Krátké druhé století, tedy éra pěti dobrých císařů od Nervy po Marka Aurelia (96-180), představuje cosi jako římský biedermeier. Říše je hotova a stabilizována, kultura se obrací k soukromému životu a k idealizované minulosti. Athény, dávno politicky bezvýznamné, se stávají hlavním městem vzdělanosti, antickým Oxfordem. Římští žáci jezdí za řeckými profesory. Kultura těchto žáků a profesorů, druhá

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 - 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 vyzván tehdy Vladimírem Holanem do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad

Druhé číslo sborníku vydávané společností Člověk a tradice spolu s nakladatelstvím Malvern.

Hovory s F. Azouvim a S. Pironom. Jadro rozhovoru tvoria názory na jednotlivé vedecké odbory, ich rozvoj a reprezentantov, nasvetové náboženské systémy, na fenomén sekularizácie a na záhady kresťanských dejín.

Každý, kdo si dnes položí otázku, co určuje naši společnost, co ji formuje a dodává podobu, narazí na tyto tři její hlavní charakteristické znaky: svobodu, zodpovědnost a toleranci. \"Pokusím se nastínit, do jaké míry mohou být zároveň základem globální dominantní kultury – avšak předesílám, že nejsem prorok ani učitel moudrosti.

Kniha přináší výběr z díla předního srbského pravoslavného teologa 20. století Justina Popoviće (známý též jako sv. Justin Nový Ćelijský). Českému čtenáři se dostane do rukou reprezentativní ukázka témat, o kterých Popović pojednává ve svých dílech: od učení o Bohočlověku a Církvi, přes ekumenismus a kritiku Západu, až po pojednání o Dostojevském a svatém Sávovi.

Alexander Matoušek (*1963) pracuje v Archivu Jana Patočky, jenž je součástí Centra pro teoretická studia, společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR. Věnuje se filosofii, vědě o náboženství a historii umění.

Logické zkoumání Edmunda Husserla představuje nejvýznamnější ze všech šesti zkoumání druhého svazku jeho „průlomového díla“. Právě toto zkoumání bylo nejvíce studováno další generací fenomenologů a mnohé z nich také silně ovlivnilo, jak přiznává M. Heidegger. Po položení obecných základů teorie intencionálního vztahu vědomí a jeho předmětu v 5. zkoumání, přechází nyní Husserl ke speciální problematice

G. M. Tamás je dnes znám jako marxista, bývalý disident a liberální postdisident, není však známo, jak režimy před rokem 1989 a po něm vlastně analyzoval. Tento výbor si klade za úkol napravit právě tento nedostatek a poprvé v českém jazyce zpřístupňuje šest filosofických esejů, v nichž se Tamás podrobně a do hloubky zabývá problémy minulosti a budoucnosti socialismu a kapitalismu.

Kniha se zaměřuje na významné dějinněfilosofické pokusy o zformulování univerzalistické koncepce etiky. Analyzuje hodnotovou etiku, Brentanovu školu, Patočkovo pojetí duchovního člověka apod., a to vše v souvislosti s postulátem nepodmíněné platnosti lidských práv.

Symbol ako štruktúra dvojitého zmyslu, Symbol a metafora, Symbol a filozofia...

Začínajúci mysliteľ Rousseau rozpútal proti vedám a umeniam boj, ktorý predznamenal jeho definitívny rozchod s vtedajšími, už vychýrenými filozofmi a ich doktrínami. V úvode ešte striktne neupiera vedám a umeniam blahodarné účinky, vzápätí sa však uchyľuje k obžalobe, že súčasné mravy nahradilo pokrytectvo, falošná zdvorilosť, \"ozajstná skazenosť\", s nezvyčajnou odvahou hádže rukavicu aj spisovateľom

Kniha odhaluje příčiny problémů spojených s interpretací, poznáváním a využíváním reality, jejíž jsme součástí.

Dotlač prvej časti filozofických esejí (druhá - Svrchovanost a erotismus) francúzskeho filozofa, v ktorých odhaľuje skryté zákonitosti ekonomického fungovania a taktiež sa zamýšľa nad podstatou náboženstva.

Merleau-Ponty vychází ve svém nejvýznamnějším díle z podrobné analýzy vnímání, která jej přivede k nutnosti chápat lidský subjekt jako vtělený a opustit některé teze Husserlovy fenomenologie. Merleau-Ponty domýšlí své východisko v úvahách o prostorovém, sexuálním, řečovém intersubjektivním rozměru tělesnosti, aby vyvodil důsledky pro klasická filosofická témata, jakoje čas, myšlení či svoboda.

V predošlých rokoch predstavil som vám filozofiu jednotlivých dejinných úsekov(renokresťanský, scholastický, barok a renesancia, osvietenstvo, 19. storočie), teraz prichádzam s filozofiou 20. storočia. Verím, že touto cestou prispejem k rozšíreniu vášho poznania a myslenia v časoch, kedy európsky kontinent zasiahli dve strašné svetové vojny.

\"Mikor bukott el Akhilleusz? Amikor Patroklosz meghalt? Távolról sem! Akkor, amikor haragra gerjedt, amikor a nő elvesztését siratta, amikor megfeledkezett róla, hogy nem azért van ott, hogy szeretőket szerezzen magának, hanem azért, hogy harcoljon. Ezek az igazi bukások az ember életében, ez az ostrom, ez a kapituláció: amikor a helyes nézetek megsemmisülnek, amikor kivesznek az emberből.\" Epiktétosz

Kniha obsahuje tyto kapitoly: Poznámky k původu a vývoji Aristotelovy logiky (Kurt von Fritz); Problém principů v Aristotelově Fyzice (Wolfgang Wieland); Aristotelova teorie důkazu (Jonathan Barnes); Nutnost, obecnost a čas u Aristotela (Jaakko Hintikka); Mýty o non-propozičním myšlení (Richard Sorabji).

Richard Rorty, profesor na Standforskej univerzite, nie je slovenskému čitateľovi celkom neznámy, najmä vďaka vydaniu jeho kľúčovej knihy Filozofia a zrkadlo prírody (Kalligram 2000). Publikáciu, ktorá sa dostáva do rúk slovenskému čitateľovi teraz, tvorí súbor štúdií venovaných rôznym horúcim filozofickým témam, ktoré spája originálny Rortyho neopragmatizmus s výrazným sociálnym nábojom. Rortyho filozofický

Kniha nabízí positivní výklad teorie svobody, originální představení teorie strategie cesty ke svobodě a kritiku hlavních konkurenčních přístupů obhajujících svobodu (Berlin, Nozick, Hayek, Mises, Rawls, utilitaristé,...).