Magické prostredie rituálov a historická skúsenosť kolonizovaných krajín a etník v hrách Soyinku „zosobňuje iný svet – iné kultúrne, spoločenské a historické súvislosti, inú jazykovú situáciu, zvyklosti, inú kozmológiu. Inakosť zjemňuje a transponuje citlivosť recipientov Soyinkových textov, prestavuje ich kultúrne rámce a spôsoby premýšľania, dislokuje ich spôsob vnímania sveta a sociálnych vzťahov

Záměrem této knihy je zkoumání divadla v širších mediálních (a nikoli pouze uměleckých) souvislostech. Neklade si za cíl vymezit pevné a neprostupné hranice divadla, nýbrž se v návaznosti na tradici české teorie divadla pokouší hledat určité zakládající, mediálně-konstitutivní rysy divadelního aktu, jinými slovy, co všechno a za jakých podmínek může být za divadlo považováno.

The motto Národ sobě – “From the Nation to Itself” – inscribed over the proscenium arch of Prague’s National Theatre symbolizes the importance theatre holds for the Czechs. During the National Awakening of the 19th century, theatre took the place of politics, becoming an instrument of national identity in the hands of the revivalists.

Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.

Na tento příběh jsem narazil náhodou… V první polovině roku 2013 jsem byl pátou sezonu režisérem, dramaturgem a uměleckým šéfem v Divadle Šumperk. Dramaturgickým refrénem mé koncepce bylo uvádění inscenací s lokálními náměty.

Kniha přední odbornice a známé pedagožky se zabývá problémy pohádkové dramatiky pro děti, konkrétně her, které vznikly od poslední čtvrtiny 19. století až do konce 80. let století 20. Proč se postupně zhoršuje úroveň pohádkových her a vůbec divadelních textů psaných pro děti?

Česko-anglická kniha je věnovaná úspěšnému experimentálnímu divadelnímu projektu Labyrint světa a ráj srdce, který v březnu a dubnu 2015 na pět týdnů ovládl celou budovu Divadla Drak a přilehlého Labyrintu. Za námět a koncepci inscenace získali v roce 2015 Dominika Špalková, Tomáš Žižka a Ondrej Spišák Cenu Divadelních novin v kategorii Loutkové a výtvarné divadlo.

Kniha se zabývá aktuálním happeningem, vymezuje jeho význam, nahlíží do historie happeningů a sleduje vývoj tohoto fenoménu až do současnosti. Zkoumá motivy a předpoklady vzniku politického happeningu a na konkrétních příkladech ukazuje jeho odlišnost od čistě umělecky pojímaných veřejných akcí i od akcí výhradně politických.

Hra Sme ako tí, pred ktorými nás rodičia varovali je plná neobyčajných obrazov – prevažne poetických, často repetičných, kontrastujúcich s jazykom postáv, ktorý je surový, ba až brutálny. Nájdeme v nej prvky súčasnej pop kultúry, hudobné matrice, reálie niektorých miest, mená novodobých celebrít ale aj elementy národných mytológií.

V létě roku 1985 se uskutečnil na Střeleckém ostrově v Praze I. ročník Divadelní pouti, plenérové nabídky z velkého spektra divadelních žánrů s přesahy k hudbě, výtvarnému umění a happeningu. Letní Praha na sklonku minulého režimu měla nulovou kulturní nabídku a pod slogany \"tradic staropražské pouti\" se od tohoto roku každoročně v létě konalo jedinečné divadelní setkání mimů, klaunů, loutkářů, muzikantů,

Autor sa podujal popísať dva prístupy k nácviku konkrétneho tanca v dvoch rôznych prostrediach. V ôsmich kapitolách zoznamuje čitateľa s charakteristikou skúmanej oblasti, robí exkurz do oblasti psychológie, dôraz kladie na improvizáciu, zoznamuje nás s východiskovým materiálom a popisuje rozdielne metodiky nácviku v rôznych prostrediach.

První česká kniha o jediném protestantském karnevale na světě – o basilejské Fasnacht. V textu se prolínají základní historická fakta i teoretické náhledy se současnými zkušenostmi autorky, díky nimž dovede osobitě přiblížit i atmosféru tohoto unikátního svátku divadla, rituálu a satiry.

Jaké místo zaujímá v české moderní kultuře velký divadelní režisér Jiří Frejka (1904–1952)? – Možnosti celkového pohledu na jeho život a dílo jako by stále bránil ne zcela dostatečný výzkum dokumentárních materiálů. Právě z tohoto výzkumu vychází kniha, která pojednává zejména o závěrečné Frejkově tvorbě na počátku 50. let, tedy v období inscenovaných soudních procesů, které byly průvodním zjevem zavádění

Koncepcia herectva uplatnená v tvorbe najvýznamnejších českých divadelných režisérov 20. storočia.

Eseje významného českého teatrológa, publikované zväčša v časopise Svět a divadlo.

Na základě čeho můžeme odlišovat herecké umění od kvazi-herectví pěstovaného v každodenním životě \'mediální epochy\'? Při pokusu odpovědět na provokativně položené otázky přibližují autoři čtenářům inscenace v předních berlínských a pařížských divadlech a herecké umění jejich protagonistů. Na příkladech \'odjinud\' je také možné zamýšlet se s příslušným odstupem nad některými tradicemi i novými tendencemi,

Kniha o experimentálnom divadelno-bábkarskom zoskupení Vedené divadlo (1969-1972), ktorého hlavným predstaviteľom bol Karel Makonj.

Osemnásty zväzok súborného diela českého divadelného mága s podtitulom - Televize.

Jak vypadalo české dětské divadlo v první polovině 19. století? Jak se v něm odrážely školské reformy, sílící české národní hnutí a sociální proměny, postupná emancipace české literatury od vzorů především z německé kultury?

Má verejné divadlo vo svete kasínového kapitalizmu zmysel? Potrebujeme dotované nekomerčné divadlo, keď je len jednou z možností obrovskej ponuky živej i digitálnej zábavy, ktorou sú konzumenti zavalení?