Ráno som vstala asi o ôsmej a kým sa Ľudmila obliekala v izbe, pripravila som raňajky a začala som jesť. Vtom sa otvorili kuchynské dvere a vošli štyria páni.

Jedné noci v Paříži zazvoní telefon. Adam se dozví, že jeho nejbližší přítel z mládí umírá.

Psycholožka Dana Němcová (* 1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Svými myšlenkami, postoji a charakterem ovlivnila velké množství významných osobností - jako přední osobnost českého disentu let sedmdesátých a osmdesátých a členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, po roce 1989 pak jako poslankyně a charitativní pracovnice, věnující se pomoci druhým zejména ve Výboru

Poslední měsíce života slavné hvězdy. Na veřejnost se poprvé dostávají záznamy z deníku, který si vedla.

Střípky jednoho neobyčejného a inspirativního života. Talentovaná herečka a dokumentaristka Petra Nesvačilová píše v souboru krátkých příběhů a zamyšlení o svých vzpomínkách na dětství na vsi i nabitých dnech herečky z povolání, které jsou něčím vždy trochu nevšední.

„Radši na to děcko zapomeňte, beztak nepřežije…“ S touto větou byla matka Evy Umlaufové konfrontována na začátku roku 1945 po příjezdu do Osvětimi. Její dceři jsou dva roky, patří k nejmenším dětem v koncentračním táboře, je vyhladovělá k smrti a velmi vážně nemocná.

Tato kniha je o odvaze žít. Kristina Höschlová v ní podává neuvěřitelná svědectví z válečných zón v Afghánistánu, Kurdistánu a Jemenu, kde pracovala jako lékař-anesteziolog.

„Špatný autor životopisu retušuje svou minulost a výsledkem je fotografie, kterou pořídil cizí člověk, aby utěšil žal nad bolestnou ztrátou blízké osoby. Dobrý naopak dělá všechno, co je v jeho silách, aby zachoval podrobnosti s nejvyšší věrností.\" Tak charakterizuje memoárové psaní jeden z největších spisovatelů 20. století Vladimir Nabokov.

Kniha přináší historicky cenné příspěvky k poznání umělecké atmosféry pozdního romantismu a české secese na přelomu 19. a 20. století a jejich souvislost s národní kulturou, jak ji vnímal autor pohledem spisovatele-dramatika a advokáta. Maria přibližuje smysl svého mnohaletého putování po Itálii, které mu bylo nejen popudem k sepsání kunsthistorické cestopisné příručky Italie (1925), ale především

Koláž rozhovorů, fotografií, dopisů i vzpomínek na Bohumila Hrabala a Jiřího Koláře je nejen mozaikou humoru a poetických obrazů, ale i galerií toho, co se v domácím i exilovém kulturním prostoru v minulém století odehrávalo. Kniha zábavným způsobem naznačuje zřejmé příbuzenství vizuální a verbální poezie obou básníků.

Život přední britské autorky 20. století Daphne du Maurier je nerozlučně spjatý s místy na jihozápadním konci Anglie, s regionem Cornwall. Autor čtenáře čtivou formou seznamuje s pozoruhodnými osudy spisovatelky, jejími knihami a s místy, kde žila a kde se odehrává většina jejích barvitých, napínavých příběhů.

Hrdinský príbeh a nefalšovaný pohľad do jedného zo Stalinových najznámejších pracovných táborov založený na listoch pašovaných do Gulagu a von z neho.„Šiel som po listy pre našich kamarátov a nedalo mi necítiť aspoň malú závisť, hoci som pre seba skutočne nič neočakával. A odrazu... moje meno napísané tvojím rukopisom.“V roku 1946, po piatich rokoch vo väzení – najprv ako sovietsky vojnový zajatec

Pod názvom Ruské denníky vychádza súborné vydanie troch kníh, v ktorých Aľa Rachmanovová zaznamenala nielen prerod ruskej spoločnosti v rokoch boľševickej revolúcie, občianskej vojny a konsolidácie mladého komunistického štátu, ale aj prerod samej seba – z mladého a trochu naivného dievčaťa na ženu, ktorá sa musí obávať o svoj život aj životy blízkych. Denníky z rokov 1916 až 1927 zachytávajú roky

„Netreba veľmi vychovávať, treba pekne žiť, dieťa sa pridá,“ hovorí psychológ Ivan Štúr. Kniha rozhovorov predstavuje jeho názory na výchovu, život v rodine, vzťahy medzi mužmi a ženami i rodičmi a deťmi.

O tri dni začínal školský rok 1965/66, keď večer vystúpil z vlaku na železničnej stanici v Holíči. Bol ešte stále vojak základnej služby v modrej uniforme.

Dielo F.M. Dostojevského je nepochybne úprimným výrazom citlivej osobnosti, ktorá musela všetko prežiť a pretrpieť, než bola schopná to vysloviť. Svoj Denník spisovateľa začal publikovať v januári 1873.

Kniha rozhovorů o světle a tmě velitelské funkce nejvyššího strážce sídla prezidenta republiky. Kniha, ve které nebyl dodržen příkaz “nehodící se škrtni”. Za 96 let existence Hradní stráže jde o historicky první zpověď jejího velitele.

Paměti významného politika, nakladatele a podnikatele, který se do dějin knižní kultury zapsal mimo jiné jako ředitel předválečného nakladatelství Borový.

Gerta Sidonová, Gerta Takács, Gerta Jurkovičová, Éva Takács, Éva Jurkovics... Pod každým jménem se skrývá příběh o nebezpečí a strachu, o falešné identitě, útěku, zkoumavé nedůvěře vůči okolí, ale také o odhodlání se nevzdávat. Gerta Vrbová, dnes emeritní profesorka neurologie na University College v Londýně, se narodila roku 1926 v Trnavě.

Vylíčil jsem tu pár epizod z období, které bylo sice občas dramatické, ale ve srovnání s první polovinou 20. století vlastně idylické, píše autor skromně v závěru knihy. S jeho vlastními vzpomínkami jsou ovšem starší pohnuté události propojeny – třeba v osudech jeho dědečka bojujícího v první světové válce, ale především v životech jeho rodičů, kteří prošli nacistickými koncentračními tábory a podivuhodnou