Autor ovlivněný především filosofií A. Schopenhauera a F. Nietzscheho a inspirováný jejich radikálním individualismem a koncepcí vůle napsal ve dvacátých a třicátých letech několik pozoruhodných próz, které právem patří do evropské literatury. Utrpení knížete Sternenhocha (1928) je fiktivním deníkem jednoho z předních velmožů říše německé na počátku tohoto století, \"jenž by se byl dozajista stal nástupcem

Čtvrtá básnická sbírka Kláry Goldstein znovu rozeznívá melodii měst. Tentokrát nad jejích střechami neletí v podobě sokolice, ale stoupá a klesá v ulicích po jednotlivých tónech durových i mollových stupnic, které slyší v deštích, jež město pravidelně zalévají.

Poetická próza Jař odkazující svým podtitulem metaflóra někam „za“ samu přírodu, jak ji obvykle vnímáme, nastoluje otázky, které maně vytanou při její četbě na mysli: Co je krása slova i činu, krása přírody i člověka v dnešní době? Jaká je či by mohla být jeho pravá touha, kde a v čem je jeho původnost, víra, lidskost i dětství?

Jmenuje se Nina. Kdysi malovala, ale od chvíle, kdy se vdala, už to nedokáže.

Krátké texty Jiřího Brdečky zachycují jeho sny od osmnácti do skoro šedesáti let. Je to pohled do fantastického, zářivého a komplexního vnitřního světa.

Dům u kanadského města Calgary na úpatí Skalistých hor. Jezero, kam se slétají divoké kachny.

Sklepní práce (1973) je úplně první z řady Bondyho próz ze 70. a 80. let a společně s Lednem na vsi (1977) a s Bezejmennou (1986) tvoří soubor Bondyho autokonfesních textů. Jde o asambláž stylizovaných deníkových záznamů, filosofických či politických úvah, \\\"hospodských vypravování“, fiktivních příběhů i záznamů snů – vše v konkrétním časovém rámci zimy 1972–73 s \\\"dějem“ převážně na \\\"jevišti“

Opulentní burleska nás zavede zpět do času povodní, gründerského kapitalismu s českou tváří či komunity bývalých disidentů-čerpačů, zcela beztvárné. Podíváme se též do Ameriky a zažijeme spoustu úchvatných dobrodružství.

Co všechno se dá najít v lese? Sára žije ve staré chalupě na Šumavě a živí se sběrem hub.

F. X. Šalda (1867–1937) i Jakub Deml (1878–1961) patří z dnešního pohledu mezi nejvýznamnější postavy české literatury první poloviny 20. století – v době jejich seznámení však byl Šalda osobností vnímanou jako „centrální“, Deml „okrajovou“. Oba vytvořili rozsáhlé, žánrově pestré dílo. Oba iniciovali i komentovali práci mnoha dalších tvůrců a komunikovali s nimi.

Slavný humoristický román Zdeňka Jirotky navazuje na tradici českého humoru a autory, jakými byli J. Hašek, K. Čapek nebo K. Poláček, zároveň je zde také patrná inspirace anglosaskou humoristickou prózou J. K. Jeroma a P. G. Wodehouse. Humor, a především satira a parodie, jsou podstatnou součástí české literatury, Jirotka subverzivně využívá různé literární formy i žánry: od romantického čtení pro

Prozaička Božena Benešová (1873—1936) patřila v mládí k přátelskému okruhu Růženy Svobodové a F. X. Šaldy, ale její díla nešla ve stopách secesně novoromantických děl Svobodové. Od počátku tíhla k hutnému, věcnému výrazu a promyšlené stavebnosti.

Nový zväzok edície Filmový klub vychádza k premiére nového filmu Bohdana Slámu - Štěstí.

Literární pohádková travestie Pavouk na šalvěji nabízí kromě originálního receptu,kterým lze obohatit menu jakéhokoliv banketu, i poněkud nevšední literární zážitek, oscilující kdesi mezi moralitou, kanadským žertíkem, pohádkou pro čtenáře všeho věku a příběhem ze života. Každý nechť si vybere podle svého.

Svůj první román propašovala Iva Pekárková v roce 1985 na západ ukrytý v hlavě. Prostý příběh o přátelství, autostopu, lásce, touze, ochraně přírody a dálniční prostituci obletěl začátkem 90. let svět a lidem ze svobodnějších zemí pomáhal chápat, jak asi vypadal život za železnou oponou, v zadrátovaném Československu.

Hlavní hrdina románu Já, ideální partner, se snaží probudit svou partnerku z klinické smrti. Povede se mu to?

Novela odohrávajúca sa vo vojenskom útvare v jednej posádke na Južnej Morave, kde veliteľ pluku Válek rieši osudový problém, či je vstup cudzích vojsk v auguste 1968 internacionálnou pomocou alebo okupáciou...

Študentská próza Kateřiny Sidonovej (1964), vznikla na jar roku 1983 ako takmer veristický záznam života študentiek štvrtého ročníka gymnázia, ktoré prežívajú šeď socialistického sveta pomocou paródie a recesie...

Čo môže byť horšie, než sa nechať po sexuálnom akte zožrať samičkou? Oženiť sa s ňou.