Jan Antonín Pitínský, vlastním jménem Zdeněk Petrželka, je znám především jako prvotřídní divadelní režisér, který za svá nezapomenutelná představení posbíral řádku prestižních cen. Ve skutečnosti je však autorem renesančního záběru. Pitínského básnické dílo je co do počtu titulů skromné. Ale jeho první a dosud poslední sbírku Lulku tatíčkovi si vyznavači poezie pamatují dodnes. V nové básnické knize

Mierne uletená edícia Flexibuk je zameraná na kreativitu a vzájomnú konfrontáciu umelcov. Zaujali nás ľudia, ktorí sa spoliehajú na vlastnú intuíciu a vyhýbajú sa cieľovým páskam: tentokrát básnik Martin Vlado a skupina 9 fotografov pod vedením Leny Jakubčákovej. Nič viac, ani menej: iba ďalší Flexibuk v mierke 1:9.

Csak a játék számít? Mintha ezt üzenné ez a Carbonaro által rajzolt világatlasz is. Amikor, még halála előtt, az Irodalmi Jelen megkérdezte tőle, milyen a jó vers, így válaszolt: A jó vers Nem is posztmodern, nem is rosszmodern. Nem is kopogó neorokokó. Testetlen legyen, s mégis hallható. Bennszülött legyen, s egyben marslakó. Piros mokaszinjában surranjon át a holdudvaron s az éji prérin, síneken

Zbierka lyrickej poézie s erotickým nábojom, smútkom aj ironickým nadhľadom zhmotňuje hľadanie trvalých hodnôt uprostred pominuteľnosti, bezmocnosť nenaplnených želaní i trúfalosť prometeovskej vzbury voči neúprosnému behu času. Ďasná má odkryté, / korene prehnité, / zlatú korunku mu dali. / Ďalší rok v depozitári / so značkou vlani / je už zasadrovaný / v chrupe večnosti..

A verseskötet időrendben második – Szabadság ellenszélben (1968-l974) című – ciklusának első darabjai még 1968-1969-ben, Bodnár Gyula szülővárosában, Királyhelmecen, születtek és láttak napvilágot az az idő tájt a pozsonyi Irodalmi Szemlében jelentkező „kilencek” nemzedékének ihletésére, egyszersmind Woodstock, a diáklázadásokkal fűtött korszellem, valamint nálunk a 68-as események hatására. Ugyanis

Akokoľvek sa V. Beniak opakovane potrvdzoval ako básnik rodu, vždy bol vzdielaný od úzkoprsého postoja kultúrne izolovaného nacionalistu, ktorý nevidí, nepozná a nedocení duchovnú kultúru iných národov. Aj záverečná štúdia Jána Gavuru sa dotýka citlivých miest spojenia básnictva a politických osudov národa. A dotýka sa ich citlivo. Vyhýba sa vyexponovanej dvojpólovosti: nadšeného \"za\" alebo odmietavého

Vácha Masů je autor, který u nás v ČR vydal překlady anglických knížek - \"Filosofie koček, bajka naší doby\", \"Láska a fantazie na Kukaččích ostrovech\". Autor emigroval v 50.letech do USA, kde žije doposud, po r.1989 střídavě i v Praze. Jeho poezie je psána libozvučnou češtinou z dob našich obrozenců a pozdních lumírovců v relativně pravidelném hexasylabickém či oktosylabickém verši.

Kniha přináší úplný soubor všech křesťanských písňových textů Petra M. Lutky, jež začal psát a zpívat v polovině 80. let. Jeden z nejpopulárnějších českých písničkářů 70. let, hvězda písničkářského sdružení Šafrán, je znám především jako jedinečný interpret humorných písní Jiřího Zycha.

Poetika Aleny Vávrové se neustále vyvíjí, myšlenkově prohlubuje, nabývá stále silnější razantnosti. Básně v její nové knize jsou opět překvapivé, často „míří na komoru“ a - nemíjejí se cílem.

Zbierka Popamäti má bilančný charakter. Marián Reisel (nar. 1951) sa ňou pripomína po dvoch zbierkach: Odpoveď (1986) a Po pýtaní (1995) v kontexte životného jubilea.

Kniha uměleckořemeslné poezie, představující soubor dvaačtyřiceti objektů – zrcadel „Srdcadel“ spolu s doprovodnými texty jejich tvůrce, sklenářského výtvarníka a restaurátora vitráží Petra Coufala. Díla vznikala v letech 2018–2021.

Prvotina, texty z let 2008 – 2017 jsou jakýmisi intimními dialogy z míst, kde se „vnitrozemí“ hlučné, obsesivní každodennosti vzdává své gravitace a otevírá se prostor kontemplativnímu přešlapování, tápání a ponoru.

Autor (nar. 1970) kdysi začínal v širokém proudu spirituálně laděné poezie, ale časem se krusta této kanonické poetiky rozvolnila ve prospěch akordů spíše nekonfesních, civilních a formálně nesvázaných. Stöhrova pátá řadová sbírka shrnuje básně, které vznikaly od roku 2012, kdy vyšla jeho poslední knížka Smích ze snu.

Milan Děžinský (nar. 1974) je ceněný básník a překladatel střední generace; za svou poslední sbírku Obcházení ostrova (2017) získal Magnesii Literu za poezii. Nyní přichází s netypickou novinkou, sbírkou dle vlastních slov „stvořenou z radosti i piety“, a dále pokračuje: „Při četbě těch skvělých básníků z první půle dvacátého století být uhranut a vlečen rytmem a melodií, kterým už dávno odzvonilo

Desátá sbírka básní prodchnutých vírou, venkovem, moudrostí. Svou skromností a civilností výjimečný jev na české poetické scéně.

Kniha experimentální poezie vizuálního umělce Jiřího Valocha Bílé listy byla původně připravena k vydání pro brněnské nakladatelství Blok v roce 1968. Vydání publikace však překazila srpnová invaze a následná normalizace na přelomu 60. a 70. let.

Originálna autorská kompozícia textov, kresieb a vizuálnej poézie, zostavená jednak z textov zhudobnených skupinou Ty Syčáci a z materiálov, ktoré neboli doposiaĺ verejne prezentované.

Osmý svazek Díla Karla Šiktance shrnuje básníkovu poezii z let 2002 - 2012. Jde o sbírky Řeč ve stoje, Vážná známost, Nesmír a Čistec.

Obyčajné veci sú zbierkou zasahujúcou svojou filozofickou hĺbkou vedomie i podvedomie každého čitateľa, ktorému nestačí plytkosť konformného vnímania spoločenských a interpersonálnych vzťahov. Je vyznaním čistej pokory spojenej s dôstojným postojom k hlbinným hodnotám našich predkov, nachádzajúc tak pevný most k pokusom o vylepšenie nášho prítomného sveta. Ernest Sirochman

Egy régóta tervezett, rímekből építkező családtörténet Müller Péter Sziámi könyvhétre megjelenő új kötete: A család. Az alkotó, aki évtizedek óta jelen van a kulturális élet számos területén és szövegeivel, dalaival, zenéjével szólítja meg a közönséget, ezúttal legszűkebb környezetét, családja történetét mutatja be képről képre, generációkat idézve meg üktől az unokáig. Ahogy Egressy Zoltán az előszóban