Kniha je súborom analytických štúdií venovaných vybraným problémom filozofie jazyka, sémantiky a filozofickej logiky. Prvú časť publikácie otvára kapitola o existencii a utváraní zložených ideálnych vzorov fyzických jazykových výrazov. Ďalej sa autor zaoberá niektorými aspektmi používania jazykových výrazov a rozvíja dôsledky, ktoré vyplývajú zo stotožnenia významu výrazu s jeho používaním. Pokúša

Kniha Daniely Hodrové - soubor dvaceti osmi esejů - je v nejednom ohledu mimořádná. Spojuje přesvědčivě v jednotu, co bývá vykládáno odděleně a stavěno nejednou i proti sobě: pronikavou analýzu básnického tvaru (a uměleckého výrazu vůbec) s jeho aspekty filozofickými a duchovními, ontologii díla s ontologií lidského \"pobytu\". Dialog s poetikou marnosti, rozvíjený nad vrcholnými zjevy naší a evropské

Svazek přináší čtyři studie k intelektuálním dějinám raného novověku a osm recenzí recentní zahraniční i domácí literatury. Ze studií je třeba zmínit zejména inovativní příspěvek Mártona Szentpéteriho (Budapest), který se zabývá vývojem teorie poznání v první polovině 17. století v kontextu filosofického vlivu herbornské tradice a karteziánství na intelektuální produkci sedmihradských vzdělanců.

Ročenka pro filosofii a fenomenologický výzkum průběžně přináší studie, experimentální texty a nárysy z oblasti filosofie, fenomenologie a filosofické interpretace slovesného a výtvarného díla. Třináctý svazek je uveden odbornou studií vracející se ke sporu mezi Husserlem a Heideggerem ohledně hesla „Fenomenologie“ pro Encyclopaedia Britannica; dále následují odborné studie k Schelerově filosofii života,

Autor se zabývá islamologií a arabistikou, se specializací na studium arabského křesťanství. Překládá z písemného dědictví, které zanechali křesťané všech denominací píšících arabsky mezi 8.-13. stoletím.

„Všichni chceme šťastně žít, o tom není pochyb,“ říká svatý Augustin. Co je však pravé štěstí a kde ho hledat?

Co znamená odsoudit někoho za to, co učinil? Je vůbec možné „nenávidět hřích, ale milovat hříšníka“? Otázky po významu morálního soudu, vinění a zodpovědnosti otevírají v knize rozsáhlé zkoumání vztahu člověka a jeho pomíjivého, ale zároveň nezvratného činu, v němž klíčovou úlohu hrají jednak zpětný pohled a reakce jednajícího, jednak dopad provinění na vztahy jednajícího, včetně vztahu k sobě sam

Kniha Filozofia chôdze francúzskeho filozofa Frédérica Grosa, profesora politickej filozofie na Univerzite Paríž XII, je bestsellerom na knižnom trhu. Ide o filozofickú knihu písanú ľahkým esejistickým perom, prístupnú aj bežnému čitateľovi.

Vztah mezi myšlením a imaginací má zcela zásadní význam pro literaturu i filosofii. Kniha, v níž je konfrontováno středoevropské vnímání reality s myšlením sousedních kultur ovlivněných odlišnou historií.

Význam a funkcia znalosti.Veda ako predmet skúmania posudzovania a rozhodovania. Vedecké a technické činnosti.

Kniha kriticky skúma širokú tradíciu uvažovania o spravodlivej vojne a jej explicitné formulácie, ktoré sú vyjadrené v podobe tzv. teórie spravodlivej vojny. Tradícia spravodlivej vojny je predstavená prostredníctvom pojmovej analýzy dejinných a súčasných formulácií teórie spravodlivej vojny a ústredným bodom je vzájomná komparácia vybraných konceptuálnych vyjadrení tejto teórie.

Nemecký filozof umučený nacistami, ktorého dielo je rešpektované pre zrozumiteľnosť svojho zdelenia a posolstvo tohto jezuitského mučeníka.

Řecko-české vydání dvou spisů Dionysia Areopagity, neznámého autora z 5.–6. stol., jehož výklad křesťanské theologie prismatem novoplatónské filosofie výrazně ovlivnil myšlení křesťanského středověku. Překlad M. Koudelky a V. Hladkého je doplněn řeckým textem a úvodní studií.

Spojnicí tří různých studií je motiv rozvažování ve smyslu rozhodování mezi alternativami. Tímto motivem vystihuje Platón stejně tak božské jako lidské myšlení: v obou případech se jedná o rozvažování odlišné od modelu neotřesitelně téhož myšlení, vztahujícího se vždy týmž způsobem k týmž věcem.

Súbor desiatich štúdií českých a slovenských odborníkov. Polovica štúdií sa venuje jednotlivým druhom umenia, druhá časť sa zameriava na všeobecné a aktuálne problémy súčasnej estetiky.

Studie sleduje téma postavení člověka a z něj plynoucí nárok na vedení svého života skrze výkon volby z možností, jak být. V názvu zaznívá, že postavení člověka nemá povahu nějakého předem určeného pevného místa.

Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice.

\"A kortalan kutatása\" Edmond Bordeaux Székely tudományos, irodalmi és gyakorlati tevékenységeinek önéletrajzi szintézise, ami több mint félévszázados munkásságának eredményeit dokumentálja. A trilógia első könyvében a lebilincselő önéletrajzi kalandjait meséli el, a Vatikántól és a Sorbonne-tól, Indián, a Pamír Fennsíkon (a híres hunzák otthona), Közép Afrikán, a Déli-tengereken keresztül Kaliforniáig,

Kniha Roberta Burtona o melancholii vyšla poprvé v roce 1621 a patří k nejznámějším a nejčtenějším naučným knihám té doby. Její téma je však prastaré, jako první je pojednal již Aristotelés. V základě nauky o čtyřech temperamentech stojí teorie živlů v řecké předsókratovské filozofii a medicíně (Hippokratés, Galénos). Burtonovo zpracování je navzdory desítkám jiných zcela ojedinělé právě proto, že

Najprekladanejšia a najcitovanejšia kniha jedného z najvýraznejších súčasných francúzskych filozofov. Autor sa v tejto publikácii zamýšľa nad problémami, s ktorými je konfrontovaná súčasná spoločnosť: kríza ideológií, pád socializmu, rozvoj moderných telekomunikačných technológií, sociálne pohyby, medzinárodné konflikty a i.