Problematika politické secese, respektive oddělení části státu od existujícího státu a vyhlášení nezávislosti, získala jako téma na aktuálnosti v soudobých demokraciích v souvislosti s referendem ve Skotsku a Katalánsku, částečně ale také díky anexi Krymu Ruskem, a etablováním separatistického „projektu“ Novorusko ve východních částech Ukrajiny. Méně frekventovaným mediálním tématem této problematiky

Tim Marshall új könyvében tíz olyan térséget térképez fel, amelyek ma, a nagyhatalmi versengés új korában befolyással lesznek a nemzetközi politikára. Ezek Ausztrália, Irán, Szaúd-Arábia, az Egyesült Királyság, Görögország, Törökország, a Száhel-övezet, Etiópia, Spanyolország és a világűr. Kiderül, hogy a Száhelben fennálló gondokból miért következik, hogy Európának belátható időn belül újabb menekültválsággal

Getting to grips with the overlapping geopolitical, economic, and political crises faced by Western democratic societies in the 2020s. The 21st century has brought a powerful tide of geopolitical, economic, and democratic shocks. Their fallout has led central banks to create over $25 trillion of new money, brought about a new age of geopolitical competition, destabilised the Middle East, ruptured the

Autor rozoberá politické systémy vybraných krajín: USA, Japonska, SRN, Francúzska a Veľkej Británie. Opisuje ich vznik, štruktúru štátnej moci, deľbu kompetencií, úlohu nátlakových združení, náboženskú diferenciáciu spoločnosti, politický vplyv...

Ruský vpád na Ukrajinu zasáhl reportéra Deníku N Lukáše Prchala natolik, že si začal psát deník. O tom, co se dělo na frontě, v redakci, ale i v jeho nitru.

V létě 2020 se v Bělorusku konaly prezidentské volby, ve kterých pošesté zvítězil Alexandr Lukašenko. Výsledky zpochybnila tamní opozice i většina demokratických států, což spustilo sérii protestů žádajících změnu vlády.

Svet ovláda toxická ideológia extrémnej rivality a individualizmu. Zahmlieva skutočnú ľudskú povahu a ničí nádej a spoločný cieľ.

Kniha mapuje způsoby, jakými se psychologická koncepce vývoje subjektivity a emočního zrání, kterou formuloval britský psychoanalytik a pediatr Donald Winnicott, rozvíjí a aplikuje v rámci politických teorií. Sílící přesvědčení, že politické teorie není možné oddělit od teorií psychologických či psychoanalytických, se v rámci winnicottovských studií projevuje dvěma různými přístupy.

I když všichni občas lžeme a i když si politika vysloužila zvláštní reputaci jako doména nepravd, Pravda v době populismu přináší argument, že odpovědnost vůči pravdě a pravdivosti není možné ani ve sféře politiky odsunout stranou. Nejenže bychom pravdu a pravdivost neměli odsouvat stranou, ale dělat to systematicky není ani možné.

Kniha Hradní pan Brouček a jiná monstra představuje průkopnický příspěvek k novému oboru – české politické monstrologii. Tato odborná disciplína se zabývá studiem a klasifikací monster, která se v uplynulých letech objevovala na naší politické (ob)scéně a v našem veřejném životě, jako je „Hradní pan Brouček“ (Miloš Zeman), „Apoštol svobody“ (Václav Klaus), Kindlova právnická mafie, pražský magistrát

Politici nielen v Spojených štátoch a na Západe, ale aj v Japonsku prejavili obavy z toho, že mnoho mladých ľudí študuje v posledných rokoch oblasti, ktoré sú, jednoducho povedané, nepraktické. Výsledkom je spor o formu vysokoškolského vzdelávania - či má ísť o úzko profilované odborné znalosti, ktoré sú okamžite použiteľné, alebo či má byť cieľom vytváranie tvorivých jednotlivcov, ktorí môžu reagovať

Rozum a odvaha jsou podle Petra Fialy dvě klíčové vlastnosti potřebné k tomu, abychom efektivně čelili současným výzvám a krizím Evropy, od chaotické migrace a klesající bezpečnosti občanů až po další směřování Unie po brexitu. Rozum znamená především vidět a interpretovat věci tak, jak jsou.

Kniha nabízí paletu různých přístupů k výzkumu témat spojených s komunálními volbami v prostředí extrémně fragmentované místní samosprávy. Její ambicí je sumarizovat dosavadní stav bádání, stejně jako nabídnout české politologické obci nové pohledy a techniky výzkumu.

Katedra politológie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave v rámci projektu Demokracia ako priestor k zodpovednému prístupu mladej generácie k politickému životu na Slovensku, ktorý finančne podporila Slovenská sporiteľňa, už tretí rok organizuje za účasti odborníkov zo Slovenska i zahraničia diskusie a konferencie pre študentov vysokých a stredných škôl. Predkladaný zborník je výstupom

Paměti významného českého národohospodáře a politika .

Na základe dôkladného štúdia archívnych materiálov sleduje český historik J. Pelikán postavenie Juhoslávie v rámci východného bloku v období medzi Stalinovým úmrtím v roku 1953 a XX. zjazdom KSSZ v roku 1956.

Štruktúra knihy: 1. Prolegomena k bezpečnostnej vede 2. Štruktúry a analytické roviny výskumu bezpečnosti 3. Koncepcie výskumu bezpečnosti 4. Zmeny vo vnímaní vertikálnej a horizontálnej štruktúry bezpečnosti štátu 5. Strategické koncepcie vybraných štátov a medzinárodných inštitúcií Snahou autorov bolo spracovať a priblížiť čitateľomnajmä koncept bezpečnosti, zdôrazniť šírku problematiky a nutnosť,

Autor zachycuje spory mezi příznivci sociálních a multikulturních přístupů k romské menšině a přibližuje „základnu“ možné romské politiky. Líčí první spolky, politické strany a některé romské politiky. Pozornost obrací ke třem formacím snažícím se operovat na evropské úrovni – Mezinárodní romské unii (IRU), Romskému národnímu kongresu (RNC) a nakonec k platformě vytvořené evropskými institucemi, k

Dvaja poprední predstavitelia susediacich slovanských národov,ktoré sa po celé stáročia ovplyvňovali ,sa spolu rozprávajú .Navyše ich spája skutočnosť ,že ako premiéri súbežne viedli štyri roky (1998-2002) svoje krajiny.Mikuláš Dzurinda i Miloš Zeman hovoria slobodne a s ľahkosťou skúsených politikov a intelektuálov. A o čom Mikuláš a Miloš v knižke hovoria? O svojich cieľoch, víziách, viere či trvalom