Kniha shrnuje takřka padesátileté zkušenosti prof. Evy Stehlíkové s inscenacemi antiky na dnešní scéně a zabýváse tím, jak se antickému dramatu v našich zemích dařilo a daří.

Zborník víťazných prác súťaže a edukačného projektu Divadelného ústavu Deti revolúcie prináša pohľad na udalosti totalitného režimu a jeho pádu nezaťaženou a v mnohom (pre staršie generácie) šokujúcou optikou mladých ľudí, ktorí vyrastali už v nových časoch. Pod dohľadom lektorov a odbornej poroty vznikli teoretické práce študentov filozofických fakúlt v Bratislave, Prahe, Brne i poslucháčov Vysokej

Jádro této knihy vychází z práce na grantu Alfréd Radok – filmař a zakladatel Laterny magiky, která bohužel pro tragickou smrt Jiřího Cieslara nebyla dokončena v plánované podobě. Sborník je pokusem shrnout vše, co bylo uděláno ať jde o publikované i nepublikované texty Jiřího Cieslara, zkrácenou verzi grantovéhovýstupu Evy Stehlíkové, referáty přednesené na pracovní konferenci 22. února 2005 na Filozofické

Komediální alegorie Betrug der Allamoda z pera vídeňsko-pražského barnabitského kazatele Costanza Arzonniho byla v roce 1660 dvakrát inscenována v Martinickém paláci na Hradčanech před šlechtickým publikem na počest hostitele, nejvyššího purkrabí Bernarda Ignáce z Martinic. Unikátní, důsledně dvojjazyčná česko-německá publikace, jež vzešla z interdiciplinární spolupráce historiček a historiků divadla,

Correspondenz Stiepanek je název konvolutu zhruba stovky dopisů a dokumentů, který leží ve sbírce Národního muzea – Českého muzea hudby. Obsahuje písemnosti, jež prošly rukama Jana Nepomuka Štěpánka (v letech 1824–34 jednoho ze tří spoluředitelů Stavovského divadla) nebo divadelní kanceláří, v níž působili jeho partneři Ferdinand Polawsky a Joseph Kainz.

Co je divadlo utlačovaných? Jaká je jeho metoda?

Tato kniha směřuje k formulování několika možných přístupů, jak se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační. Kniha přibližuje kontext tohoto typu tvorby, všímá si okolností, které ovlivňují formulování tématu, hledá způsoby, jak shromažďovat materiál a jak jej strukturovat, a reflektuje

Kniha sestává ze třinácti studií o vybraných osobnostech Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění. Zahrnuje pedagogy herecké výchovy (Vlasta Fialová, Zdeňka Grafová, Josef Karlík, Rudolf Krátký, Ladislav Lakomý, Jarmila Lázničková, Lola Skrbková a Marie Waltrová), dramatické výchovy (Alexej Pernica, Dana Svozilová), pohybové výchovy (Marie Mrázková, Jiřina Ryšánková) a uměleckého přednesu

V pořadí již třetí sborník ukázek prací studentů katedry scenáristiky a dramaturgie FAMU je mnohočetnou pozvánkou ke společnému snění o budoucích filmech. Tyto fragmenty snů však již mají svůj řád, jsou pokusem o jejich výklad, jsou již dovedně a poučeně psány jazykem srozumitelným nejen zasvěcencům z řad filmařů, ale i všem, kteří se zajímají o proces, který předchází vzniku filmového díla.

Téma této studie tvoří Stanislavského pojetí herectví jako tvorby, což souvisí s fenoménem tak charakteristickým pro období modernity, jaký představuje objev lidské kreativity. Proto nebylo možné pominout vývoj, který K. S. Stanislavskij (1863–1938) dovršuje.

Marsyas, Apollón... a Dionýsos. Přibližování k muzikálu I., II.

Kniha Balet a moderný tanec autorky Susan Au je komplexným sprievodcom pre každého, kto sa potrebuje zorientovať v tanečnej histórii a získať prehľad v tomto umeleckom žánri od klasického baletu cez barokové predstavenia až po avantgardné, etnické tance a súčasné pohybové umenie. Susan Au prehľadne a zároveň živo opisuje veľké osobnosti tanca a významné predstavenia histórie až po súčasnosť.

Původ německé truchlohry (tiskem 1928), nejrozsáhlejší souvislý text Waltera Benjamina (1892–1940), podává unikátní výklad barokní jevištní i výtvarné alegorie – a činí tak jazykem plným aluzí, vnitřní dynamiky a neočekávaných obratů, nutících čtenáře nahlédnout hloubku povrchu a umění neumělosti. Walter Benjamin dnes bývá nejčastěji označován za filosofa kultury či teoretika médií; sám se ale možná

Monografia Milan Čorba je snahou o vytvorenie portrétu mimoriadnej osobnosti slovenskej scénografie. Obsahuje množstvo kostýmových návrhov Milana Čorbu, fotografií z divadelných inscenácií, televíznej a filmovej tvorby, sprevádzané jeho myšlienkami, ktoré odzneli v rozhovoroch, článkoch, knihách alebo, a to je pre nás to najvzácnejšie, uchované na návrhoch vo forme vlastnoručných poznámok k pripravovanej

V Divadelnom ústave vychádza v edícii Nová dráma/New Drama výber z dramatického diela Ivana Vyrypajeva pod názvom Hry. Výber obsahuje divadelné hry Valentínov deň, Kyslík, Genezis 2, Tanec Dillí a Opití.

Přehledný exkurz do proměn scénického a vizuálního umění od \'klasických\' představení postmoderních režisérů k performerům zaměřených na experimenty, od performance a performančních umění k instalaci a odtud až k novým médiím.

\'Je to kniha o scénografii, ale díky všem antinomiím a paradoxům, jimiž dokáže neustále obracet známé pojmy a převracet je, jako by tu scénografie byla jen proto, abychom se přes ni a skrze ni dostali úplně jinam. Při čtení - a musím přiznat, že poutavém a také značně zneklidňujícím - jsem měl často pocit, že vstupuji spolu a autorem na pole umělecké tvorby vůbec, a snad i jakékoliv tvořivé činnosti,

České drama dnes je knižní podobou devíti rozhovorů s českými dramatiky, které vznikly na základě diskusních setkání autorů se studenty realizovaných na půdě Katedry divadelní vědy FF UK na přelomu let 2010/2011. České divadlo posledního půlstoletí se v této knize stává společnou krajinou, poníž se na jednom místě rozhlížejí David Drábek, Daniela Fischerová, Arnošt Goldflam, Václav Havel, David Jařab,

Publikace je věnována práci absolventů katedry scénografie pražské Divadelní akademie múzických umění, založené Františkem Tröstrem. Sleduje tvorbu 36 umělců, kteří vytvořili kostýmy pro divadelní inscenace.

„V dvadsiatych rokoch sa obyvateľstvo mesta delilo na dve skupiny: na tých, čo hrali ochotnícke divadlo, a na tých, čo ho navštevovali. Tretej skupiny nebolo.“ Tento výrok Jána Kalinu o kultúrnych pomeroch Prešova v medzivojnovom období stojí ako motto nad motiváciou, ktorá nás viedla k preskúmaniu divadelného života Prešova v období po vzniku Československa až do naplnenia snáh o zriadenie a definitívne