Biografie nejslavnějšího českého mořeplavce. Nejslavnější český mořeplavec Richard Konkolski (* 6. 7. 1943, Bohumín) svou první plachetnici Niké začal stavět ve sklepě bohumínského paneláku.
„Děti holocaustu“ – každé z nich je jiné, a přesto všechny sdílejí týž osud. Zatímco jejich rodiče poznali na vlastní kůži nacistickou zvůli a brutalitu, prožili léta v nelidských podmínkách koncentračních táborů a v mnoha případech jen zázrakem unikli smrti, ony samy mají to štěstí, že se narodily po válce a vyrůstaly v době míru.
Boj o život v krutých podmínkách Bělověžského lesa ve válečném Polsku.
V létě roku 1942 se rodině Rabinowitzových podařilo uniknout z nacistického ghetta v rodném polském městečku a ukrýt se v děsivém Bělověžském pralese.
Je možné žít kvalitní život, přestože dětství pro nás byla takřka jednolitá hrůza a formovala nás rodina, která závažnou patologii vydávala za normu? Životní motiv od raného dětství zneužívané Zuzky, jejíž příběh přinesla Hra na pavoučka (Triton, 2014), se navrací i v její dospělosti: je zneužita a znásilněna, před násilníkem se s pomocí podpůrných organizací ukrývá, ocitá se na psychiatrii a později
První autorizovaný životopis Tändzina Gjamccha, 14. dalajlamy, sepsaný jeho dlouholetým spolupracovníkem, je fascinujícím pohledem na životní příběh jedné z nejvlivnějších světových osobností. Normanova kniha uvádí čtenáře do málo známých a v mnohém překvapivých dějin Tibetu před dalajlamovým narozením, ukazuje bohaté kulturní tradice i zaostalost země.
V roce 1967 opustila jedenadvacetiletá Patti Smith domov a odjela do New Yorku, aby se stala umělkyní nebo aspoň milenkou umělce. Podařilo se jí obojí, i když cesta ke slávě rockové zpěvačky byla dlouhá a trnitá.
Informace o dramatickém dětství a začátcíchmodelky a herečky Pavlíny Pořízkové můžeme nalézt v různých mediálních zdrojích zhruba od doby, kdy budoucí světové hvězdě bylo šest let. Dnes poprvé její příběh vychází v románovém zpracování.
Kniha líčí životní dobrodružství Mattea Ricciho (1552-1610) ctěného jako symbol prvního setkání Evropy a Číny. Tento jezuitský misionář jako první Evropan dlouhodobě pobýval v Říši středu.
Třináct dopisů, které získalo Muzeum Jane Austenové, nám dává nahlédnout do soukromého i pracovního života této slavné a oblíbené anglické spisovatelky v letech 1801 až 1817. Dozvíme se něco z prostředí lázeňského města Bath, kde s rodinou pobývala až do roku 1805, kdy zemřel její otec.
Mala len šestnásť rokov, keď ju a jej rodinu odviedli nacisti z Košíc do Osvienčimu. Hneď po príchode ju doktor Mengele oddelil od mamy a jej rodičia zomreli v plynovej komore.
Kroniky poblúznených rokov sú košatým rozprávaním Eduarda Matáka o živote na Slovensku v medzivojnovom období. Pred čitateľom v ňom defilujú skutočné historické postavy i postavy regionálnej mikrohistórie, tak ako sa o nich autor dočítal a dopočúval od svojich predkov i starších súčasníkov.
Marian Váross (1923 – 1988), kunsthistorik, estetik, axiológ, autor mnohých výtvarných monografií (Alexy, Lea Mrázová, Polkoráb, Treskoň, Pribiš, Fulla, Augusta, Nevan, Weiner-Kráľ, Mallý, Benka) a základných diel slovenskej umenovedy a estetiky. V sedemdesiatych rokoch kruto postihnutý normalizáciou, zanechal vo svojich denníkových zošitoch jedinečné svedectvo o dobe po roku 1953.
Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.Ve druhém díle se vracíme k našemu hlavnímu hrdinovi „Legionáři“ v okamžiku jeho vrcholného štěstí a sledujeme dále jeho životní osudy přesně tak, jak mu je v mládí předpověděly dvě cikánky.
Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948), všeobecně známý pod symbolickým jménem Mahátma (Velký Duch), je dodnes inspirativní osobností, jehož autobiografie si právem zasluhuje pozornosti čtenářů. To, co Gándhího text přesahuje, je usilování o pravdivý a smysluplný život.
Známý teplický lékař (a rockový fanoušek) Jaroslav „Yarda“ Pichlík je v literatuře zatím známý jako autorzasvěcených recenzí o rockové hudbě. Jeho knižní prvotina však obsahuje dvě desítky povídek žánru „literatury de faktu, artefaktu, nefaktu a antifaktu“, plných typického drsného humoru a nabízejících převážně situace, rozpoložení a události z doby před rokem 1989, které se odehrály v autorově osobním
Autor skrytý pod pseudonymom si od roku 1941 do roku 1942 tajne viedol záznamy o svojom pôsobení vo funkcii starostu jedného obvodu v okupovanom Poľsku. Denník koncipoval ako reportáž o sebe.
Padesátá léta v Československu, to nebyly jen pracovní tábory a politické procesy, ale také všední život. A právě zdánlivě všední pěnu dní v této knize její autor živě popisuje.
Historička Natália Krajčovičová sa vo svojej knihe venuje životu a dielu jedného z popredných predstaviteľov slovenskej politickej scény na prelome 19. a 20. storočia. Emil Stodola (1862-1945) bol vo svojej politickej činnosti poháňaný víziou Slovenska ako modernej, demokratickej, slobodnej a kultúrnej krajiny.
Autorka je česká antropologička a publicistka. Dokumentárny aleaj subjektívny záznam príbehov zo spoločného života z mapučskými domorodcami, ale aj zo stretnutí s miestnymi intelektuálmi, misionármi, vojakmi a čilskou byrokraciou.