Ústav pamäti národa (ÚPN) vydal pri príležitosti 40. výročia okupácie Československa vojskami piatich krajín Varšavskej zmluvy obrazovú monografiu August ´68. Okupácia a občiansky odpor na Slovensku v obrazových dokumentoch Archívu ústavu pamäti národa zameranú na prezentáciu doposiaľ neznámych autentických ikonografických dokumentov z fondu Archívu ÚPN, ktoré zachytávajú okamihy invázie. Jedným z

Mimořádná a vzácně autentická kniha! Anglickému novináři a spisovateli Sydney Morrellovi (1912 - 1985) se v této reportáži podařilo velice věrně popsat atmosféru a události roku 1938 v Československu včetně několika brutálních útoků sudetských Němců na Čechy a Židy. Období, které bylo pro český národ, ale i celou Evropu a svět, tak dramatické a tragické. Morrell byl osobně přítomen shromáždění sudetských

Kniha mapuje konkrétní rok 1937 v československých dějinách. Jedná se o 37 osobních příběhů roku 1937, od prezidenta T. G. Masaryka, přes spisovatele Karla Čapka, fotbalistu Josefa Bicana, herečku Lídu Baarovou či rodinu právě narozené Madeleine Albright. Nechybí ani Konrad Henlein, Vojtech Tuka či Max Brod. Vedle toho je celý rok rámován měsíc po měsíci dvanácti světovými událostmi, například španělskou

Kniha se zabývá dějinami českého a československého ministerstva zemědělství v letech 1938–1989. Nabízí nový pohled na činnost a působení úřadu v době druhé republiky, nacistické okupace a třetí republiky a přináší první zpracování dějin ministerstva v období komunistické diktatury.

Ve 20. dílu Erbovní mapy navštívíme hrady, zámky a tvrze, které stojí či stály v rovinaté krajině Hané, protékané řekou Moravou. Pomocí erbů jsou zde představeni jejich stavebníci z řad šlechty či církevních a světských institucí.

Ve dnech 8. 9. – 21. 10. 2020 se v prostorách Galerie Věda a umění v budově Akademie věd konala výstava J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání. Byla uspořádána při příležitosti 350. výročí úmrtí jednoho z nejvýznamnějších českých myslitelů, Jana Amose Komenského (1592–1670). Zaměřila se na to, jakým způsobem a prostřednictvím jakých médií se formovaly a proměňovaly kolektivní představy o této kanonické

Spoznajte najvyšší krídlový oltár na svete! V Bazilike svätého Jakuba v Levoči sa nachádza unikátne umelecké dielo – najvyšší neskorogotický krídlový oltár na svete (18,62 m). Jeho autorom je rezbár Majster Pavol z Levoče (* okolo 1460 – † medzi 1537 – 1542), jeden z mála stredovekých umelcov pôsobiacich na našom území, ktorých poznáme aj podľa mena. Práce na oltári mu zadávatelia zverili niekedy po

Kolektivní monografie Las relaciones entre Europa Latina y América Latina 1945–1989 přináší studie patnácti českých a zahraničních autorů, kteří se zabývají vztahy střední Evropy a Latinské Ameriky v období studené války. Celý text je svědectvím proměny v důrazu studia studené války v posledních letech.

Publikácia Fotomosty prepája historickú Žilinu so súčasnou tvárou mesta. Staré pohľadnice sú vkladané do súčasných fotografií.

Na území nášho štátu je málo kvalitnej kamenárskej suroviny, preto sa kamenárstvo rozvíjalo hlavne tam, kde sa takýto kameň vyskytoval. K najvýznamnejším strediskám kamenárstva na západnom Slovensku patrí obec Dobrá Voda.

Táto výnimočná a atraktívna publikácia prezentuje kľúčové ikonické dokumenty histórie krajiny. Historické archívy príslušnej krajiny predstavujú najvzácnejšie národné vlastníctvo a ako také by sa mali aj chrániť.Nemožno ich však chápať ako inštitúcie slúžiace výlučne záujmom úzkeho okruhu historikov či amatérskych bádateľov.

Druhý svazek projektu Dějiny města Plzně, který je zaměřen především na 19. století, je opět kolektivní monografií, na níž se podílelo 19 autorů tentokrát zejména z plzeňských paměťových institucí. Publikace však přesahuje dolní i horní časový mezník 19. století.

Publikace přináší devatenáct studií, v nichž autor analyzoval problémy moderní české a částečně též světové historiografie v širokém časovém záběru od počátku 19. až na práh 21. století. V netradičním osvětlení i kontextech se tak objevují významné osobnosti českého dějepisectví (František Palacký, Václav Vladivoj Tomek, Zikmund Winter, Jaroslav Goll, Zdeněk Nejedlý, Josef Macek), pozornosti neunikly

Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku a obecně zachytit Benešovo pojetí národností, národa a možnosti řešení otázky menšin. Svazek III/2 zahrnuje období od léta 1937 do abdikace prezidenta Beneše počátkem října 1938

K 50. výročí pražské revoluce v roce 1995 vydal Dr. Bohumil Kobliha reportáž na pokračování v exilovém listě Denní Hlasatel v Chicagu v USA. K 60. výročí pak tyto historické záznamy rozšířil na knihu, která vyšla v roce 2005.

Tato kniha od Jiřího Kuchaře přibližuje specifickou část Hitlerova vidění a chápání nejen uměleckého světa. Obsahuje plastiky a busty, které podivuhodným příběhem dějin zůstaly na konci druhé světové války v Čechách.

Denník Rudolfa Komanderu (1921-1953) je významným dokumentom o ideovom a politickom zápase mladej slovenskej generácie v povojnovej Európe. Zároveň je kronikou Slovenského revolučného odboja, predstavuje autentické svedectvo o počiatkoch formovania slovenskej politickej emigrácie v Rakúsku a Nemecku, vývoji názorov mladej generácie nielen na otázky exilu, ale ja na aktuálny vnútropolitický vývoj na

Kniha zpřístupňuje vzájemnou korespondenci mezi historičkou Miladou Paulovou (1891-1970) a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem (1867-1941) jako historicky významný a zajímavý pramen, který zaznamenává nejen osobní život první československé profesorky, ale i vývoj československé historické vědy a kultury v jejich provázanosti s politickou scénou první republiky. Korespondence je svědectvím

Co spojuje Karla Čapka, nakladatelství Borový a Lidové noviny s londýnským exilovým parlamentem, Tobrukem a boji čs. jednotky na Středním východě za druhé světové války? Jak do toho zapadá první úspěšná transplantace srdce ve východním bloku či vysílání Rádia Svobodná Evropa zpoza železné opony?