, že nepíše paměti, ale vzpomínky rozdrobené „do malých příhod a příběhů, většinou rozmarných, ale i teskných a pochmurných“. Soubor krátkých próz Všecky krásy světa je poskládán z desítek takových malých příběhů; jejich záběr je široký – rodný Žižkov, milovaná Praha, Kralupy nad Vltavou, lidé známí od dětství i respektovaní v dospělosti, spolužáci, sousedé,

Kniha pojednává o životě a především šachovém díle dvou významných osobností světového šachu - 10. a 11. mistru světa Borisi Spasském a Robertu Fischerovi. Kniha obsahuje 120 partií těchto velikánů, komentovaných předními českými reprezentanty - velmistry Zbyňkem Hráčkem a Vlastimilem Babulou a mezinárodními mistry Richardem Biolekm mladším, Davidem Kaňovským a Pavlem Šimáčkem. Kniha je výborným metodickým

\"A golgotái sötétséget, amelyet a társadalmi viharok tettek még kormosabbá, csak a hit világíthatja át: mindig van remény Még az átszögelt tenyér is azt sugallja, hogy sosem szabad föladni. A versekbe beszívódó bibliai példázatok egy véghetlen ti szta hangú, a szólást erkölcsnek tekintő költőt mutatnak. Lezsák Sándor azoknak a kardot forgató bajvívóknak az örököse - Balassi Bálinttól századokon át

P. Skarlant vycestoval s cestovní kanceláří do Paříže a své pocity z velkoměsta sepsal do této knihy básní.

Básnické sbírky Ladislava Zedníka nejsou určeny k jednorázové konzumaci. Je potřeba pročíst se k nim opakovaným vstupováním do řádků: koncentrované a mnohovrstevnaté básně ostatně formálně ztvárňují to, na co se tematicky zaměřují: jsou to řezy časoprostorovými vrstvami osobní i nadosobní historie. Nezřetelnost hranic, tekutá proměnlivost iluzorní jevovosti, odrazy a zrcadlení jako podstata skutečnosti.

Překvapivá sbírka básníka, jehož verše lze dávno spolehlivě rozpoznat v mnohohlasí české poezie Dne 8. září 1522 po vyčerpávající tříleté plavbě dorazila do Sevilly „poslední zbídačená loď velké Magalhăesovy flotily / přetížená hřebíčkem, / osmnácti muži / a zprávou, / že Země nemá okraje, a tedy spočinutí“. Přesně po pěti stech letech, 8. září 2022, vychází nová kniha Petra Hrušky, která je částečně

Chceš sa na chvíľu zastaviť a vžiť do neobyčajných chvíľ? Ak áno táto kniha je práve pre teba. Nachádzajú sa v nej v strofách zapísané neobyčajne chvíle, obyčajného dievčaťa.

Osviežujúca kniha poetických textov v sebe ukrýva nehu, lásku, humor, tiché zamyslenie... Ponúka čitateľovi dotyk pokoja a ľudskosti v uponáhľanej dobe. Nechajte sa dotknúť!

Znovu zde vycházejí Decimy tak, jak vyšly v Torstu. Nad rámec pražského vydání jsem zařadil pět dosud nepublikovaných decim, které pocházejí ze stejné doby, pouze se nehodily do kompozice sbírky. Naopak Poslední rok (kniha datem vzniku starší) se tu objevuje v nové, značně redukované verzi, která je nejspíše reflektujícím přiznáním a poznáním, že to, z čeho jsem původně \"vyrobil\" vytouženou prózu,

I ve své šesté knize, sdružující verše z let 2011 až 2016, básník předkládá nenápadné, ale silné svědectví; plody osobní (i lyrické) zralosti. Jak sám píše, jeho básně představují jakési „štíty proti prázdnotě“. Tíhu existence vyjadřuje vždy jemnými, ale přesnými tahy a obrazy, bez zbytečné expresivity. Stěžejní situace zachycená v názvu sbírky se tak stává metaforou pro celé dílo. Neběží zde ale pouze

Možnosti neúspechu Ivony Pekárkovej sú, azda paradoxne, básnickou zbierkou o úspechu – o predstavách a očakávaniach, ktoré od nás má spoločnosť a napokon aj my sami. Rovnako, ako v predchádzajúcich zbierkach Lepšia verzia seba alebo Manželská poézia (spolu s Vladom Šimekom), aj v Možnostiach neúspechu vystupuje Pekárková ako precízna pozorovateľka s mimoriadnym zmyslom pre humor a prepracovanou poetikou.

Soudě dle čtenářské obliby a krásy, kterou do nich tvůrce zasadil, jsou sonety Miloně Čepelky trvalky. V původních vydáních rozkvétaly bez ohledu na roční dobu, povětrnostní podmínky a svět za plotem libosadu. A protože jednotlivé okrsky o patnácti záhoncích a čtrnácti řádcích – zůstaneme-li metaforicky ve světě flory – dostaly bez výjimky své majitele a hlásí se o ně další, připravili jsme pro vás

Dvojjazyčné vydání básníka z Jestřábí věže. Vybaveno doslovem básníkova vnuka Lindsaye Jefferse a studii Roberta Kafky z mezinárodní Jeffersovské společnosti.

Leden se šklebil jak Lenin, právě jsme směřovali do podzemí, odkud je nejlepší výhled do kraje, když se přišlo na to, že život je nesmysl, a basta, museli jsme si o tom vážně promluvit, museli jsme se s tím naučit žít a pracovat, psaní ovšem v nesmyslnosti překonává všechno, psaní zkrátka a dobře korunuje vola, už neandrtálcům to bylo jasné, neandrtálci zkrátka spálili všechny knihy v dělohách svých

Sbírku Slova, co chodí o hůlce tvoří básně vycházející z osobního prožitku a jsou doplněny lyrickými texty, reflektujícími téma stáří a mládí, života na venkově a vlastní tvorby. Zachycují také autorčin vnitřní vztah s Bohem, probíhající v neumlkajícím dialogu.