Druhý díl příručky pro filmaře-nezvukaře. Kde první díl vysvětluje, jak je třeba při natáčení audiovizuálního díla postupovat, aby bylo možné nějak pracovat se zvukem, tam druhý díl přináší praktické příklady toho, co vše je možné se zvukem dělat – včetně naznačení principů, na nichž jednotlivé postupy stojí.

Do publikácie sú zaradené texty z obdobia od druhej polovice šesťdesiatych po osemdesiate roky, pokrývajú teda len istý výsek autorovho kreatívneho života. Pokiaľ sa nevenujú konkrétnym filmom alebo kinematografii, osvetľujú širšie súvislosti, ktoré môžu prispieť k interpretácii autorovej filmovej tvorby.

Kniha vychází ve spolupráci s nakladatelstvím WWA photo. Jde o životní příběh jedné z největších českých hereček Jany Brejchové, zachycený dcerou Terezou Brodskou.

Zborník Stopy začiatkov tvorí súbor príspevkov z jubilejného 20. ročníka výročnej česko-slovenskej filmologickej konferencie, ktorá sa uskutočnila v dňoch 21. až 24. októbra 2021 v Krpáčove. Hlavná téma sa v kontexte pripomínania 100. výročia zrodu slovenskej kinematografie dotýkala jedného z jej kľúčových fenoménov: vymedzovania počiatkov, pôvodnosti, prvosti, bodov pripojení i zlomov, reštartov,

Kniha Jany Dudkovej Zmena bez zmeny. Podoby slovenskej televíznej hranej tvorby 1990 – 1993 je prvou publikáciou, ktorá sa systematicky venuje vývoju ponovembrovej televíznej tvorby na Slovensku.

Vladimíra Valentu (1923-2001) znají snad všichni filmoví diváci, a to nejen u nás. Jeho postava přednosty stanice z Ostře sledovaných vlaků Jiřího Menzela je nezapomenutelná už jenom svým zoufalým výrokem: „A inspektorská zahrádka je v prdeli!“ Českého neherce Valentu poznávali filmoví diváci i v Kanadě, když tam po odchodu z vlasti v roce 1968 začínal jako umývač aut v servisu.

Poněkud neobvyklý název knihy odkazuje jednak k negativním sebedefinicím, které jsou pro Ivana Vyskočila charakteristické (Nedivadlo, Nehraje se), ale zároveň napovídá, že se tu o Vyskočilových fabulích – ať už mají podobu povídek, nebo divadelních scénářů – uvažuje a píše v souvislostech s příběhy jiných vypravěčů. Spisovatel je v tomto pojetí spíše zapisovatelem neodbytného nápadu, který chce své,

V roku 2018 bola Pavlovi Brankovi, nestorovi slovenskej filmovej kritiky, udelená Cena Petra Mihálika za celoživotný prínos v oblasti kritickej reflexie filmového umenia. V rámci prehliadky aktuálnej domácej filmovej tvorby Týždeň slovenského filmu sa zároveň konal aj seminár venovaný jeho osobnosti, životu i dielu.

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu. Mapují jeho život od narození až do smrti a objevují Werichovy málo známé tváře světáckého dandyho, geniálního komika, advokáta proletářů, kumpána známých umělců i neznámých rybářů, obskakovaného pacienta i osamělého Mistra.

Třetí svazek monumentálního deníkového díla významného českého filmového režiséra zahrnuje jeho deníky z let 1959–74, tedy z doby, kdy vznikly jeho filmy, k nimž nejen napsal scénář, ale které také režíroval: Postava k podpírání (1963), Každý mladý muž (1965) a Případ pro začínajícího kata (1969). Jsme zde svědky jeho dramatických životních a tvůrčích peripetií v kontextu společenských a politických

V rámci edice Filmová mozaika vychází další soubor studií, který vytváří jednolitý tematický celek. Tentokrát se přední český filmový historik a univerzitní pedagog vydal do hájemství, v němž se pohybuje řadu let - v raných dějinách českého (československého) filmu.

Kniha reflektuje dílo arménského režiséra Artavazda Ašotoviče Pelešjana (*1938), tvůrce teorie tzv. distanční montáže, která představuje zásadní zlom v chápání zákonitostí střihové skladby filmu. Opěrným textem celé knihy je Pelešjanova stať z poloviny sedmdesátých let Distanční montáž neboli teorie distance, zde v nově revidovaném překladu Jana Bernarda.

Každý den čteme, posloucháme či sledujeme všeliká vyprávění na pokračování, která se vracejí k týmž postavám, příběhům či světům. Jak jsou vystavěna?

Exkluzívna vstupenka do zákulisia natáčania populárneho seriálu Panstvo Downton. Objavte miesto, kde to všetko vzniká: od hereckých výkonov cez réžiu až po kostýmy a rekvizity.

O kolaboraci českého filmu za doby Protektorátu toho již bylo napsáno mnoho, stejně jako o úloze německého filmu v době Třetí říše. Jen málokdy ale někdo poukázal na úspěchy německého i českého filmu v této době.

Kolektivní monografie věnovaná vybraným aspektům filmové (a v jednom případě i literární) tvorby českého filmového a divadelního režiséra, spisovatele a dramatika Václav Kršky. Jednotlivé studie se snaží postihnout různé vývojové etapy tohoto tvůrce od raných lyrických projektů (Ohnivé léto, Řeka čaruje) přes expresivní momenty rané poválečné tvorby (Housle a sen) a slavné šrámkovské adaptace (Měsíc

Publikácia sa zaoberá filmovými obrazmi zmien v chápaní národnej identity v čase, keď už je jasné, že pojem národa ale i národnej kinematografie stratil pôvodne moderný význam a je nahrádzaný vedomím mnohosti navzájom sa dopĺňajúcich či vzájomne si konkurujúcich identít. Keď už prestáva byť dôležitá voľba medzi národnou identitou a multikulturalitou a skutočnosťou sa stáva \"trans\"-kulturalita.

V první souborné knižní práci o českém hraném filmu od roku 1989 rozebírá autor více než dvě stě devadesát snímků, které vznikly za posledních osmnáct let. Filmovou produkci rozdělil tematicky do několika celků: v období kolem pádu komunismu se objevila celá řada trpkých výpovědí o životě v Československu sedmdesátých a osmdesátých let, naproti tomu svědectví o stalinském útlaku z padesátých let většinou

Kniha o podtextech - zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují.