Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV

Velkolepo poňatá a veľmi premyslene komponovaná kniha o literatúre Číny od jej počiatkov až do konca 5. stor.n.l. s rozsiahlym úvodom Olřicha Krále...

Již čtvrté vydání dosud nepřekonané práce české teorie překladu, na které vyrůstaly generace překladatelů. Jiří Levý zevrubněpopisuje překladatelský proces, zabývá se estetickými problémy překladu a rozebírá i oblasti jako překládání knižního názvu, překlad dramatu a poezie.

V r. 2009 uplynulo sto let od narození básníka Oldřicha Mikuláška a v tomtéž roce vychází i tato vzpomínková kniha jeho manželky Věry Mikuláškové. Autorka zde vzpomíná na své přátelé zejména z brněnských uměleckých kruhů, vzpomínky jsou detailnější, čím bližší vztah autorka s danou osobou má.

Klasickým objektom kultúrnych vied sú javy poznačené spontánnosťou, nachádzajúce sa mimo oblasti racionálnej regulácie a vnímané ako prirodzené kultúrne entity v protiklade s „umelými“ objektmi, vytvorenými s istým stupňom uvedomenosti. Významový komponent „pestované“ (rastliny, mikroorganizmy) implicitne odkazuje na to, že kultúra sa týka aj zasahovania človeka do prírody, a evokuje predstavu kultivácie

Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (1937–2012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry.

Kniha Samota uprostřed davu. Charles Baudelaire a české umění vychází k básníkovu dvoustému výročí narození.

Monografie představuje výsledky průzkumu více než pěti desítek německy a česky vydávaných časopisů, a dalších soudobých médií, v nichž se v letech 1770–1805 vyhraňovaly představy o literatuře a její sociální roli. Zabývá se pravidly literární komunikace, jak je pro své čtenáře v českých zemích vnášeli první, často zvnějšku přicházející kritikové.

Mezi beletrií a historiografií vede nejasná hranice odnepaměti. Tradiční historický román vychází z premisy, že je coby román realistický, a tudíž že románové ztvárnění historie je realistické – liší se v detailech, nicméně základní linie historického vývoje zůstává nezpochybnitelná… stejně jako byla nezpochybnitelná tradiční historiografie.

Svazek představuje překlady a adaptace, které Jiří Gruša připravil sám či ve spolupráci s Karlem Krausem a Josefem Balvínem. Tato zčásti známá, zčásti nově zpřístupňovaná zpracování děl Franze Kafky, R. M. Rilka, Paula Celana, Ericha Frieda, Sofokla, Emanuela Schikanedera a W. A. Mozarta, J. N. Nestroye, Petra Hackse a dalších autorů představují nejen pozoruhodnou kapitolu z dějin českého překladu

Doménou literární historičky a editorky Jaroslavy Janáčkové je česká literatura 19. století. Po řadě autorských monografií nebo problémově koncipovaných souborů studií představuje přítomná kniha první výbor z jejích kratších statí publikovaných v obtížně dostupných časopisech nebo sbornících, doplněný o příspěvky dosudnetištěné.

Od roku 1957 se v Sobotce pořádá festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka. Ruská bohemistka Ludmila Budagovová (nar. 1932) z Ústavu slavistiky Ruské akademie věd v Moskvě se festivalu účastní od roku 1977 a od té doby pro něj připravila 12 odborných přednášek z oblasti české a ruské literatury, česko-ruských literárních a kulturních styků a ruských kulturních reálií, mimo jiné např.

Po publikácii Básnický svet Jozefa Leikerta (VEDA, 2017) ponúka jej autor, filozof a literárny vedec Dalimír Hajko, ďalší pohľad na mnohostrannú činnosť a tvorbu Jozefa Leikerta, monografiu zameranú na jeho tvorbu v oblasti vecnej spisby. J. Leikert je viacrozmerný autor: poznáme ho ako citlivého básnika, prekvapujúco objavného autora literatúry faktu aj ako vytrvalého a hĺbavého historika.

Svět Dona Quijota je kolektivní monografie, jejímž cílem je představit základní problémy interpretace slavného Cervantesova románu, vydaného ve dvou dílech v letech 1605 a 1615. Devět autorů této práce se zabývalo dlouhodobým studiem literatury, jež Cervantese ovlivnila, i výklady nejlepších světových odborníků.

Odborná monografie Dory Polákové je vyzrálým příspěvkem pro českou hispanistiku, v němž je předložen erudovaný, do širokých kulturních kontextů otevřený výklad díla (zejména povídky) nikaragujského spisovatele Rudéna Daría, stěžejní osobnosti hispanoamerického modernismu. Než se autorka soustředí na dané ústřední téma, načrtává charakter celé kulturní epochy přelomu 19. a 20. století, poskytující Daríovi

Monografia H. Ch. Andersena predstavuje základný výskum prijímania tvorby tohto dánskeho spisovateľa v našom kultúrnom priestore. Metodologicky sa okrem iného opiera o slovenské literárnovedné a translatologické publikácie a edície s témou medziliterárnych vzťahov a tematicky nadväzuje na zahraničné monografie venované prijímaniu H. Ch. Andersena v inonárodných literatúrach.

Lubomír Doležel (1922) je jedním z nejvýznamnějších českých lingvistů a literárních teoretiků. Jeho vědecké dílo, které se opírá o strukturalistickou tradici Pražské školy a o některé koncepty analytické filozofie, logiky a sémiotiky, vzbuzuje již více než půl století zájem mnoha odborníků z nejrůznějších vědních odvětví.

Prvý diel dvojzväzkového knižného projektu obashuje literárnovedné state o modernej literatúre a jej autoroch.

Zborník štúdií z tretieho ročníku Konferencie mladých slavistov z roku 2007 na FF UK v Prahe. Obsahuje príspevky účastníkov z devítich krajín: Čierna Hora, Česká republika, Chorvátsko, Litva, Maďarsko, Poľsko, Rakúsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina.

Zborník referátov z vedeckých konferencií a seminárov v rámci kukučínovského roka, v ktorom bol Martin Kukučín zaradený do kalendára kultúrnych výročí UNESCO ako osobnosť roka 2010 pri príležitosti 150. výročia jeho narodenia. Výber referátov zo šiestich krajín redakčne pripravil Ján Gbúr.