Dialog Asklépios bývá řazen mezi tzv. filosofická hermetika. Podobně jako texty tzv. Corpus Hermeticum, které autor prokazatelně znal, netvoří jednotný myšlenkový celek, ale shrnuje v podstatě všechny aspekty antického hermetismu. Tato publikace obsahuje překlad dochované latinské verze a úvodní studii, která se zabývá recepcí tohoto dialogu. Mezi ostatními hermetickými texty totiž Asklépios vyniká

Monografická práca od známej slovenskej filozofky a literátky Etely Farkašovej je dlho očakávaným začiatkom radu kníh, ktoré by mali priniesť poznatky schopné narušiť zaužívanú predstavu filozofického kánonu tak, ako sa doteraz predkladá študentom stredných a vysokých škôl. Práca je rozdelená do troch častí. V prvej časti sa autorka venuje príčinám, ktoré viedli k tomu, že ženy - filozofky sú doteraz

Filosofie jako duchovní cvičení. V nakladatelství Vyšehrad vychází další práce známého francouzského filosofa, historika a klasického filologa Pierra Hadota (1922–2010), vynikajícího znalce antického myšlení. V roce 2010 již vyšlo Závoj Isidin / Esej o dějinách ideje přírody. V jedné ze svých nejznámějších knih se věnuje nejen dějinám, ale i pojetí filosofie ve starověkém Řecku a Římě.

Další z esejů z Rozpravy o metodě v němž Descartes předvádí svou metodu na nauce o světle, zvláště pak na objevu zákonu lomu světla a jeho důsledcích. Francouzko-česky, s původními obrázky a závěrečným komentářem překladatele.

Tento svazek přináší překlad traktátu o jediném Bohu z První části Sumy (STh I, q. 2–11). Tomáš v něm pojednává o způsobech prokázání Boží existence (známých jako pět cest či kosmologických důkazů Boží existence) a o jeho tzv. entitativních atributech: jednoduchosti, dokonalosti, dobrotě, nekonečnosti, všudypřítomnosti, neměnnosti, věčnosti a jednotě. Rozsáhlá úvodní studie se snaží poskytnout pojmové

Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života.

Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění. Otázku vztahu posvátna a krásy proto teoreticky nahlíží hned z několika teologicko-estetických perspektiv, aby tyto poznatky mohly být následně aplikovány do současné nábožensko-edukační praxe.

Darwinismus se vydává za úplnou teorii biologického života, včetně lidského. Má podstatný vliv na sebepojetí dnešního člověka a jeho světonázor.

Byť stoikom znamená uvedomiť si fakt, že život je plný neistoty. Keďže nikdy nevieme, ako veci dopadnú, netreba sa viazať na výsledky, ale naučiť sa prijať okolnosti také, aké sú – či už navonok vyzerajú pozitívne alebo negatívne.

Filosofická zkoumání (1953) vydali z Wittgensteinovy pozůstalosti jeho žáci jako rekonstrukci knihy, na níž pracoval od roku 1929 a jež měla jako vyjádření jeho filosofie nahradit Tractatus logico-philosophicus (1921). Využili přitom především text z přelomu třicátých a čtyřicátých let, s nímž byl Wittgenstein zřejmě dlouhodobě spokojen. Přes výhrady, jež lze zpětně k jejich ediční práci mít, se jim

Akými trikmi sa dá do slov prepašovať podprahová reklama? Nakoľko sa slovník Zomri odlišuje od slovníka Mariana Kotlebu?

V každej krajine a v každej intelektuálnej debate sa vyskytujú celé davy tých, ktorí vyhlasujú\"smrť Marxa a marxizmu\", víťazstvo nového svetového poriadku a staronových vízií sveta. Jacques Derrida ukazuje, že Marxove myšlienky a marxizmus sú mŕtve veľmi zvláštnym spôsobom: samotní vyhlasovatelia ich síce považujú za mŕtve, no zároveň sa ich boja,ustavične deklarujúc, že sa môžu vrátiť, že sú mŕtve,

Pojednání Pravda a metoda (1960) se vedle Heideggerova Bytí a času (1927) řadí ke klíčovým dílům německé filosofie 20. století a k několika málo přelomovým příspěvkům k otázce povahy humanitních věd vůbec. „Metoda“ v názvu knihy naznačuje, že dílo se zrodilo jako plod 50. a 60. let 20. století.

Historicky koncipované pojednání o hlavních problémech, se kterými se potýkala analytická filosofie 20. století. Podrobně rozebírá příčiny vzniku analytické filosofie a vývoj jejích názorů na lidské poznání, jazyk a svět.

Druhý zväzok edície o predsokratovskom filozofovi prináša všetky grécke zlomky a svedectvá. Obsahuje i analýzu filozofovho jazyka.

Kniha přináší soubor studií k filosofii J. G. Fichta, prvního z představitelů tzv. německého idealismu. Soustředí se především na ústřední otázku celého Fichtova myšlení, totiž otázku po povaze sebevědomí, subjektivity či Já.

Kniha s podtitulem \'Studie k Augustinovi,Plótinovi, Abelardovi, Dionysiu Areopagitovi a Anselmovi\' obsahuje šest studií k dějinám pozdně antického a středověkého myšlení, soustředěných kolem dvou tematických ohnisek, na nichž je patrná kontinuita i diskontinuita mezi filosofií antiky a středověku. Prvním z těchto témat je otázka idejí, obecného a jednotlivého, druhým pojetí věčnosti a času.

Platónov Štát (Politeia), dielo v desiatich častiach, je po Zákonoch najrozsiahlejším a z hľadiska poznania celého systému Platónovej filozofie najvýznamnejším dialógom vôbec. V ňom vyjadril Platón nielen svoje sociálno-politické názory o „ideálnom štáte“, ale je to zároveň základné dielo aj pre poznanie jeho ontologických, gnozeologických, ako aj psychologických, etických a estetických názorov. Je

The landscape of social theory has changed significantly over the three decades since the publication of Anthony Giddens and Jonathan Turner\'s seminal Social Theory Today. Sociologists in the twenty-first century desperately need a new agenda centered around central questions of social theory. In Social Theory Now, Claudio E. Benzecry, Monika Krause, and Isaac Ariail Reed set a new course for sociologists,