Karel Kukal ve své knize popisuje podmínky pracovních lágrů přelomu čtyřicátých a padesátých let a rekonstruuje příběh svého útěku ze šachty číslo čtrnáct ve slavkovské oblasti. Kukal unikl z tábora s dalšími mukly a ve své rekonstrukci jejich osudů dokládá i jejich vlastní svědectví.

Kniha Petra Valenty představuje výraznou, a přesto zapomenutou osobnost pražského podnikatelského světa 19. století Richarda Dotzauera (1816–1887), významného podporovatele německého spolkového života a politiky v Čechách. Díky rozsahu Dotzauerových hospodářských, společenských a politických aktivit je biografie v širším kontextu sondou do prostředí pražských středostavovských elit a pražských Němců,

Josef Mengele, jeden z nejhorších válečných zločinců všech dob, se stal symbolem jak strašlivého nacistického režimu, tak naprostého selhání spravedlnosti v poválečném světě. Kniha je rozdělená do několika částí mapujících Mengeleho život od jeho studia a touhy po vědecké kariéře přes službu v armádě a pozdější práci v Osvětimi, kde svými selekcemi zpečeťoval osudy nevinných a \"vědeckými\" pokusy

Bylo to brzy na jaře roku 1942, kdy pod nemilosrdně pálícím sluncem libyjské pouště začínalo vrcholit slavné obléhání Bir Hakeimu. Generál Koenig, velitel Svobodných Francouzů a francouzské Cizinecké legie v severní Africe, a jeho jednotky, čítající dva tisíce mužů, byli po patnáct dní a nocí obklíčeni německými jednotkami Afrika Korpsu pod vedením generála Rommela.

Dana Huňátová působila v letech 1992–2014 jako velvyslankyně ve Finsku, Egyptě a Malajsii a jako generální konzulka v Chicagu. Ve své knize provádí čtenáře po zajímavých místech Evropy, Afriky, Asie i Severní Ameriky a nechává je nahlédnout do „tajů“ každodenní práce diplomata.

Cesta bílým terorem je autobiografie Kang -i Sun Chang (*1944), profesorky čínské literatury na Yaleově univerzitě a světoznámé sinoložky. Zaznamenává autorčino dětství a dospívání na Tchaj-wanu během tzv. bílého teroru (1947–1987) a také její emigraci do Spojených států amerických, kam ji postupně následovala celá rodina.

Denníky Maxa Frischa z rokov 1946 – 1949 možno čítať ako fragment spisovateľovej autobiografie aj ako zápisky reportážneho charakteru z povojnovej Prahy, Viedne, Varšavy, Frankfurtu a Berlína. Výrazne literárne, ba až poetické pasáže sa v texte prelínajú s vecno-realistickými, s opismi hrôzostrašných scenérií a bizarných zážitkov.

Michel Houellebecq se stal marketingovým produktem, značkou. Jeho názor má cenu, chtějí po něm, aby se vyjadřoval ke kdečemu Je vidět, vystupuje jako moudrý muž, naparuje se, baví své publikum svým číslem starého smutného šaška.

Příběhy pěti žen, kterým osud přichystal nejkrutější životní zážitky. Mají společného jmenovatele – přežily nacistickou genocidu, ztratily nejbližší příbuzné.

Golem v životě a díle Jana Wericha V knize se dočtete, jak Julien Duvivier vyšachoval Voskovce a Wericha z plánů natočit film o golemovi již ve 30. letech a jak naopak režisér Martin Frič s Werichovou asistencí vyšachoval uprostřed natáčení Císařova pekařez režisérské stoličky Jiřího Krejčíka. Za jakých zmatků se tu v roce 1936 film o golemovi natáčel, že byl Císařův pekař určen především pro export

Kniha je strhující autobiografií somálské gynekoložky Hawy Abdiové, angažující se v hnutí za lidská práva a nominované na Nobelovu cenu míru. Zároveň je autentickým obrazem smutného osudu a tragického stavu současné somálské společnosti.

Tlejúce slnko je životopisný príbeh maliara Miloša Alexandra Bazovského (1899 – 1968). Turiansky rodák po štúdiách na Akadémii výtvarných umení v Prahe sa ako dvadsaťpäť-ročný vrátil na Slovensko. Čoskoro sa usadil v Martine, odkiaľ podnikal časté cesty po Turci, ako doma sa cítil na Orave, na Horehroní, bytostný vzťah mal ku krajine a k ľuďom pod Poľanou.

Kniha Kam až mě nohy donesou líčí trpký osud válečného zajatce Clemense Forella, který byl v zajetí odsouzen na pětadvacet let a transportován na Sibiř do dolů. První pokus o útěk mu nevyjde, podruhé však mizí v nekonečnu tundry a tajgy, vydán na milost a nemilost lidem i přírodě…

Když do polské Radomi dorazí němečtí okupanti a začínají zavádět krutá opatření proti Židům, Manny Steinberg žije s otcem, dvěma mladšími bratry a nevlastní matkou v relativním dostatku, prožívá svou první lásku, poslouchá moderní hudbu, vyvádí obvyklé klukoviny a netuší, co jeho i všechny známé z ghetta čeká. Zlo přichází plíživě – uzavření ghetta, zákaz podnikání, žebrácké příděly jídla, přidělování

Civilný portrét Jána Langoša zostavený z rozprávania jeho rodiny, priateľov a známych. Tvoria ho dva druhy navzájom sa prelínajúcich textov: autorov rozhovor s Langošovou manželkou Gabrielou a prerozprávané stretnutia s približne dvadsiatkou podstatných ľudí Langošovho života.

Kniha vzpomínek významného českého literárního vědce, filosofa a překladatele je mimořádně cenným a čtivým svědectvím o osudu českého vzdělance v druhé polovině dvacátého století. Autor otevřeně líčí svůj život, studia, práci a zejména svůj život na rozhraní mezi možností veřejně působit jako překladatel a literární vědec a přitom publikovat též v samizdatu, nepoddat se vládnoucímu komunistickému režimu

Autor skrytý pod pseudonymom si od roku 1941 do roku 1942 tajne viedol záznamy o svojom pôsobení vo funkcii starostu jedného obvodu v okupovanom Poľsku. Denník koncipoval ako reportáž o sebe.

Denníky ruskej študentky z rokov 1916-1920. Sedemnásťročná dcéra lekára vyrastá obklopená láskou a bohatstvom svojej rodiny.

Po celý život se autor zasazuje o demokratické Německo, kde by mohli vedle sebe žít Židé a ostatní národnosti, lidé různých náboženských vyznání. Paul Spiegel tíhl k novinářství, kultuře a politické práci.

Nejvýznamnější dílo předního sovětského disidenta žijícího v současnosti ve Velké Británii. Formálně je kniha zarámována vzpomínkou na autorovo neočekávané propuštění v prosinci 1976 a výměnu za vězněného lídra chilských komunistů Luise Corvallána, což vyvolalo celosvětovou senzaci.