Rozsiahly knižný projekt mapuje v dvoch dieloch založenie a rozvoj Slovenského národného divadla od roku 1945 a dokumentuje umelecký život a prevádzku prvej scény.

Zborník textov o kľúčových postavách divadla vo Viedni na prelome 19. a 20. storočia..

Známá brněnská herečka Vlasta Fialová vypráví v herecké šatně o své práci a životě. Její povídání je doplněno o rozsáhlou obrazovou přílohu.

Kniha sa zaoberá prvou generáciou amerických tvorcov. Za akých podmienok sa tam moderný tanec formoval?

Divadelný ústav v spolupráci so Stanicou Žilina-Záriečie pripravili netradičnú výstavu venovanú významnému 20. výročiu založenia multifunkčného nezávislého priestoru Stanica Žilina-Záriečie. Kurátor Marek Godovič zostavil spolu s Marekom Adamovom výstavu s názvom 20 rokov cesty do Stanice, ktorý zachytáva míľniky a časové obdobia, ktoré formovali priestor staničného domčeka.

Kniha pojednává o participačním divadle s loutkami, ve kterém celá série participačních představení nese jednotící název Dobrodružství Pana Barvičky. Jednotlivá představení tohoto typu divadla jsou na sebe seriálově navázaná a z velké míry postavená na improvizaci loutkoherců.

Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda?

Před dvaceti lety zaujaly čtenáře vzpomínky M. Macháčka Zápisky z blázince. Nyní vychází druhý svazek z pozůstalosti významného českého herce a režiséra, který vypovídá svou autenticitou o zážitcích a postojích autora z doby normalizace, která dramaticky poznamenala život a tvorbu českých umělců.

Kniha s názvem Divadlo, můj osud. Setkávání s Bořivojem Srbou sestává z deseti rozhovorů s předním českým teatrologem, historikem, dramaturgem a pedagogem Bořivojem Srbou (1931-2014). Tyto rozhovory odvysílal v roce 2000 Český rozhlas Brno pod názvem Divadlo, můj osud.

Maska je důležitou součástí divadelního vývoje. Pomáhá hercům pochopit základní divadelní interpretační postupy.

Miroslav Horníček – umělec, jehož lze jen těžko charakterizovat jedním slovem, byl zkrátka výjimečný. Jeho nadčasový smysl pro humor, přirozenou noblesu, pronikavý intelekt, pracovitost a vzácné herecké nadání připomíná výpravná publikace, která vychází u příležitosti stého výročí umělcova narození.

Co spojuje Jindřicha Mošnu, Vlastu Buriana, Voskovce a Wericha či Huga Haase s Natašou Gollovou? Slovem komediant se v běžném vyjadřování označuje někdo, jehož přítomné jednání není třeba brát příliš vážně, spíš než aby závazně jednal, jenom šaškuje.

Autor sa podujal popísať dva prístupy k nácviku konkrétneho tanca v dvoch rôznych prostrediach. V ôsmich kapitolách zoznamuje čitateľa s charakteristikou skúmanej oblasti, robí exkurz do oblasti psychológie, dôraz kladie na improvizáciu, zoznamuje nás s východiskovým materiálom a popisuje rozdielne metodiky nácviku v rôznych prostrediach.

Zborník štúdií autorov zo šiestich krajín (Francúzsko, Taliansko, Slovensko, Poľsko, Japonsko, USA) zameraný na tvorbu jedného zo zakladateľov modernej francúzskej divadelnej réžie, Jacqua Copeaua (1879-1949). Príspevky sa zaoberajú jeho inšpiračnými zdrojmi a osobnosťami, s ktorými v mladých rokoch spolupracoval (Jacques Rouché, André Antoine, Georges Hébert), jeho režijnou prácou, inscenáciami, hereckou

Kniha sa zaoberá slovenskou scénougrafiou po roku 1989. Celofarebná, anglicko - slovenská publikácia.

Kniha rozhovorov so slovenskými dramatickými umelcami o tvorbe, živote, osude a mnohom ďalšom, ktoré autorka pomocou internetu urobila v priebehu rokocv 2000-2007.

První ucelenější studie o jednom z největších divadelních reformátorů 20. století Bertoltu Brechtovi a o tom, jak se jeho divadlo a myšlenky podepisovaly na našem divadle a myšlení. Studie zachycuje brechtovské stopy od předválečné éry (H. Haas, V+W, E. F. Burian) a války (Divadlo Větrník) přes léta šedesátá (brněnská Mahenka, divadla malých forem, I. Vyskočil) až po studiová divadla do roku 1989 (Provázek,

Soubor dvaadvaceti převážně původních textů od domácích i zahraničních odborníků. Je rozdělen do třech samostatných tematických oddílů.

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne