Núbie, země za rozhraní středomořského světa a subsaharské Afriky, je dnes v širší veřejnosti téměř zcela neznámá, navzdory svým pozoruhodným, byť často pohnutým dějinám. Její strategická poloha i velké nerostné bohatství poutaly už od konce pravěku pozornost egyptských faraonů.

Sborník s bohatým fotografickým doprovodem je věnován památce profesora Břetislava Vachaly (1952-2020), dlouholetého pracovníka Českého egyptologického ústavu FF UK, zkušeného a světově uznávaného vědce a nadšeného popularizátora egyptologického bádání. Texty přibližují širší čtenářské veřejnosti poslední výsledky výzkumu v oboru egyptologie a egyptské archeologie.

V roce 2022 si světová egyptologie připomíná několik významných výročí. Před sto lety byla v Údolí králů objevena hrobka „zlatého krále“ Tutanchamona.

Predkladaná práca ponúka výsledky komplexného vyhodnotenia pohrebiska v Palárikove a jeho zaradenia do sústavy laténskych pohrebísk na Slovensku. Napriek tomu, že pohrebisko nebolo preskúmané celé, 95 objavených hrobových celkov prinieslo možnosť komplexného vyhodnotenia nielen jednotlivých zložiek pridaného pohrebného inventára, ale aj pohrebného rítu, sociálnej štruktúry pohrebiska a vypracovania

Náboženství bylo od pradávna nedílnou součástí každodenního života. O tom, jak vypadalo náboženství starých Izraelitů, nám dává představu především Starý zákon, v posledních desetiletích však můžeme své poznatky čerpat i z přibývajících archeologických nálezů.

Tato práce je druhým svazkem řady zveřejňující výsledky Česko-uzbecké archeologické expedice v jižním Uzbekistánu. Zatímco první díl byl věnován výkopům na centrální lokalitě Šerabádské oázy zvané Džandavláttepa, druhý svazek představuje vývoj osídlení v celé této oáze rekonstruovaný na základě dat naší expedice.

Sborník 16. mezinárodního zasedání k problematice sepulkrálních památek, které se konalo v Praze 25. -27. října 2017.

Úvod do archeologie z pera historika starověkých dějiny a archeologa prof. Erika Clinea nabízí čtenáři vedle známých příběhů, jako například Schliemanova odkrývání Troje či objevení Tutanchamonovy hrobky v Egyptě, přehled zásadních archeologických objevů posledních desetiletí, od objevení pozůstatků předchůdců člověka v Africe z doby před více než třemi miliony lety po objev válečníků terakotové armády

Kamenné kruhy evokují zaniklý svět druidských astronomů. Pro archeology i amatérské nadšence je účel těchto staveb už dlouho předmětem dohadů.

Kniha vychází k výročí 100 let české egyptologie. Český vědecký tým patří mezi ty nejrespektovanější v zemi faraonů.

Předmětem odborné monografie Skalní umění: portugalská naleziště Foz Côa a Mazouco je deskripce, analýza a interpretace skalního umění. Kniha je rozdělena do dvou relativně samostatných částí.

Svazek Eudaimón předkládá široké odborné čtenářské obci soubor příspěvků z mezinárodní konference \"Contacts, Migrations and Climate Change\" uspořádané v květnu 2015 u příležitosti životního jubilea prof. Jana Bouzka.

Studie pojednává o vývoji problematiky takzvaného Staroměstského kamene, který byl objeven v 80. letech 20. století v archeologické lokalitě Staré Město u Uherského Hradiště. Jednalo se o úlomek pískovce, který na svém povrchu nesl jasně viditelné vrypy.

Predložená práca sa skladá z dvoch častí. Prvá obsahuje základné informácie o nálezisku, etapách výskumu, typologickú analýzu a komparatívnu typológiu nálezov a nálezových situácií zistených počas výskumu v Ždani.

Německo-český a česko-německý archeologický slovník Lubomíra Košnara je určen především studentům archeologie, nicméně pro terminologická ověření a porovnání se nepochybně stane užitečnou pomůckou i pro zkušenější badatele, zájemce z příbuzných oborů či překladatele. Svým zaměřením je orientován zejména na archeologii středoevropské oblasti, a to i zařazením vybraných geografických názvů.

Publikace se zaměřuje na rozpoznání a definování klíčových konstrukčních prvků a definici konstrukčního typu hradby, systému výstavby, na důvody, které vedly k výstavbě opevnění na místech na nichž je registrována a řešení její chronologie.

Monografia predstavuje sumarizujúce dielo autora o jeho bádaní o neolite v severnej časti Karpatskej kotliny. Rieši chronológiu kultúr najstarších roľníkov na Slovensku, ale i v širšom nadregionálnom kontexte.

Tato kniha se pokouší o kritickou interpretaci dějin Izraele. Nejde o interpretaci harmonizující, která by přijímala jako fakt obraz předkládaný texty, ani o výklad podporující biblické zprávy archeologickými a epigrafickými daty.