Druhý svazek rozsáhlého čtyřdílného kompendia, jež podává ucelený výklad o vývoji české literatury v období od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na publikaci, která je projektem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, se autorsky podílí více než padesát literárních vědců z nejrůznějších institucí, vedle pražského a brněnského pracoviště Ústavu pro českou literaturu AV

Velkolepo poňatá a veľmi premyslene komponovaná kniha o literatúre Číny od jej počiatkov až do konca 5. stor.n.l. s rozsiahlym úvodom Olřicha Krále...

Tato publikace je v současné knižní produkci prvním komplexním pokusem představit nové české básnictví za posledních zhruba dvacet let. Právě v tomto ohledu kniha zaplňuje mezeru na domácím trhu s přehledovými literárními publikacemi nejen svým výjimečným záběrem, ale také nestranností výběru, který jde napříč generacemi, poetikami i nakladatelskými a časopiseckými okruhy.

Analytické štúdie o niektorých autoroch 20. storočia (Krasko, Urban, Jarunková, Bednár, Štepka, Jaroš, Moravčík, Mitana, Novomeský či Horák) z pera uznávaného a významného literárneho vedca.

Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu.

Kniha Ztracen v dějinách je věnována osobnosti dnes již takřka zapomenutého publicisty, esejisty a prozaika Jana M. Kolára (1923–1979), který byl jako politický novinář a kulturní publicista aktivní od roku 1946. První část knihy tvoří dílčí sondy do klíčových témat a problémů autorovy publicistiky a esejistikyz let 1946–1965, zasazené do kontextu širšího kulturně-politického dění v poválečném Československu

Klasické dílo moderní literární vědy a obecně jeden z nejlepších světových textů zabývajících se estetikou literatury. Autorovy teoretické vývody vyplývají přímo z mistrných literárních rozborů, v nichž Auerbach osvědčil udivující znalost materiálu, nápaditost, mnohostrannost hledisek i jemnost nuancování.

Kniha sa zamýšľa populárno-vedeckou formou nad fenoménom čítania na Slovensku v dlhom 19. storočí. Analyzuje čitateľov, preferovanú i zakazovanú literatúru, spôsoby, miesta i funkcie čítania a nakoniec i dôvody, ktoré viedli ľudí, že siahali po knihe.

Deníková, přesněji řečeno literárnědeníková publikace s názvem Postřádečky potřetí představuje další díl z cyklu literárních záznamů diaristického ladění, které autor časopisecky a poté knižně uveřejňoval nejprve pod souhrnným názvem Řádečky a pro které po vydání pěti svazků, zahrnujících období od zimy 2012 po léto 2016, zvolil obměněný název Postřádečky. Jejich pokračování přišlo na svět s pojmenováním

Sborník prací věnovaných Bohumilu Hrabalovi nazvaný Hledání proluk chce být příspěvkem k diskusi o „fenoménu Hrabal“, jenž i přes bohatou literaturu předmětu stále provokuje k hledání nových hodnot a objevování nových kontextů. K účasti na publikaci (a předchozí konferenci s panelovou diskusí překladatelů konanou v roce 2014 ve Varšavě) byli pozváni zástupci všech polských bohemistických pracovišť

Novátorská popularizační kniha o slovníkářství byla vytvořena především kolektivem pracovníků oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., a lexikografické sekce Ústavu germánských studií FF UK. Uvádí zájemce o tuto disciplínu do aktuálního bádání i praxe.

Slovníkem spisovatelů Království českého Scriptores Regni Bohemiae, jehož autorem byl moravský zemský úředník, historik a sběratel Johann Peter Cerroni (1753–1826), vrcholí několik desítek let trvající snahy řady učenců druhé poloviny 18. století postihnout dějiny vzdělanosti českého státu v souladu s konceptem historia litteraria. Do svého slovníku, který tvoří celkem 24 abecedně řazených svazků,

Kolektivní monografie navazuje na loňskou edici Almanachu na rok 1914 (2014). Po edičním zpřístupnění pramene přináší přítomný svazek jedenáct studií prezentujících moderní badatelský výzkum, jaký si jediné kolektivní vystoupení předválečné moderny zaslouží. Důraz je přitom kladen na mezioborový přístup, přiléhavý k intermediálním snahám rané avantgardy.

Eseje o české literatuře jsou podstatným výborem textů Sylvie Richterové z let 1975–2015. Kniha obsahuje práce psané česky, italsky nebo francouzsky.

Práce přináší jak faktograficky, tak i teoreticky založenou reflexi emancipačního procesu, v němž byly položeny základy novodobé české literatury. Osobitá koncepce, inspirovaná Kuhnovým pojetím paradigmatu, Ricoeurovou hermeneutikou a recepční estetikou tzv. Kostnické školy vkládá problematiku obrozenské literatury - a zejména jejívztahy k německé kultuře - do nových souvislostí.

Titul knižky znamená nielen návrat k žánru, ale aj k viacerým slovenským autorom, s ktorými autor pred rokmi uverejnil interview. Sú to spisovatelia Milan Augustín, Anton Baláž, Ladislav Ballek, Jozef Banáš, Dezider Banga, Jaroslava Blažková, Ján Buzássy, Jozef Bžoch, Ján Čomaj, Rudolf Dobiáš, Pavel Dvořák, Etela Farkašová, Ľubomír Feldek, Oľga Feldeková, Daniel Hevier, Anton Hykisch, Rudolf Chmel,

Jasné a kritické pojednání, založené na bezprostřední znalosti originálních textů a jejich komentářů.

Kniha je výberom z autorových literárnych kritík a interpretácií publikovaných v literárnych časopisoch a tematických zborníkoch.

Reflektivní glosy známé české jazykoložky týkající se její rodné Prahy a magického světa v ní. Praha představ, obrazů a tajemných historických příběhů.

Aká je súčasná slovenská literatúra? Šestica generačne blízkych literárnychvedcov – Karol Csiba, Michal Jareš, Radoslav Passia, Veronika Rácová, Ľubica Schmarcová a Ivana Taranenková – sa podujala na hľadať odpovede na túto otázku.