Steve Stern je kritikou považován za mistra moderní židovské povídky, autora, který dokáže originálně zprostředkovat židovskou tradici i nesčetné příběhy s ní spojené. Vyučuje literaturu na Skidmore College v Saratoga Springs (New York). Ve svém psaní neskrývá vliv jidiš autorů, jako čtenář obdivuje Franze Kafku a skrze něj i Prahu (kde krátce pobýval). Napsal několik povídkových souborů, dále publikoval

Dvadsaťštyri majstrovských poviedok z rokov 1979 až 2006 sú mimoriadne skvelou ukážkou autorovho strhujúceho rukopisu a podmanivosti jeho krátkych próz.

Stefan Grabiński (1887 – 1936) je dnes najznámejším poľským autorom hororovej fantastiky, weird fiction, zároveň však aj literárne ambicióznym modernistickým spisovateľom. Bol predovšetkým majstrom fantastickej psychologickej poviedky s pozvoľna hustnúcou temnou atmosférou, s gradovaním tajuplných úkazov a vyhrotenou, no nejednoznačnou pointou.

Kniha radostná i bolestná, tajomná a nezabudnuteľná ako samotné detstvo. Kniha Viem, prečo vtáčik v klietke spieva zachytáva túžby osamelých detí, brutálnosť bigotnosti a zázrak slov, ktoré môžu napraviť svet.

Jurij Bujda je jedním z nejvýraznějších současných ruských spisovatelů. Poprvé se nyní představuje českým čtenářům prózou Ledově modrá krev (2011), která sleduje osudy obyvatel malého provinčního města Čudov od revolučních časů až do devadesátých let 20. století.

Debutová sbírka povídek jednoho z největších současných autorů weird fiction, velmistra hororového žánru, spisovatele, který od osmdesátých let minulého století spřádá podivné příběhy, v nichž z nočních můr vystupuje iracionalita existence. Ligottiho svět obývají posedlé postavy všemožných doktorů, umělců, profesorů, psychiatrů a psychopatů, protagonisté žijící v omšelých anonymních městech s pokřivenými

Roky je román Virginie Woolfové z roku 1937, poslední, který vydala za svého života. Sleduje historii rodiny Pargiterů od 80. let 19. století do poloviny 30. let století minulého.

Mladá fotografka se při pátrání po jistém Boychuckovi, jenž přežil Velký požár v Mathesonu, vydá do hloubky kanadského lesa. Najde jezero a u něj sruby, v nichž žijí starci Tom a Charlie, Boychuck ale podle jejich tvrzení před pár dny zemřel.

Dvanáctiletá Clover Quinnová vyrůstá jen s tátou Darrenem a v hlavě má spoustu nezodpovězených otázek. Rozhodne se, že letos o prázdninách na ně najde odpovědi.

Tato erotická groteska se odehrává v prapodivném fantazijním světě zvaném Libidárium, kde je možné splnit si jakoukoli touhu,byť za nemalou cenu: kupříkladu větší, tlustší úd je k mání za pravou ruku. Díky výměně pohlavních orgánů můžou pánové konečně poznat, jaké to je být přeříznut vlastním penisem, zatímco ženy kopulují s roztouženými stromy, holdují romantickým projížďkám na masturbárkách či klitorisurfují

Perecov knižný debut Veci (1965) je príbehom mladého páru, ktorého vzťah k svetu sa uskutočňuje prostredníctvom vlastnenia, spotrebou, nakupovaním a vytváraním umeleckých predmetov, nábytku a pomôcok každodenného života. Jérôme a Sylvie sa ocitajú vo vleku túžby po luxusnom živote, ku ktorému im však ako príslušníkom strednej triedy chýbajú prostriedky.

Téma outsiderstva, človeka na okraji spoločnosti v kontraste so svetom etablovaných a úspešných patrí medzi zásadné témy najnovšej literatúry. Autorka vo svojom ostatnom románovom opuse rozohráva veľmi pútavý príbeh, práve takéhoto outsidera, ktorý sa staloutsiderom z vlastného rozhodnutia.

Výbor povídek od irsky píšících autorů dvacátého století. Ubožačka (Pádraic Ó Conaire) Mánus Ó Súileachán (Séamus Ó Grianna) Výprava Černého Petříka (Brian Ó Nualláin) Příchod a odchod Johna Anglána (Brian Ó Nualláin) Pomsta (Liam Ó Flaithearta) Na kraji močálu (Máirtín Ó Cadhain) Znalec (Máirtín Ó Cadhain) Kniha svatého Molinga (Biddy Jenkinsonová) Geneze (Pádraig Ó Cíobháin) Obludnost války (Seán

V tejto knihe ponúka zoológ a nositeľ Nobelovej ceny Konrad Lorenz dojemné, zábavné a poučné epizódy zo svojho života, v ktorom hrali zvieratá a obzvlášť psy vždy veľmi dôležitú úlohu. Na krátkom výlete do dejín spolužitia ľudí a psov sa pokúša vysvetliť, prečo je vzťah medzi človekom a jeho príslovečným najvernejším priateľom taký výnimočný.

Bizarní experimentální román Zero vyšel poprvé v italském překladu v roce 1974 a ihned přilákal velkou pozornost, zejména díky krutému realismu a syrovému sarkasmu, se kterým popisuje život ve vojenské diktatuře. V Brazílii mohlo Zero vyjít až rok poté, jenže krátce po jeho vydání byla kniha opět cenzurou stažena z oběhu.

Druhý román britského autora (Muž z podzemí). Príbeh malého azylanta, ktorý je s ďalšími deťmi evakuovaný z bombardovaného Londýna.Ocitne sa v malej dedinke, v podivuhodnom prostredí a jeho azylový pobyt sa mení na huncútske vystrájanie.

Príbeh o nezmyselne dlhom a zložitom návrate Talianov, ktorí vyviazli z nacistických táborov. Odysea naprieč východnouEurópou, plná prebúdzania z vojnového šialenstva.

Historická novela nás zavádí na dvůr španělského krále Filipa II. (druhá polovina 16. století). Byla to překotná doba, v níž spolu španělský, francouzský a anglický dvůr uzavíraly strategicky výhodné manželské svazky.Avšak Lieskeho vypravěč, Marnix de Veer, se o politiku až tak nezajímá.

Román Borisa Viana, hodnotený Michalom Kaščákom ako \"najkrajšia kniha o láske\", vydáva Agentúra Pohoda v oku aj dotyku lahodiacom prevedení.

Román Adriana je pozoruhodný již svou formální stránkou. Titulní hrdinka je od počátku přítomna jen nepřímo – v posmrtnýchvzpomínkách a samotný vypravěč, mladý spisovatel Teodor, ji nikdy nespařil, takže Adrianin příběh je převypravován hned ve zdvojené perspektivě: poprvé Adrianou mladé společnici Juře, Teodorově sestřenici, podruhé vlastnímu vypravěči, který Juřin skaz (dojem překotnosti mluvy, iluze